"Dneska je moderní, být trochu buzerant," zpívá jedna nejmenovaná plzeňská kapela. Řekl bych však, že daleko modernější (hlavně u nás) je nadávat na USA a hned potom pomlouvat MANOWAR. Ano, uznávám, že velkohubé kecy jsou spíše trapné, ale nechápu, co všechny tak popuzuje. Vždyť je to jenom komedie, obyčejný byznys. Pokud mi z toho naskakují pupínky, tak to přece nemusím sledovat. Ve finále jde přece jenom o hudbu a ačkoliv souhlasím, že novinkové album "Gods Of War" je jejich doposud nejslabší, tak o takový průser opravdu nejde. Toť něco k problematice MANOWAR na začátek a nyní šupito ke koncertu v Plzni.

Musím říct, že jsem se těšil. Poslední koncert v západočeské metropoli mi unikl, stejně tak vystoupení ve Vizovicích. Bylo to proto mé první live setkání se samozvanými králi metalu. Byl jsem zvědav, kolik dorazí fanoušků a moje očekávání se splnilo, jelikož bylo natřískáno. Tahle kapela dokáže lidi přitáhnout, i kdyby nové album bylo country.

S tlupou dorážíme zrovna, když už na podiu pobíhají HOLY HELL. Na tuhle kapelku jsem se také hodně těšil, protože ženská a metal je pro mě stále něco magického. Bohužel jsem si asi stoupnul na blbou pozici (někde uprostřed haly), protože na místě, kde jsem byl, nebylo skoro nic slyšel. Zvuk byl tak slabý, že jsme se s kolegy spokojeně bavili, aniž bychom museli hodně křičet. Slyšel jsem bicí a zpěv. Kytary se trápily někde vzadu. Z tohoto pohledu proto nemohu o vystoupení HOLY HELL nic napsat. Škoda, snad jindy...

Myslel jsem, že s RHAPSODY ON FIRE se situace zlepší, protože tahle parta už za sebou něco má. Nezlepšilo se ale vůbec nic. Byly slyšet opět jenom bicí a o něco méně zpěv. Kytary jsem rozpoznával pouze v době, kdy nehrály bicí. Byl to opravdu smutný pohled, když člověk vidí, jak prsty obou kytaristů létají sem a tam a přitom není nic slyšel. Partu to ovšem nijak nerozhodilo a svůj set si evidentně užívali. RHAPSODY jsem nikdy neměl příliš v oblibě, tak jsem doufal, že aspoň živá prezentace mě alespoň trochu přesvědčí. Opět zvolávám slovo BOHUŽEL. Nutno však podotknout, že jsem asi opravdu byl na špatné pozici, protože ostatní novináři si zvuk obou předkapel celkem vychvalovali. Asi se mi uši šetřily na hlavní hvězdy...

Všechno jelo přesně podle plánu. Líbilo se mi, že pauzy mezi kapelami byly velice krátké a tudíž fanoušek netrpěl zdlouhavým očumováním. Po RHAPSODY ON FIRE to netrvalo dlouho a už nám americká čtyřka drtila letitou pecku "Manowar". Zvuk se zlepšil minimálně o 300%. Všechny mouchy zmizely. Kytary se zařezávaly do bubínků, přesto vše bylo srovnané tak, aby to neznělo nepříjemně. "Call To Arms" a další šleha od podlahy. Tuhle věc z "Warriors Of The World" mám hodně rád. MANOWAR mi udělali hodně moc velkou radost svým playlistem, protože zařadili spoustu mých oblíbených věcí. Největší prostor dostaly epičtěji laděné songy z celé historie kapely, což možná zklamalo fanoušky dychtící po rychlosti, ale já byl naprosto spokojen. Vrcholem budiž geniální "Mountains" z druhého nejlepšího alba "Sign Of The Hammer", které fanoušci neprávem hází mírně do stínu slavnějších kolegů. Spolu s obrazovou části to byl velký zážitek. Další velkým plusem jest, že nebyl koncert uměle natahován, čehož jsem se bál asi nejvíc. Nejsem fanoušek zdlouhavých sol a už vůbec ne keců. Mistr DeMaio si sice s basou zamachroval, ale zůstal při zemi a aniž bychom se nadáli, už to bylo u konce. Stejně tak i kecy, těch bylo hodně málo. Ty největší měl samozřejmě zase Joey, když se rozpovídal o našem pivu. I to však nepůsobilo trapně a ať si každý odpůrce nadává, k show MANOWAR tohle prostě patří a bez toho by to už snad nešlo. Klasicky byl z davu vybrál nějaký maník, co si poté zahrál s kapelou na kytaru. Nevím, zda byl narafinován nebo to byla pouhá náhoda, ostatně, o tomhle se přelo v nejrůznějších diskuzích, ale osobně si myslím, že to bylo spontánní. Dokonce mi ten borec přišel krajně povědomý, akorát si nemůžu vzpomenout, kde jsem ho to už viděl. Možná za to ale mohla jen moje slepota (smích). Kytaru ovládal skvěle a zahrál si "God Made Heavy Metal". Tomuhle se říká splněný "american dream"!

Když už jela poslední pecka hlavního setu "Black Wind, Fire and Steel", tak přicházela naprostá euforie. Skvěle vygradovaný koncert. Poté měly přijít přídavky. Tajně jsem doufal například v takovou "Hail To England", ale popravdě jsem čekal spíše věci z nového desky, protože na ní nebyl dáván vůbec důraz, což bylo krajně podezřelé. Na plátně se rozjel film a přišel největší kámen úrazu. Přídavkový blok byl totiž složen komplet z novinky. Osobně by mi to tolik nevadilo, protože skladby zněly živě ještě lépe, ale stejně jako na desce nechyběly různé intra, mezihry a hlavně čistě kecací bloky. A na tom MANOWAR dojeli. Koncert ztratil na spádu a chvílemi mi to připomínalo spíše komedii. Dalo se vypozorovat, že jsou fanoušci celkem znechuceni a ještě během setu začali hromadně odcházet, což jsem na podobném koncertě snad ještě nezažil. Uznávám, že to není vůbec špatný nápad, kdyby se dramaturgie obrátila a tímto se začínalo, tak by byl konečný zážitek o mnoho větší. Koncert by skvěle vyvrcholil a všichni by byli spokojení. Přesto všechno převládá velice dobrý pocit z povedeného koncertu. Ať MANOWAR na desce zklamali, tak na podiu se evidentně cítí jak ryby ve vodě. Vždycky to bude převážně živá kapela. Energie mají na rozdávání... Pro mě super zážitek, i když jsem už zažil více lepších koncertů. Jsem rád, že jsem trefil na MANOWAR zrovna při tomto turné. Songy si totiž tentokrát vybrali v pravdě výtečné!