 Srdce Supreme Lord bijí jen a pouze pro old school death metal zámořského stylu s lehkým nádechem smrtící polské odnože a tlučou pro něj tak silně, že aby to bylo všem úplně jasné a mýlka nebyla možná, napsali to pro jistotu i na přebal disku. Pánové nejsou žádní nedoukové - vždyť také hrají už od roku 1991 (do r.1996 působili pod předchozím jménem Mortuary) - ale dlužno přiznat, že této kolekci něco málo chybí. Tím málem je to, co by se dalo nazvat „tahem na branku“. Tvrdím, že kapela ani zdaleka nevyužívá svůj potencál. Jak to vím tak jistě, ptáte se? Kapela to o sobě totiž nechtěně prozradila tím, že připojila k novému počinu jako bonus takřka deset let staré demíčko „At The Black Moon Night“ (zkrácené oproti původní verzi o dva songy), čímž si prokázala službu mířně řečeno medvědí. Ukazuje se, že Supreme Lord měli tehdy velmi slušně našlápnuto a zmíněné písně lze považovat na svou dobu za velmi zvedený deathový nadprůměr s nemalými ambicemi. Tehdejší sestava byla sice zjevně silnější než ta současná, ale ptám se přesto, jak je možné, že se Supreme L. po tolika letech nehnuli ani o píď, ba naopak – proč nové věci baví dokonce méně než ony „vykopávky“, jež ruka archivářova zařadila na kotouček pravděpodobně jen tak „do počtu“ než z jakéhokoliv jiného důvodu?
Chyba je asi v tom, že tihle chlapíci nemají náladu hnát vývoj vpřed a baví je prostě hudba, jakou poslouchali za mlada. X99.9 se nese v konstantní rovině huhlaného vokálu se stylovou (ale ne moc výraznou) rytmikou, která by určitě mohla být průbojnější – přitom je Polsko líhní skvělých tlučmistrů, těžkotonážní bicí rolby a la Decapitated by desku zvedly o dvě třídy. Těží se z odkazu přehršle staroškolních death metalových veličin počátku let devadesátých (dosadte si vaše americké favority dle libosti), a ač S.L. od nikoho přímo nerabují, kromě pár jednoduchých introdukcí s industriálním nádechem je jen opakováno, co již bylo a je možno slyšet ze všech stran. To by se dalo přejít, koneckonců jsou spolky, které umí zaujmout i precizně pojatou klasikou. Ale jak bylo již řečeno, desku ková k zemi její ne moc velká zajímavost. Sem tam přeskočí jiskřička (klipovka „Death Metal Beast“), ale není dost silná a zhasíná příliš brzo, aby zažehla plamínek zvýšeného zájmu a někdo si mohl říct „Ano, tak tohle je fakt dobrý song!“. Lze sice vydedukovat, že to živě bude asi solidní masáž, ale ve studiu enegie unikla kamsi do prostoru. Přídavkový „At The Black Moons Night“ je i přes své stáří zábavnější (zvuk byl samozřejmě remasterován) než jeho mladší bráška. Kolem a kolem vzato se Poláci prezentují malinko nadprůměrným počinem, který paradoxně hodně drží starý materiál na druhé polovině CD. Ale co já vím, možná se najde nejeden skalní deťák, kterého to třeba potěší. Disk kór extrovně nebaví, ale zase ničím neurazí. Kompozice nejsou v jádru špatné, ale zas a znovu musím opakovat, že je dnes takových band hromada a člověk si může vybrat ty zajímavější kapely. Třeba Supreme Lord v časech příštích ještě překvapí (byli vyměněni oba kytaristé a to bude stoprocentně znát), ale „Killnout Tvé Nepřátele“ se dalo přeci jen i mnohem efektivnějším a rezolutnějším způsobem...
|
