- Kamil

Tak koukám, že recenzi měl napsat Petr a jsem rád, že se tady konečně objevil někdo, kdo taky zná pozadí DP, souhlasím s tebou brachu;)

25. 06. 2013 21:37

- Pepsi Stone

Petr: S tím, koho měl Blackmore rád a koho ne, je to sporný. V roce 1973 nechtěl hrát s Gloverem a ten byl pak jedinej, kdo se z DP objevil v Rainbow... Krusty: Já jsem ale neřekl, že Now What je špatná deska, to jsme si asi nerozuměli. V kontextu tvorby DP je nadprůměrná, ale kdeže časy In Rock jsou...

26. 05. 2013 8:22

- -krusty-

Subjektivní dojem. Jasně....ale i přesto: novinka DEEP PURPLE je excelentní. Kapele to hraje neuvěřitelně a jejich hard rock je hardrockem s gentlemanským nadhledem. Slyšíte kde kradou DREAM THEATER??? :-) Jsem odkojený Blackmoerovýma DP, ale NOW WHAT je skvělá záležitost!!!! Nashle ve Slavkově...

26. 05. 2013 0:47

cd - george

Nové album je výborná kolektivní práce a skupinu definitivně opustil skladatelský duch Blackmoora, je to na 7-8.

25. 05. 2013 18:02

- Venca

Petr: Tohle už jsem slyšel taky... Pak je mi ale záhadou, proč na každým koncertě Blackmores Night Coverdala tak vychvalují (když hrají Soldier...). Ono fakt těžko říct. To musí vědět jen oni sami, jak to měli :-)

25. 05. 2013 17:09

- Petr

Pepsistone: Zase - zapomíná se, že DP nebyly Blackmorova kapela. On spoustu věcí, co se dostaly na desku nesnášel, některý alba se mu přímo nelíbily (ukázkovej příklad je Fireball). Je pravda, že Stormbringer je silně ovlivněnej Glennem Hughesem a jeho směřování DP k funku se Ritchiemu nelíbilo. V každém případě - Black Sheep Of Family zamítla celá kapela, která chtěla hrát výhradně autorskou tvorbu, Jon Lord sám řekl, že ten návrh zamítnul nejradikálnějš on... Jinak pravdou je, že o nové (své) kapele uvažoval už od roku 1972/1973 a když slyšel Ronnieho Dia, který s Elf Deep Purple předskakoval, tak měl "tip" na zpěváka - kterému pak dal jen tak na vyzkoušení zazpívat pár věcí - a vznikli z toho Rainbow. Ritchie měl útěkový sklony už když se rozpadla Mark 2 - tenkrát je postavil před rozhodnutí "já, nebo Glover" - ale úvahy vedl už hodně dlouho předtím, než skutečně odešel. Směřování Stormbringera, na který neprosadil v podstatě žádnej ze svejch nápadů... bylo to proto, že ty nejlepší si šetřil pro svojí vlastní budoucí kapelu - Roger Glover jednou vzpomína,l že mu hrál geniální riff v době, kdy se nahrávalo Who Do We Think We Are - tehdy s komentářem "to bude na mojí sólový desce"... nakonec z toho byl Stargazer. Povím to takhle - Hughese nijak zvlášť nemusel, ale v době Stormbringera už mu to opravdu bylo jedno. A tím, koho opravdu nesnášel byl Coverdale, od kterýho nečekal, že si tak rychle vybuduje pozornost - přeci jenom, byl to úplnej nováček a vztahy s nim se za rok dostaly na úroveň vztahů s Gillanem za 3 roky. :) Ale na druhou stranu - on se málokdo snese s Ritchiem.

25. 05. 2013 16:25

- Pepsi Stone

Recenze je samozřejmě subjektivní pohled na desku. Co se týče DP, tak samozřejmě už tam ta invence, která tam byla v 70. letech, není. Občas se jim povede udělat výbornou desku jako třeba Purpendicular (i novinka vyšla slušně), občas je to horší (Abandon). A co se týče situace kolem alba Stormrbinger, tak tam to bylo tak, že Blackmore přímo nesnášel Hughesovy nápady a ten je tlačil na desku. Moc jedno mu to nebylo, navíc když mu zbytek odmítl zahrát Black Sheep Of Family (na čemž měl zásadní podíl Hughes a Coverdale), sehnal muzikanty z Elf a nahrál to s nimi, z čehož pak vznikli Rainbow. Ale to už byl Stormbringer nahraný a Blackmore zjistil, že může hrát i bez DP.

25. 05. 2013 15:15

- Petr

Venca: Jak se to vezme, ano Blackmorovi se nelibilo smerovani kapely na Stormbringeru... ale popravde - jemu to touhle dobou uz bylo relativne jedno, protoze uz se soustredil na "vedlejsak" - spoustu napadu Deep Purple vubec neprezentoval, prezentoval jim spis takovy napady druhy kategorie a ty nejlepsi si setril pro Rainbow.

25. 05. 2013 14:20

- Venca

Petr: Pokud vím, tak konflikty Blackmore - Hughes byly na desce Stormbringer, kde Blackmore nemohl překousnout stále silnější funky nátlak mistra Hughese...

25. 05. 2013 13:53

- Petr

Já nechci nijak kritizovat autory recenzí, ale je zjevné, že moc široké povědomí o Deep Purple nemají... :) 1.) Srovnávat novější alba Deep Purple s těmi ze začátku 70. let je nesmysl, pokud nepojmete vývoj jednotlivých hudebních členů - kam hudebně šli - i v rámci svých sólových drah. Každá kapela má nějakej vývoj a vy nemůžete čekat že v 66 letech budou psát ty samé věci, jako v 25. Popravdě - zrovna v případě Now What by to byla obrovská škoda, protože lidé, co DP doopravdy znají, tak krásně vnímaj ten vývoj od sedmdesátek do teď - ale to chce si poslechnout třeba Gillanovy sólovky, Gloverovy sólovky (odlesk If Life Was Easy je na nové desce dost "cítit"), nemluvě o Aireyho All Out... A pokud o DP někdo tvrdí, že po Blackmorově odchodu přejal otěže kapely Gillan, tak akorát naletěl na jeden z nejběžnějších mýtů kolem kapely, protože zjevně vůbec netuší, jak DP skládají - a kdy do toho Gillan svým vkladem teprve vstupuje. Přečtěte si někdy o tom, jak DP skládaj - a vždycky skládali - v tom se totiž za těch 40 let nezměnilo vůbec nic, naštěstí. 2.) tvrzení, že kapela potřebuje bejt v napětí k tomu, aby tvořila nejlepší alba - škoda, že je tu ukázkovej důkaz pro neplatnost tohohle tvrzení. Pravda Made In Japan vzniklo v době, kdy byl Gillan na odchodu z kapely. Machine Head vzniknul v době, když už napětí mezi ním a Blackmorem bylo dost vyhrocené. Ale například The House Of Blue Light, která nestojí v kontextu diskografie DP za nic, je taky tvořená ve značně napjaté atmosféře. Perfect Strangers, Purpendicular a tahle deska vznikly v náramný pohodě - a taky proto, jsou to asi nejlepší alba týhle "nový" éry. A tvrzení o konfliktech Blackmore - Hughes co jsem tu registroval je vyloženě směšné. Blackmore se nesnášel s Coverdalem, Hughes mu byl řekněme u "zadku", protože se ničil svýma feťáckýma eskapádama. Při vší úctě k těmto recenzím, připadá mi, že jim chybí celkovej nadhled. Nehledě na to, že třeba The Devil You Know je oproti Now What?! pro mě značně slabá deska (recyklace nápadů, nepovedená produkce, totálně mrtvý bicí "vzniklý" díky automatu.... apod.) a obávám se, podle dosud zveřejněného, že 13ka bude obdobnej průšvih - ostatně při Ozzyho současném stavu ani nejde čekat o moc víc a nemocnej Tony to nevytáhne. :( God Is Dead je devítiminutová rozblemcnutá nuda, která by klidně snesla zkrácení na půlku, ten zajímavej přechod v 6. minutě by klidně mohl být už v minutě třetí a vůbec nic by se nestalo. End Of The Beginning je nestydatá vykrádačka sebe sama.... Takže uvidíme, co bude dál.

25. 05. 2013 12:43

A - Tin

líbí se mi to tak, že jsem i přehodil slova v názvu :-)

24. 05. 2013 9:25

What Now - Tin

se mi líbí a to dost hodně - už se těším v srpnu do Slavkova :-).

24. 05. 2013 9:11

Tak konkrétně - b.wolf

Slaves and Masters jsem si pořídil na vinylu a přehrál jsem si jenom několikrát. J. L. Turnera prostě nedám a to album je z mého pohledu děsivé, zvlášť ten cajdák. A pokud se týče DP, přidávám se ke Kolíkovi, i když Purpendicular nemusím.

14. 05. 2013 8:38

- Kamil

Hele hoši stejně je to subjektivní...a ty řeči co považuju za DP nebo ne jsou blbosti, DP to jsou, je to psaný na obalu:) a vy s tim nic nenaděláte...a mimochodem Slaves and masters je jedna z nejlepších desek DP a neni nás málo, co vím ze svýho okolí, dokonce i lepší než některý šlehy ze sedmdesátek, jenže tam nezpívá Gillan, tak je to automaticky špatný, že?... a pište si co chcete...a poslouchejte taky, já si jdu pusti Bettle...a budu si užívat tu krásu:)

12. 05. 2013 22:38

- Pepsi Stone

U Deep Purple je chyba v tom, že kapele už dneska chybí napětí, ve kterém vznikaly ty nejlepší desky. Tahle kapela vždycky potřebovala dva kohouty na jednom smetišti. Ať to byl Gillan - Blackmore nebo Blackmore - Hughes. Dneska to tam není a proto bych neházel vinu na Morse. DP jsou dnes jen parta pěti pivních strejců, což už mají rádi svůj klid.

12. 05. 2013 10:22

- Venca

Kamil: Ale vždyť je to kravina, podívej třeba na Black Sabbath. Stejně staří fotři a jak zní jejich poslední deska Heaven & Hell či novinky z alba 13. Nebo Ufo... Z poslední desky je cítit únava, ale i tak je tam pár věcí, které by klidně trhaly koule i na klasikách ze 70. let. U DP je jednoznačně chyba v kytaře... To mi nikdo nevymluví :-)

11. 05. 2013 21:15

Nesrovnával jsem... - Kolík

...s Burn ani Machine Head. Stačí porovnat s Purpendicular nebo dokonce i se Slaves and Masters nebo House of Blue Light. Poslední dvě jmenované rozhodně nepovažuji za výkvět diskografie DP. Ale i přesto neobsahují tolik nelibozvučných songů, jako poslední album. Je to zřejmě dáno silným vlivem Gilana, jeho rukopis je dobře rozpoznatelný dle jeho sólovek. Ta Lordova a Blackmoreova protiváha prostě chybí. Morse je pro mě záhadou. Purpendicular byl skutečně dost dobrý, těžko říct, do jaké míry je na něm právě jeho rukopis. Původně jsem myslel, že silný, nyní to vypadá, že se buď zcela vyčerpal a nebo já jsem se mýlil. Škoda. Nebudu DP chválit, když není za co. A je mi to opravdu líto. 2-3/10 po deseti poslechnutí.

11. 05. 2013 19:27

- Kamil

tak určitě:) ...ale je to jen jejich boj, kapela si myslim to neřeší a já taky, mě se jejich nová tvorba líbí a ta nová deska roste s každým dalším poslechem.

11. 05. 2013 16:04

- Pepsi Stone

Já bych neřekl, že se ke každé nové desce DP přistupuje s předsudky. Ale kapela, která vytvořila In Rock a Machine Head musí počítat s tím, že každý posluchač bude novou desku s touto klasikou srovnávat.

11. 05. 2013 15:06

- Kamil

...nejhorší na tom všem je, že se k těm posledním deskám přistupuje s předsudkem a nereálným očekáváním...i sám Glover říkal, že je mu sedmdesát a že od něj nikdo nemůže čekat, že bude dělat muziku jako ve dvaceti a ni nechce...tak nevim, proč každej čeká na druhý In Rock...zkuste ty desky poslouchat jako XXX od XYZ a zní úžasně, všechny do jedný...já jsem velkej fanda DP a ke každý desce jsem si cestu našel a nechci aby točili druhý Burn, to už doma mám...viva DP!

11. 05. 2013 14:02