Občas si člověk říká, že ho už tenhle rok z českého undergroundu nejspíš nic moc nepřekvapí, a najednou bum, je tu kapela jako FREE FALL...
Přiznávám, nikdy jsem o této partě neslyšel, což se dá chápat, člověk nemůže znát všechno. Po poslechu „Garden Of Depression“ však vím, že se do mého hledáčku dostala další kapela, o jejíž vývin se budu zajímat. Rád bych si poslechl debut „Difference“, abych mohl trošku zasrovnávat, avšak zatím se k mým sluchovodům nedostal. Co vlastně ti FREE FALL hrají? Moderně znějící rock se špetkou gotiky a různých metalových vlivů. Asi tak...
Nemůžu si pomoc, ale FREE FALL mi trošku připomínají DYING PASSION, akorát jsou daleko přímočařejší a o notný kus modernější. Zajímavé je, že ačkoliv má kapela ve svém středu poměrně slušnou zpěvačku, tak velkou roli má i mužský zpěv, který svojí technikou zachází až někam do vod gothic rocku nebo dokonce doomu. Podobně uplakaný zpěv sice moc nemusím, ale v tomto případě se zkousnout dá. Větší pozornost si však stejně zaslouží zpívající Monika Burdová. Nenapadá mě jiné spojení než „sympatický zpěv“. Monika mi dost připomíná Liv Kristine, když ještě válčila za THEATRE OF TRAGEDY. Nemyslím barvou hlasu, to je úplně jiné pole, ale takovou tou rolí v kapele. Její zpěv se vždycky nenápadně vyloupne, není ani tak výrazný, aby vám vyrazil dech, ale naprosto dokonale načasovaný. V tom je asi největší síla FREE FALL.
„Garden Of Depression“ nezačíná příliš zajímavě. Úvodní „Reality“ mě opravdu moc neuchvátila, za což asi nejvíc může zmiňovaný uplakánek za mikrofonem. S následující „Living In The Mistake“ to ale již začíná být jiná píseň. Celkově se mi zdá, že FREE FALL svoji veškerou sílu nasměrovali do středu alba. Největší maso se totiž začíná konat pomalejší čtyřkou „Final Race“, která je geniálním předvojem před následujícím vyvrcholením v podobě trojice skladeb „Your Undying Desire“, „Close My Eyes“ a „Red Roses“. První zmiňovaná není na první pohled nijak překvapivá. Pomalé tempo, poměrně dost elektroniky, nic moc voňavého, jenomže najednou Monika spustí skvostně znějící refrén a vše je jinak. „Close My Eyes“ zní takřka jak metalová ABBA. Refrén je podobný tomu předešlému a to není zcela jistě špatně. FREE FALL v tom nejlepším světle. Povinná baladička „Red Roses“ nasadí mírně nostalgickou náladu. Začátek jak z dílny DYING PASSION, akorát zbytek jde již po jiné cestě. Moc pěkná skladba s nádhernou atmosférou. Nejspíš ta pomyslná špička alba.
„Garden Of Depression“ je zcela určitě jedno z největších překvapení tuzemské undergroundové scény. Má výborné aranže, výborný zvuk a hlavně výborné skladby. Prostě skvělá deska.
|
