Řekové si zřejmě řekli, že ortodoxních blackových spolků je dost, a tak se pustili do experimentování, jež ale přísně drží na uzdě. Historie řeckých Archemoron (název kapely v překladu znamená „počátek smrti“) se píše už od roku 1999, kdy kapela působila pod názvem Ancestor a hrála thrash/heavy. Jenomže uskupení pod stejným jménem bylo více, a tak se po vydání jednoho alba Řekové přejmenovali a pustili se do extrémnějších sfér. ..
K letním dnům neodmyslitelně patří návštěvy hradů a zřícenin a díky Francouzům Geisterfels se taková místa mohou navštívit i prostřednictvím sluchátek či hifi věže. Někteří si budou pamatovat na loňské středověké album „Memoria Sylvarum“ od francouzského projektu Darkenhöld, jehož hlavní postava Aldébaran se přidala k podobně jako on zaměřené skladatelce Nebel, postarala se o všechny nástroje a společně s vokalistou Aharonem..
Venku hic a v pokoji kosa jako v psírně, aneb místo klimatizace si pusťte Immortal. Prvně vypuštěná titulní skladba z očekávaného alba „Northern Chaos Gods“, jež přichází po devítileté přestávce a po rozchodu s ústřední postavou Abbathem (který, jak všichni víme, si jde svou vlastní cestou), prolétla světem jako uragán a zanechala po sobě v přehrávačích a hlavně v pocitech fanoušků solidní spoušť...
Z ničeho nic se před dvěma lety vynořila čtveřice z Portlandu, často přirovnávaná k polské Mgle, a ta debutem „Devoid of Light“ vyvolala u fanoušků melodického black metalu rozruch, vytřela jim zrak a u mnohých se dostala do seznamu nejlepších položek roku. Se skutečností, že Uada před vydáním debutu nedisponovala žádným EP ani demáčem, je onen úspěch o to pozoruhodnější (a z mého pohledu nepochopitelný). ..
Po loňském nadšení z mé premiéry na Eternal Hate Festu, odehrávajícím se u německých hranic, nebylo o výletu na další ročník vůbec pochyb. Již šestnácté vydání unikátního blackmetalového rozjímání se opět konalo v nýrském areálu usazeném v zeleni pod sjezdovkou a nejvíce lákalo velkou ukrajinskou legendou pohanského black metalu, Nokturnal Mortum.
Po přesedlání k velkému labelu Century Media a po vydání „One for Sorrow“ postihla kapelu dodnes jediná zásadní změna v sestavě. Člen dalšího předního melodeathového finského spolku Omnium Gatherum, Markus Vanhala, přebírá post kytaristy od Ville Vänniho (větší prioritou než koncertování pro něj bylo jeho zaměstnání). S touto změnou jako by Insomnium polila skladatelská živá voda a po tři roky starém (slabším) počinu opět zažehli motory tvořivosti...
V programu posledního dne festivalu převažoval death metal, který z mých tužeb už téměř vymizel, a tak jsme si na slunné odpoledne naplánovali povinnou procházku na zříceninu hradu Revište. Dopoledne bylo ale žánrově ještě docela rozmanité a nabídlo i jedno velké překvapení. Pojďme ale hezky popořádku...
O tom, že Insomnium dokázali oslovit poměrně velké spektrum fanoušků svědčí skutečnost, že se jejich příznivci příliš nedokáží shodnout na tom, která alba kapely jsou ta lepší a která ta horší. Pro některé je opus magnum debut „In the Halls of Awaiting“, jiní se zase našli v progresivnějším „Since the Day It All Came Down“ a podobně tomu bylo i u následující dvojice – zatímco jedni si „Above the Weeping World“ zamilovali ..
Čtvrtým albem se Finové opět (stejně jako druhým zářezem „Since the Day It All Came Down“) nezavděčili všem. Nadšenci z předešlých dvou desek se potýkali se zklamáním z toho, že „Across the Dark“ znělo (stejně jako název) jednodušeji a přímočařeji, čili technicky nedosahovalo valných výšin. O tom se ale samozřejmě dá polemizovat, poněvadž každá mince má dvě strany a fanoušci prahnoucí po rozsáhlé atmosféře..
V době vydání třetí desky se kolem Finů stále točí přirovnání k dřívější éře In Flames, Dark Tranquillity či Amon Amarth. O neosobitém kopírování sice nemohla být řeč, avšak silná inspirace těmito žánrovými velikány tam cítit byla, což bylo dle slov kapely přirozené. „Above the Weeping World“ dostala do vínku velice dobrou produkci a ve vývoji Insomnium znamenala velký krok kupředu (povšimněte si změny loga). ..
Po loňské první metalové konferenci v Česku se začalo uvažovat o jejím pokračování. Tak se pod názvem „Metal, náboženství a spiritualita“ stalo a já se tohoto setkání opět aktivně zúčastnila, tentokrát s příspěvkem o aktivitách hnutí Antifa vůči českým blackmetalovým skupinám. V prostorách Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně se sešli badatelé, a to jak z řad akademických vyučujících, tak z řad studentů a absolventů nejen z Masarykovy univerzity, ..
Byť v širším okruhu posluchačů první dvě insomniácká alba velké pozdvižení nezpůsobila, mnozí si druhého zářezu cenili více než toho prvního. Zatímco „In the Halls of Awaiting“ hrálo na agresivnější strunu, „Since the Day It All Came Down“ přilnulo více k doomu a progresivnímu pojetí. A hlavně Finové tentokrát vůbec nešetřili na akustických pasážích. V podstatě se dá říci, že se na druhé řadové desce s vyklidněným akustickým brnkáním roztrhl pytel, ..
Fanoušky Wardruny, Heilung či Forndom bude určitě zajímat experimentální norský projekt Varga Tordena Saastada ze stáje Nordvis, kterýžto na debutu „Tid“ („Čas“) spojuje funeral doom s tradičním severským folkem, aniž by zaměstnal metalovou složku. Varg se tu vypořádává se ztrátou sourozence a toto album má takříkajíc zahojit všechny rány. Ovšem takto ostrou bolest čas nevyléčí nikdy, truchlící člověk však pociťuje potřebu ..
Před sklonkem milénia se ve východním Finsku v univerzitním městečku Joensuu zrodila kapela, které se po nějakém čase začalo dostávat velkoformátových komplimentů. Jedním takovým bylo třeba přirovnání k průkopníkům švédského melodického death metalu Dark Tranquillity či In Flames (debut kapely byl na každém rohu přirovnáván k desce „The Jester Race“). Jenomže ono se nezůstalo jen u přirovnávání, někteří začali o Finech mluvit tak, že ony göteborské spolky..
Novinky švédské společnosti Nordvis (orientující se z převážné většiny na black metal) se vyplatí sledovat, poněvadž tato stáj zajišťuje velice zajímavé hudební zážitky (viz Grift nebo Fedrespor), a ani v případě jejich krajanů Skogen nehrozí přešlap vedle. V souvislosti s pátou fošnou Švédů zaujme hned na první pohled pojítko s minulostí, novinka „Skuggorna kallar“ (v překladu „stíny volají“) totiž dostala jméno po druhé skladbě z debutu „Vittra“ z roku 2009. ..
Už před pěti lety ukázali australští Atra Vetosus na svém debutu „Voices from the Eternal Night“, že dobrý atmosférický black metal dělat umí. Po slušném EP „Ius Vitae Necisque“ tasí tato formace (ustájená u Immortal Frost Productions) plnohodnotného nástupce, jenž je klíčem k divoké jízdě mnoha zákoutími vašeho niterního života. UŽ na zmíněném EP je u Atra Vetosus cítit posun a ten neslibuje nic jiného než to, že novinkové album „Apricity"..
Na Valpuržinu noc se zjevila novinka ukrajinské pagan blackmetalové stálice, jež po (převážně) ambientní odbočce na „Навій схрон“ opět vzývá síly pohanské hezky počernu. O navracení se ke kořenům také svědčí titulní skladba „Земля самості“ („Vlastní země“), ta totiž byla napsaná už v roce 1999 a až nyní, tedy o necelých dvacet let později, se z ní smetává prach. Nebudeme chodit kolem horké kaše, pozvánku hlavního principála ..
Když dvojice Einar Selvik (Wardruna) a Ivar Bjørnson (Enslaved) před dvěma lety vydala úspěšný klenot „Skuggsjá", v jeho pokračování jsem se neodvážila ani doufat. Zázraky se ale někdy přece jen dějí a toto muzikantské duo dalo znovu hlavy dohromady, spolupracovalo s archeology a lingvisty a hleďme – zrodila se další pozoruhodnost. Kdo by to byl řekl, že se z corpsepaintem zmalovaného Kvitrafna, ..
Dnešní doba je hektická a mnoho desek příliš rozvleklých. Třeba zrovna pro ty, co pořád někam pospíchají a nemají čas na to, aby věnovali hudbě několik hodin denně, bude ípíčko „Vilsna andars boning“ (v překladu „obydlí ztracených duchů“) představovat krásnou terapií a stane se narovnávačem jejich pocuchaných nervů. Jedná se o nahrávku dlouhou pouhých jedenáct minut, do níž se podařilo vložit autentickou melancholickou náladu, typickou pro švédské lidové písničky...
V rozsáhlé finské hudební mozaice zaujímá tato „supergroup“ poměrně významnou pozici, neboť v kontrastu s velkým množstvím dalších nevsází Barren Earth jen na (pro Finsko, stejně jako pro Švédsko) typicky melodické deathování a doomování, nýbrž jednou nohou stojí i na scéně progresivní. Tohle uskupení – zahrnující basáka z Amorphis, bubeníka z Moonsorrow, kytaristu z Kreator a dvorního pěvce z Hamferð a Clouds..
Jihočeští Dærrwin, nový přírůstek na českém post-black/shoegaze poli, vedle obligátního hudebního zážitku kladou důležitost i na sdělení lyrické. Seznam skladeb na debutu „Uv`Derekh“ (v překladu „sejít z cesty“) dostal knižní podobu ve formě předmluvy a čtyř kapitol, jež prokládají intermezza a myšlenkový základ se zaměřuje na člověka coby ničitele svého prostředí, stejně jako ničitele sebe sama...
Toužíte po uvěřitelném a upřímném disku se špinavou, po domácku dělanou produkcí? U černokovových nosičů nemusí vyčištěný sound hrát do karet atmosféře a někdy dokonce nemilosrdně pohřbívá kupu zajímavých pocitových stavů. Přitom o zachycení niterních rozpoložení a doprovodných atmosfér jde především (v dobře čitelném zvuku samozřejmě problém není, spíše narážím na bezcitné opilovávání hran kvůli zvýšení hlasitosti celé nahrávky). ..
Byť má německý jednočlenný projekt Horn na svém kontě už velkou řádku alb, letos přichází se dvěma „poprvé“. Nerrath, který stojí za touto experimentální, pagan blackmetalovou parádou, totiž vůbec poprvé okouší chuť ípíčka. A druhým poprvé je přenechání práce za bicími někomu jinému, paliček se ujala neznámá postava pod jednopísmenkovým pseudonymem B...
Před čtyřmi lety zaznamenal brněnský underground přírůstek na deathmetalovém poli, za kterým stáli Dominik Kuře a Aleš Krupica (neboli Seth z melodeathových Embrace the Darkness). Phylactery za sebou mají dva roky starý demáč a nyní tasí – v povedeném přebalu posazenou a dobrou produkcí obdařenou – první dlouhotrvající fošnu „Aeber“ o jedenácti kouscích, jež se délkami motají kolem deathového standardu tří až čtyř minut. ..
Na základě pilotní klipovky „Facing the North“ jsem se na novinku – která je prohlášená za rozlučkovou desku Alghazanth – těšila. Přestože skladba nepředvedla nic převratného, sálala z ní uspokojivě mrazivá atmosféra a procházela jí velice příjemná melodická linka, což mi leckdy ke štěstí i postačí. Ve srovnání s poněkud nudným předchůdcem „The Three-Faced Pilgrim“ budila totiž „Facing the North“ dojem zlepšení. ..
Blackmetalová diskotéka? Od vážných věcí je občas potřeba si oddechnout. Můžete si pustit nějakou komedii, anebo třeba zavítat na divoký, labelem Season of Mist zaštítěný francouzský taneční parket, kde pod vlivem elektronických beatů v kombinaci s black metalem a hardcorem zapomenete na veškeré starosti všedního dne. Váháte, zda to na vaše konzervativní poměry není příliš ulítlé? Ale kdepak, vždyť i Varg Vikernes chodil na diskotéky balit slečny. Takže, smím prosit?..
Ze zástupu Švédskem vyvrhnutých spolků stojí za pozornost u stáje Osmose Productions debutující stockholmská smečka Avslut, která pozornost přitáhla už ípíčkem „Vanskapt“ i díky slušné koncertní aktivitě. Avslut jsou jedněmi z těch, kteří se naprosto vůbec nezajímají o hudební modernismy a stejně jako třeba výteční lonští debutanti Magoth si jedou nekompromisní black metal a nic víc...
Abigorský opus magnum „Leytmotif Luzifer (The 7 Temptations of Man)“ byl až po okraj naplněn všelijakým navrstvováním a mnoha nápady, které vytvářely chaos, jenž si žádal postupné prokousávání, aby se v něm tolik neztrácelo. Antikomerční (žádné video, žádná trička, žádné koncerty) Rakušané přislíbili se svou desátou deskou odklon od komplikovaného vrstvení, technicky náročných postupů, ale také od drtivých blast beatů. Peklo mělo vyvrhnout desku ryzího zla..
Posun kapely určitým směrem může být pro její staré fanoušky důvodem k odvrácení se, stejně tak stylové změny s sebou přinášejí příliv příznivců nových. Obludnou propast mezi debutem a současnou tvorbou pozorujeme i u švédských Tribulation. Blackened deathovému bordelu a zběsilostem, kterýmiž tito Švédové hýřili na debutu „The Horror“, před nějakým časem odzvonilo a nyní už i ty poslední dozvuky nadobro utichly...
Kde se může rodit více devastující zvukomalba a těžší melancholie než tam, kde pustou půdu téměř stále bohové smáčí slzami? Jón Aldará a jeho odzbrojující hlasivky táhly poslední desku progresivních death/doomařů Barren Earth a když jej ponoříme do tragických nálad nedotknutelného projektu Hallatar a zároveň se zatouláme do islandské melancholie Sólstafir, dostaneme náčrt zpěvákova hlavního pole působnosti, Hamferð. ..
Stojíte u nebezpečných, do aury okultní temnoty zahalených sopek, v nichž dřímá síla apokalyptického rázu. Vloni francouzský projekt Esoctrilihum vydal debut pod zasněno-mrtvolným názvem „Mystic Echo from a Funeral Dimension”, ten se však ve srovnání s nástupcem stal jeho chudým příbuzným. A když zjistíte, že koncepční album „Pandæmorthium“ vytvořil pouze jeden člověk, spadne vám brada. Asthâghul se navrací..
Loni na podzim vydala plzeňská lesní smečka po celých pěti letech desku, kterou se po výletech do démonické krutosti na smrtonošce „Vnitřní tma“ (zde se spíše jednalo o stezku odvahy než o pohodové výletování) a do výpravně-pohádkového prostředí „Jasmuz“ navrací do nitra prastarých hvozdů, aby si připomněla, jak hezky voní jehličí, a aby opět ctila krásy přírody a nezkrotnost jejích živlů. O tom, že právě toto tematické zaměření prospívá synům lesa ..
Stejně jako v souvislosti s debutem, tak jsme i u příležitosti aktuální (a velice povedené) desky „Nepočaria!" vyzpovídali kytaristu a ústřední postavu slovenských Ramchat, aby nám pověděl, co se v současné době kolem jeho bandy děje. Tentokrát jsme však Hiraxovy ostatní aktivity nechali stranou a soustředili jsme se pouze na jeho black/deathmetalové pole působení...
Zamlouvá se vám utápění se v doomové beznaději, jež je seskládaná ze součástek z více žánrů a zároveň se chcete nechat hýčkat křehkou (kytarovou, houslovou a cellovou) melodikou? Potom jste si pravděpodobně šestičlenné těleso Arbor Ira („Hněv stromů“) už k tělu připustili. A pokud ne, nyní je ten správný čas tak učinit a nechat se pohltit jejich psycho doom metalem, který nabízejí na svém čtvrtém kotoučku „Weltenfresser“...
Ne všichni blackmetaloví umělci mají děsně zlou a chladnou image. Někteří mají rádi nadhled a ten se nebojí vnést i do hudebního projevu. Sarkastičtí Kuoleman Galleria („Galerie smrti“) z Finska nepropadají chmurám svého kraje tím nejtradičnějším způsobem, ba naopak život ve studené a tmavé zemi tisíců jezer berou s (černým) humorem (jako své vlivy uvádějí saunu, alkohol a ďábla) a my můžeme polemizovat nad tím..
Finská smečka Paara začínala jako dvoučlenný projekt, aby se nakonec rozšířila na šestičlennou sestavu o třech silách na vokálech. Pozornost přitáhla už debutem, na němž hostovali členové velkých kapel (Swallow the Sun, Moonsorrow, Katatonia atd.). Na jednu stranu Finové odkazují na atmosférický norský black metal, na stranu druhou čerpají z naprosto odlišných žánrů, aby na novinkovém albu „Riitti“ o čtyřech stopách..
Dumání nad tím, o čem se vlastně zpívá (řve) v nesrozumitelných, atmosférických, naštvaných, v zoufalství se topících či hysterických blackových vokálech má nesporně svoje kouzlo. V black metalu jsou texty stejně důležité jako atmosféra, a tak jejich bezproblémová srozumitelnost není na škodu, ba naopak. A právě na to může být patřičně hrdá pagan metalová smečka Ramchat ze sousedního Slovenska. Těm, jimž v žilách koluje slovanská krev, představují bratia novou desku a jak je u nich už zvykem,..
Prolínání žánrů je na metalové scéně už dávno zaběhnutým postupem. Vstříc dvěma směrům se vydali i nizozemští River of Souls a v jejich případě jsou těmi směry death (spíše melodický) a doom metal. Parta kolem kytaristy Paula Beltmana (ex-Sinister) smíchala tyto dvě ingredience na debutu „The Well of Urd“ s šestipoložkovou nabídkou, jež se kolébá na vlnkách melodiky, které naráží o mlhou zalitá doomová pobřeží...
Příznivce nálad dřívějších My Dying Bride a melancholie, jež je tolik typická pro finský doom metal, už možná jednočlenný ukrajinský projekt Sorrowful Land svým debutem „Of Ruins…“ oslovil. Max Molodtsov (též z gothic doomových Edenian) představuje nové EP „Where the Sullen Waters Flow“, které servíruje tři skladby o celkové stopáži trvající necelou půlhodinku. Vyplatí se doomovým romantikům věnovat této malé placce pozornost?..
Deset osob a sedm zemí. To je vizitka multinárodního projektu Folkodia, který svá alba v letech 2008 – 2013 vydával každý rok. Hudební těleso poznamenala smutná událost, a sice úmrtí zakladatele a vedoucí osoby projektu Ruslanase Danisevskise (alias Metfolvik), který podlehl dlouhému boji s rakovinou. Ostatní členové (kteří jsou zároveň členy projektu Folkearth) se rozhodli v projektu pokračovat,..
Jedni z hlavních představitelů atmosférického black metalu, Wolves In The Throne Room, se na minulé desce pustili do ambientních hokusů pokusů, kterým se mezi fanoušky moc pochopení nedostalo. Můžeme si ale oddechnout, neboť aktuální šestá deska „Thrice Woven“ – mezi ní a poslední standardní vlčí deskou uběhlo šest let – se navrací do blackmetalového světa a ambientní pasáže ji pouze zdobí. Čistě o návrat ke kořenům však úplně nejde, ..
Finští vyznavači Rohatého se s tím nepářou a na posluchače (nebo v lepším případě společně s posluchačem) útočí přímočaře. Smečka kolem kytaristy Bladeho – který napsal všechen materiál vyjma úvodního intra – vypouští do temného undergroundu svou třetí desku „Pimeyteen ja kuolemaan“ („Vstříc temnotě a smrti“). A důkazem toho, že to Finové myslí vážně, budiž spolupráce se samotným Robem Darkenem (Graveland),..
Jedni se inspirují tam a druzí zase uctívají tamten kult. S čím více smečkami či projekty byl člověk obeznámen, tím sporadičtěji jej něco ohromí a vytrhne z reality. Každým rokem je stále obtížnější narazit na něco, co na mě udělá hlubší dojem, avšak naštěstí na tom nejsem ještě tak zle a párkrát se „to něco navíc" pro mě v roce 2017 našlo..
Fanoušci oldschoolového death metalu slaví svátek. Nejenže americká legenda Morbid Angel konečně po šestileté – a po čtrnáctileté, co se její standardní tvorby týče – odmlce a personálních změnách vydává novou desku, ale také se od posledního prapodivného počinu z roku 2011 navrací k ortodoxnímu death metalu. David Vincent je fuč, post vokalisty a basáka (stejně jako před dvaceti lety) znovu přebírá Steve Tucker,..
Ne každý se odváží odklonit se od klasických zaběhnutých pravidel daného žánru a štrádovat si to napříč hned několika hudebními políčky. Australští Ne Obliviscaris se toho očividně nebojí, neboť se pouští do mísení black či death metalu se silně melodickými prvky art rocku. K tomu přihoďme housle, které jsou jedním z nejvýraznějších poznávacích znamení kapely, a které v rámci jednotlivých metalových bojišť přispívají k výjimečnosti. ..
Že by brněnští Solfernus vytvořili nástupce svého dvanáct let starého debutu „Hysteria in Coma“, v to mnozí už ani nedoufali. Ale černý světe div se, letos na podzim jsme se ho od personálně spřízněné smečky s Root, Asgard či Hypnos přece jen dočkali a s příjemným pocitem můžeme říct, že se nejedná o nějaké melancholické rozjímání a vzpomínání na časy minulé...
Ptáte-li se, kam se black metal bude v nadcházejících letech ubírat, The Negative Bias podávají jednu z možných odpovědí. Není tomu tak dávno, kdy ve Vídni vznikl transcendentální blackmetalový projekt pod ne zrovna zajímavým názvem a už se na nás řítí debut. Prvně vypuštěná a zatraceně řízná (přesto však intenzivně melodická) ochutnávka „The Golden Key to a Pandemonium Kingdom“ dokázala temné duše učarovat a dostat je do kolen. ..
Ačkoli vichřičné blasty vyvolat dokáží, řadí se německé trio Imperious spíše k těm hodným blackovým spolkům. Tato zatím poměrně neznámá kapela se soustředí na staré klasické příběhy a svá první tři alba vydala sama. Nedávno však Němci podepsali smlouvu s Massacre Records a k této příležitosti vydávají dvě na sebe navazující alba „Tales of Woe - The Journey of Odysseus, Part I“ a „Part II“ s podtituly „From Ilion to Hades“ a „From Hades to Ithaca“ znovu...|
Dnes je 3.5.2025, svátek má Alexej
|
| Autor Peťulín |
ARCHEMORON - Year of the Harvester
|
[31.08.2018] [hodnocení: 8,5/10] |
GEISTERFELS - La névrose de la pierre
|
[24.08.2018] [hodnocení: 7,5/10] |
IMMORTAL - Northern Chaos Gods
|
[30.07.2018] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[23.07.2018] [hodnocení: 6/10] |
ETERNAL HATE FEST – 14.7.2018, Nýrsko
|
[20.07.2018] |
INSOMNIUM - Shadows of the Dying Sun
|
[19.07.2018] [hodnocení: 9/10] |
GOTHOOM 2018 – sobota 7.7., Revištské Podzámčie
|
[18.07.2018] |
GOTHOOM 2018 – pátek 6.7., Revištské Podzámčie
|
[17.07.2018] |
GOTHOOM 2018 – čtvrtek 5.7., Revištské Podzámčie
|
[16.07.2018] |
|
[12.07.2018] [hodnocení: 7/10] |
|
[05.07.2018] [hodnocení: 8,5/10] |
INSOMNIUM - Above the Weeping World
|
[28.06.2018] [hodnocení: 9/10] |
Továrna iluzí, zabít ji raději Český doom metal není mrtev! Žánru se v současné době daří a děje se tak i v kraji českém. Na tuzemské doommetalové scéně jsem letos zaznamenala už dva klenoty. Tím prvním je album „Epigrammata“ od pražských Et Moriemur, jemuž se dostává úspěchu i za hranicemi, ..více |
[25.06.2018] [hodnocení: 9/10] |
Konference: Metal, náboženství a spiritualita - 12.6.2018, Masarykova univerzita, Brno
|
[23.06.2018] |
INSOMNIUM - Since the Day It All Came Down
|
[21.06.2018] [hodnocení: 8/10] |
|
[15.06.2018] [hodnocení: 8/10] |
INSOMNIUM - In the Halls of Awaiting
|
[14.06.2018] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[12.06.2018] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[20.05.2018] [hodnocení: 8/10] |
|
[18.05.2018] [hodnocení: 9/10] |
Ivar BJØRNSON & Einar SELVIK - Hugsjá
|
[16.05.2018] [hodnocení: 9,5/10] |
|
[12.05.2018] [hodnocení: 8,5/10] |
BARREN EARTH - A Complex of Cages
|
[04.05.2018] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[16.04.2018] [hodnocení: 7,5/10] |
RADHOST - V časech dávné minulosti...
|
[14.04.2018] [hodnocení: 7/10] |
|
[04.04.2018] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[03.04.2018] [hodnocení: 8/10] |
ALGHAZANTH - Eight Coffin Nails
|
[30.03.2018] [hodnocení: 5/10] |
PAVILLON ROUGE - Dynasteïa Klub
|
[27.03.2018] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[23.03.2018] [hodnocení: 6,5/10] |
ABIGOR - Höllenzwang (Chronicles of Perdition)
|
[20.03.2018] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[07.03.2018] [hodnocení: 6/10] |
|
[05.03.2018] [hodnocení: 9/10] |
ESOCTRILIHUM - Pandæmorthium (Forbidden Formulas to Awaken the Blind Sovereigns of Nothingness)
|
[03.03.2018] [hodnocení: 9/10] |
TROLLECH - Každý strom má svůj stín
|
[23.02.2018] [hodnocení: 8/10] |
|
[18.02.2018] |
|
[16.02.2018] [hodnocení: 8,5/10] |
KUOLEMAN GALLERIA - Pimeys saapuu pohjoiseen
|
[13.02.2018] [hodnocení: 7/10] |
|
[07.02.2018] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[05.02.2018] [hodnocení: 8,5/10] |
RIVER OF SOULS - The Well of Urd
|
[02.02.2018] [hodnocení: 5/10] |
SORROWFUL LAND - Where the Sullen Waters Flow
|
[29.01.2018] [hodnocení: 7,5/10] |
FOLKODIA - Battle of the Milvian Bridge
|
[24.01.2018] [hodnocení: 4,5/10] |
WOLVES IN THE THRONE ROOM - Thrice Woven
|
[23.01.2018] [hodnocení: 8/10] |
SAWHILL SACRIFICE - Pimeyteen ja kuolemaan
|
[22.01.2018] [hodnocení: 8/10] |
Redaktorská bilance roku 2017 (Peťulín)
|
[18.01.2018] |
MORBID ANGEL - Kingdoms Disdained
|
[13.01.2018] [hodnocení: 7/10] |
|
[12.01.2018] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[10.01.2018] [hodnocení: 7/10] |
THE NEGATIVE BIAS - Lamentation of the Chaos Omega
|
[29.12.2017] [hodnocení: 9/10] |
IMPERIOUS - Tales of Woe - The Journey of Odysseus, Part I & Part II
|
[09.12.2017] [hodnocení: 7/10] |