27.10.2021
ARAKAIN
Od pražské legendy odchází baskytarista Zdeněk Kub. Ten ..více

27.10.2021
BRYAN ADAMS
Nejznámější kanadský muzikant se po třech letech od ..více

27.10.2021
W.A.S.P.
Blackie Lawless a jeho parta se vydají do světa oslavit ..více

27.10.2021
ORPHANED LAND
Největší izraelské metalové hvězdy rekapitulují ..více

27.10.2021
CORRODED SPIRAL
Bývalý bubeník Sepultury Igor Cavalera, představuje ..více

27.10.2021
SLASH PUPPET
Kompilačním albem "Studs & Gems" se připomene kariéra ..více






U.D.O. - Game Over
Slogan Game Over nabízí mnoho výkladů. Já jej ..

U.D.O. - Game Over
Za mě jejich nejlepší deska. Konečně ubrali n ..

ECLIPSE - Wired
Když to (po unylém začátku) rozpálila úvodn ..

WHYZDOM - Of Wonders and Wars
Francouzský metalový okresní přebor. Konec tab ..

U.D.O. - Game Over
Za mě krok zpátky. Tři předchozí desky měli ..

AURA - Falling Darkness
Mrkve: Zkus třeba Silencer. Ti mají jen jednu de ..

U.D.O. - Game Over
Za mně hodně povedená deska, prostě klasické ..

FOREIGNER - Foreigner
Parádní deska! ..

FOREIGNER - Foreigner
další superskupina... ..

AURA - Falling Darkness
mám rád klasicky znějící dřevní black nahra ..




Za poslední měsíc:
K.K.`S PRIEST - Sermons Of The Sinner
1246x

DEATH - Scream Bloody Gore
1037x

DEATH - Leprosy
1013x

SKELETOON - The 1.21 Gigawatts Club
1010x

CARCASS - Torn Arteries
959x

DEATH - Human
840x





článků celkem: 8695
recenzí: 7177
reportů: 574
rozhovorů: 523













Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax


BRUTAL ASSAULT vol. 12, Josefov - Jaroměř, 9.-11. 8. 2007

Letos již po dvanácté se konal svátek všech extrémních metalových odnoží. Brutal Assault dostal nové místo konání vojenskou pevnost Josefov u Jaroměře - což zvýšilo atraktivitu festivalu. Třídenní menu bylo opravdu přepestré, takže si každý přišel na to své.
Ve čtvrtek se předvedli dánští Saturnus. Jejich pojetí doom metalu bylo lehce monotónní, ale přesto vcelku dobré, v pár okamžicích potěšili zajímavými pasážemi.

Naší jižní sousedé Belphegor sklidili úspěch se svým black/deathem, který mne však nezaujal. Působili na mě jako nesourodá agresivní směs, plná složitých melodií a samoúčelných kytarových vyhrávek.

Dismember ze Švédska opravdu nejsou můj šálek kávy, proto se je nesnažím nějak hodnotit, neboť tento styl nemohu nijak uchopit.

All That Remains přivezli pořádný metalcorový nářez ze zámoří. Bylo to opravdu velké překvapení večera, jejich rozmanitá muzika v sobě skýtala energii a originalitu, není co dodat.

Dále se představila česká klasika Root. Jako již tradičně došlo na spojení nové tvorby a starých šlágrů. Nesměly chybět skladby jako "Hřbitov", "Píseň pro Satana" atd. K příjemné atmosféře přispěly i pyrotechnické efekty a Big Bossova dobrá nálada, která podpořila jeho neohroženou komunikaci s publikem.

Američtí Suffocation a jejich geniální brutal death, to byl vrchol čtvrtečního večera. Díky afroamerickému kytaristovi a bubeníkovi mají naprosto přesnou rytmiku, díky vokalistovi charisma, v tom spočívá jejich kouzlo. Předvedli strhující show, bez stylizace a zbytečných póz. A o to přece jde.

Švédský melodický death Dark Tranquillity neurazil, ani nepotěšil, dle mého názoru se jednalo o průměrnou performaci.

Za to Dodheimsgard z Norska, to byl nářez. Jejich avantgardní pojetí blacku bylo chvílemi strhující, chvílemi až odporné. Opravdu zvláštní set.

Silent Stream Of Godless Elegy. Tato kapela je mou srdeční záležitostí, ovšem do doby, kdy v ním působil umělec Petr Staněk, Zuzka Zamazalová atd. Z mého pohledu se dnes jedná o jakousi revivalovou grotesku.

Jako poslední se v pátek v časných ranních hodinách představil finský folk black Ensiferum. Spojení finské lidové hudby s černěkovovým podkladem mne nijak neuchvátilo. Průměrná záležitost.

Druhý festivalový den jsem žádný zázrak neočekávala, z pestré nabídky mne téměř nic nezaujalo.

Norský avantgarde HC/black She Said Destroy bylo sice seskupení zajímavé, nicméně mě svým výkonem nepřesvědčilo.

Francouzští avantgardisté Misanthrope jsou formace kvalitní. Mají nezaměnitelný rukopis a originálního vokalistu, který se nebojí pustit do aristokratické stylizace francouzské šlechty.

Mnemic z Dánska se pokouší o moderní pojetí metalu. Svým projevem mi ale nic neříkají.

Ostrovany Gorerotted bych si také doma nepustila. Povšimla jsem si ale prvků podobných kapele Death.

Black Dahlia Murder, thrash/death z USA, shledávám jako čistě maskulinní agresi, nic více.

Technici Cynic mi také nic neřekli, přišli mi příliš přeplácaní.

Švédská formace Katatonia šlápla na melancholickou notu. Nakrásně zjemnili brutální atmosféru. Příjemná záležitost.

Jejich krajané Pain mne se svým industriálním metalem také nijak zvláště nepřekvapili.

Největší hvězdou večera se stali bezpochyby Soulfly v čele s Maxem Cavalerou. Přestože tento styl neposlouchám, tak soudě podle odezvy fanoušků, se jednalo o velmi podařený set. Došlo i na odkaz k Sepultuře, např. "Roots Bloody Roots".

O neotřelé cyberprobuzení do sobotního rána se postarali pražští M.A.C. Of Mad. Spojení elektroniky a grindu je známé, v podání této kapely však dostává jakýsi další rozměr.

Po nich následoval brutal death Goryptic z Francie. Nadprůměrně kvalitní vystoupení.

Excerementory Grindfuckers se svým srandagrindem pobavili a rozvířili atmosféru závěrečného dne Brutal Assaultu.

Maďarský black s pozounem, na který jsem netrpělivě čekala, mě zklamal. Sear Bliss předvedli před dvěma lety naprosto strhující show, ze které dnes zbylo jen pramálo. Přišli mi bez energie, vyskytl se i problém s rytmikou a celkově působili utahaně. Velká škoda.

Francouzi Hacride, to byl masakr! Nepopsatelný progresivní metal, nemám co vytknout! Charismatický vokalista s rošťáckým výrazem kouzlil se svým hlasem jak o závod. Některé hudební prvky mi připomínaly ranou tvorbu Forgotten Silence.

Po úžasném zážitku přišla ledová sprcha v podobě německých Die Apokalyptischen Reiter. Velmi melodický metal s čistým německým vokálem působil nevkusně, až s estrádním nádechem.

Norští Zyklon byli velmi očekávaným setem. Frontman kapely se úkolu zhostil velmi dobře. Kvalitní death/black překvapil zajímavými pasážemi, přesto se ale zdálo, že fanoušci reagovali poněkud rozpačitě.

Vysoce extremní blackmetalovou smršť předvedli Keep Of Kalessin. Byla cítit silná stylizace i čisté zlo.

Norští Madder Mortem, to byla síla. S poněkud obskurní zpěvačkou v čele jsem měla během vystoupení pocit, že se na mě valí něco, co nelze zastavit. Avantgardu mám velmi ráda, ale na Madder Mortem opravdu nejsem připravena.

Vader deathmetalová královna z Polska opět dokázala, že má své místo na trůně jisté. Perfektní vystoupení.

Absolutně největší vrchol celého festivalu byli však norští Satyricon. Vokál, instrumentální výkony, zvuk (kromě úplného začátku) i atmosféra byly naprosto jedinečné. Satyr a spol. vytvořili aspoň na malou chvíli svůj vlastní svět... Zajímavý je fakt, že málokterá kapela v této době dokáže tak silně zaujmout svým posledním albem. Deska "Now, Diabolical" znovuzrodila kult. Satyricon se rozloučli písní "Mother North", kterou považuji za jednu z nejlepších blackmetalových skladeb vůbec. Jediným problémem bylo, že člověk, který si chtěl tuto kapelu vyslechnout, intenzivně prožít a vychutnat, se musel v hledišti potýkat s naprostými hovady, kteří cíleně vytvořili agresivní kotel, kde úmyslně ničili ostatní návštěvníky festivalu. Ale i přesto se jednalo o nepopsatelně úžasný zážitek.

Celý festivalový maratón uzamkli norští Red Harvest. Jejich apocalyptic paranoia metal krásně završil tento třídenní proud hudby.

Myslím, že letošní Brutal Assault byl povedený. Shindy zvolil nový neokoukaný areál s větší kapacitou návštěvníků. Na playlistu byly bohatě zastoupeny různé metalové odnože, tudíž si každý mohl vybrat svoji srdeční záležitost. Stánky s občerstvením, distra i sociální zázemí byly inteligentně a logicky rozčleněny, což přispělo k celkově lepší orientaci po areálu. Jako jediné a největší negativum shledávám narůstající agresi lidí. S tím se však bohužel nedá nic dělat. Přesto jsem přesvědčená, že celý festival proběhl v pořádku a my se již můžeme těšit na další ročník!

Ascela             

Brutal Assault 2007 aneb Umění versus kýč.

Klasika... Ponejvíce samá prázdná póza, opakování stereotypů, ať už zkopírovaných nebo sebou vytvořených, vypočítaná líbivost na efekt. U mnoha kapel sice nechyběly výborné instrumentální a skladatelské výkony, ale to zoufale nestačí, když v tom není nic víc.
Velice mne zklamalo například vystoupení SEAR BLISS, maďarského blacku s pozounem. Čekal jsem příjemný, dobře působící průměr, ale nic...
Hudba SEAR BLISS mi ve srovnání se vzpomínkou z minulého koncertu přišla jako vyprázdněná; nejen hudba, ale i celkové podání.

Těšil jsem se i na norské blackmetalové KEEP OF KALESSIN, v pražském Abatonu byli doslova úchvatní, ale teď pro mne byli obrovským zklamáním, zase nejen hudebně, ale i celkovým výrazem… to, co v nich bylo, zmizelo. Jeden Polák stojící vedle mne z nich byl doslova vyvedený z míry… Řekl mi: “This was one of my best bands!” a začal je na místě aspoň parodovat. Odpověděl jsem jen “Sometimes…”, co víc na tohle říct, viděli jsme to oba úplně stejně. Je zajímavé si uvědomit, že každý koncert kapely, kterou opravdu “cítíme“, může být ten poslední, i kdybychom jich viděli ještě dvacet.

Deathmetaloví Angličané GOREROTTED - na ty jsem se opravdu těšil, v klánovickém klubu Black pes jsem je měl čest vidět asi před čtyřmi lety na koncertě za padesát korun a tenkrát mne nadchli… také zbyla jen vzpomínka, tohle byla prostě už jiná kapela.
SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY - nečekal jsem pranic, po odchodu Petra Staňka a Zuzany Zamazalové pro mě tato formace ztratila vše. Šel jsem se ale ze zvědavosti podívat. Nejvíc mi vadí, že ve své interpretaci stále hrají geniální skladby výše uvedené autorské dvojice. SSOGE jsou dnes absolutně jinde než na deskách "Iron", "Behind The Shadows" a "Themes", kdo je za starých časů viděl naživo, tak může srovnávat. SSOGE “předčili” i má nejhorší očekávání.

Opravdu silné bylo naopak vystoupení avantgardních Norů DODHEIMSGARD, pro mne byli asi největším zážitkem z celého festivalu.

Potěšili i jejich krajané RED HARVEST, bravurně experimentující s industriálními šumy a tradičně výborní byli i charismatičtí francouzští aristokraté MISANTHROPE.

Vynikající byly také sety dnes již post-blackmetalových/hard rockových Norů SATYRICON (opět úžasné!).

Staří známí ROOT nezklamali, jako tradičně mě potěšily jejich staré skladby. U bicích mi sice chyběl Evil a z pro mne nepřekonatelné “true“ sestavy dnes zbývá už jen Big Boss, ale i tak byl koncert velmi dobrý.

Metal-core v podání HACRIDE byl též osobitý velice zajímavý, tak trochu jsem si při něm vzpomněl na tvrdou polohu FAITH NO MORE.

Death metal obecně nemám příliš v oblibě, až na několik kapel, jako třeba američtí SUFFOCATION, pro které mám od jejich nedávného pražského koncertu opravdu slabost, nebo polští VADER, ze kterých cítím zvláštní druh upřímnosti. Obě kapely předvedly skvělé výkony.

Překvapením pro mne byli doslova blackdeathoví Rakušané BELPHEGOR (vynikající!) a uvěřitelná byla také KATATONIA.

Zvláštní kapitolou jsou “blackmetaloví Pink Floyd” ENSLAVED. Jejich hudba ve mně vyvolala zvláštní vnitřní klid, ale zároveň mi na nich něco trochu vadilo, těžké říci co, možná osobní vyzařování členů kapely, nejsem si jistý.

Něco do sebe měl i death/black v podání Norů ZYKLON.

Organizace festivalu byla podle mého názoru profesionální.
(aa)

www.brutalassault.cz/

Fotogalerie




ALL THAT REMAINS



BELPHEGOR



DARK TRANQUILLITY



DIE APOKALYPTISCHEN REITER



GORYPTIC



HACRYDE



KATATONIA



KEEP OF KALLESSIN



M.A.C. OF MAD



MADDER MORTEM



PAIN



ROOT



SATURNUS



SEAR BLISS



SUFFOCATION



ZYKLON



foto: (aa)


Vydáno: 17.08.2007
Přečteno: 7707x




počet příspěvků: 42

Titulek:Příspěvek:Datum:Jméno:
Já někdy jo,...24. 11. 2007 15:59 Savapip
To Adamos: Já...24. 11. 2007 14:41 Pepa Dubec
Opravdu by mě...23. 11. 2007 14:12 adamos
ještě bych chtěl...31. 08. 2007 13:29 Ravenar
haha, pokračujte v...31. 08. 2007 13:27 Ravenar


 
Metalforever.info © 2006 - 2021     RSS - články

stránka byla načtena za 0.64673 sekund.