No Limits 7,5/10 - martin
Problém je, že od alba Solid až po Rev Raptor je hnusnej umělej zvuk. To se naštěstí po odchodu Kaufmanna zlepšilo, pač Steelhammer a Decadent jsou parádní. A ostatní desky mohly bejt taky takový, ale ten zvuk jim hrozně moc ublížil.
22. 04. 2018 17:38
Sranda - mr.deadhead
A mně zas do uší nikdy pořádně nevlezla. Snad nejhůř z celé U.D.O. kariéry. Je to sranda, jak jsou si jejich desky docela podobné a přitom má každý svvůj top a low úplně jinde :)
8. 10. 2017 20:59
No Limits - rumcajs
Přiznám se, že z celé diskografie U.D.O. je pro mě právě No Limits tím nej albem. Melodické, tvrdé a svým způsobem i moderní - Lovemachine je toho nejlepším důkazem, pak taky pecky jako Back With a Vengeance či Rated X. Skvělé jsou ale taky Freelance Man, No Limits, brutálně riffová One Step To Fate či pomalejší Manhunt. Moc mě nebaví Raise the Crown a závěrečná Azrael, ale jinak je deska opravdu celkově skvělá. Ani následující přeceňovaná Holy, vyzdvihovaná Man And Machine či opravdu povedená Steelhammer s tím nic nezmůžou. Takže za mě krásných 9.
8. 10. 2017 1:32
Dneska - b.wolf
točím tuhle fošnu a mám za to, že na velice solidní 8,5/10 hodnocení bez problémů dosáhne; zvlášť závěrečný anděl smrti (Azrael) je super...
19. 02. 2013 14:51
- Kudrnac
tak tak, s navratem UDO v druhe polovine 90tych let sel do kytek jak zvuk, tak kvalita materialu, staci porovnat si to s prvni ctverici alb. Asi uz na muziku nebyl takovy rozpocet jako tenkrat.
10. 02. 2013 11:15
return - Gogo
Nějak mi vrtá hlavou, že tohle album dost lidí hodnotí tak vysoko a mě to pořád nějak uniká, tak to poslouchám pořád dokola. Jsem odkojen v 80-90.tých letech a nejradši mám Animal House a Facceles World - což částečně může vysvětlovat, že mám radši melodičtější háv. Dneska jsem pouštěl na nejhlasitější sestavě co mám doma a jo - nesedí mi zvuk, nesedí mi mastering. Protože melodie tam jsou a silné refrény taky.
9. 02. 2013 17:21
- thorpey
Taky tohle album hodnotím vysoko, určitě výš než Solid. Já to tenkrát drtil v kazeťáku o svaťák místo učení, takže je to i trocha nostalgie. Jen Manhunt a Lovemachine mě nechytly. Naopak Freelance Man (včetně intra), With A Vengeance či Azrael jsou pecky, které bych si dal naživo líbit, ale nějak na ně nedochází.
9. 02. 2013 13:05
.- - Jorns
A Já zase musím nesouhlasit s tebou. Tuto desku koupil taťka, když jsem byl malej, hrálo to v autě na kazetě. Podle mě s Man and Machine nejlepší deska UDA! 9.5/10!!
9. 02. 2013 12:43
nevzala - gogo
Tentokrát se s recenzí poprvé neshodnu. Napoprvé mě album nenadchlo a putovalo rovnou do poličky. Když začal seriál recenzí znovu jsem poctivě naposlouchal, ale bohužel ne. Čekal jsem návrat ke kořenům, ale ten se nekonal. Album není vyloženě špatné, to v žádném případě, ale jeho předchůdce mě oslovil víc. I když jak jsem psal u recenze toho předchozího díla, taky žádnej zázrak. Album má tvrdost, tah na bránu, je to samozřejmě parádně zahraný, ale chybí mi silnější melodie a "zapamatovatelný" hit. Někdy se stává, že to leze pod kůži pomaleji, ale tohle prostě zatím ne. 6/10
8. 02. 2013 19:38
|