- Bubák

Tož sem čekal, co se nového dozvím. :-) Jak již jsem předeslal, tuto desku jsem nepochopil. Ještě bych dokázal vzít, kdyby byla celá akustická jako druhá polovina alba. Díky ní se dá to album totiž zkousnout. Je až neuveřitelené, nakolik je Le Fevrův hlas identický s předchozím zpěvákem. Za sebe můžu říct, že kdybych to nevěděl, nepoznám rozdíl. První polovina alba mě nebaví vůbec. A to i po mnohonásobném poslechu. Tentokrát není nálada jen smutná, melancholická, ale přímo depresívní a skladby jsou nekonečné a zbytečně natahované. Zkrátka celá deska pro mě znamená obrovské zklamání u mé nejoblíbenější kapely i z důvodu LeFévrova odchodu. Z ukázky na webovkách bych hádal, že se Steve možná vrátí k přímočařejšímu pojetí rocku. Každopádně je to všecko hrozná škoda. :-( Ale uvidíme, co se ještě udá. Možné je všecko. Naděje umírá poslední.

28. 04. 2011 6:40