Tvorba čehokoli od švédského umělce Richarda Anderssona byla vždy pověstná podobností s hudbou Yngwie Malmsteena. Někdy kolem roku 2005 se ale zřejmě Ríša zamyslel, jak by se slavnému krajanovi mohl přiblížit ještě víc. A tak navzdory tvrzení z počátku milénia o tom, že nesnáší výškaře, angažoval Görana Edmana, jenž má hlas čistý jako první sníh a s Malmsteenem nazpíval dvě alba. V tu chvíli nabrala situace lehce komický rozměr, což by ničemu nevadilo v případě, že by třetí deska spolku Time Requiem byla úžasná, jedinečná a strhující...

Její přípravě tradičně předcházelo zásadní překopání sestavy. Netýkalo se to jenom frontmana, ale také všech ostatních. Možná to bylo dílem Richardových rozpolcených nálad, které, jak sám uvedl, lítaly zničehonic nahoru a dolů (spíš ale dolů). Na druhou stranu mohlo být album z roku 2006 napěchováno svěží energií a novými inspiracemi, což se ovšem nestalo. Andersson se zahleděl do hlubokých kompozičních středů a jako autor ztratil potřebný odstup. Je to dvojnásobná škoda, protože měl za mikrofonem výborného zpěváka (i když společně komunikovali pouze neosobně) a z produkčního hlediska se mu povedlo docílit slušného zvuku. Nic to ale nebylo platné, jelikož na "Optical Illusion" chybí to hlavní, a to nakažlivé tvůrčí emoce.

Úvodní "Sin to Sin" ještě díky několika dobrým momentům zavdá důvod k jistému těšení, většina zbývajícího obsahu ale tento dojem nepotvrdí. Do uší přitom buší snaha o propojení s kapelou Dream Theater, což v jednom z rozhovorů přiznává i švédský kapelník, dokonce má jít o jistý ekvivalent na album "Images and Words". Hlubokou tvůrčí integritu spojenou legendárními Amíky ovšem nečekejme.

Z obsahu desky (se symbolicky chabým obalem) je cítit zkušená řemeslnost a vyspělé hráčské výkony, které by pravděpodobně obstály před nějakou uměleckou komisí. Pro posluchače chtivého dobrých a přístupných neoklasických melodií, na které byl zvyklý z předešlých Anderssonových studiovek, se ale jedná o málo atraktivní materiál, u kterého se bude čím dál víc hlásit o slovo zívací reflex.

Změna přijde v závěru nahrávky, ačkoli nejprve jenom žánrová. "Miracle Man" bůhvíproč přeskočí na hard rockové území, Göran předvede tradičně výborný výkon, skladba ovšem není ničím výjimečná. Až teprve finálový kousek "Sphere of Fantasy" zavoní typickým Anderssonovým rukopisem, s nabídkou melodramaticky vyobleného refrénu a neoklasických klávesových třpytek. Je to ale málo. A tak ani nevadilo, že tímto albem řekli Time Requiem své poslední slovo, kapela se rozpadla a dnes o ní ví jenom hrstka fanoušků. My se ale se svébytným Švédem neloučíme, ještě nám zbývá probrat jeho poslední akvizici s názvem Space Odyssey, ve které kompoziční kvalita - minimálně v případě debutu - rozhodně nikam nezmizela.

www.anderssonmusic.com

YouTube ukázka - Sin to Sin

Seznam skladeb:
1. Sin to Sin
2. The Talisman
3. Optical Illusion
4. The Ashen Soul
5. Ocean Wings
6. Creator in Time
7. Miracle Man
8. Sphere of Fantasy

Sestava:
Richard Andersson - klávesy
Göran Edman - zpěv
Magnus Nilsson - kytara
Andy Rose - baskytara
Jörg Andrews - bicí

Rok vydání: 2006
Čas: 49:58
Label: Regain Records
Země: Švédsko
Žánr: progresivní neoklasický power heavy metal

Diskografie:
2002 - Time Requiem
2004 - The Inner Circle of Reality
2006 - Optical Illusion

Související články

Foto: archiv kapely