- Nerajohn

Pro mě velké překvapení. Ale stejně jako u většiny progresivních kapel prvních pět poslechů nestálo za nic, a pak najednou začalo vše do sebe zapadat. Složitost alba hodně naznačuje již úvodní intro následované dvěma nejtvrdšími písněmi, z nichž ta druhá Broken opravdu není jen tak pro někoho. Za zmínku v ní stojí především naprosto netypické, ale velmi zajímavé saxofonové sólo. Od poloviny desky je materiál trochu stravitelnější, lze zaslechnout vlivy System Of a Down nebo Dream Theater a celý materiál je zakončen pro mě osobně nejlepším kusem alba. Přes čtrnáct minut dlouhá skladba má fantastické instrumentální zahájení a vlastně dvě další pěvecké linky oddělené další mezihrou. Myslím, že je to podobné vyvrcholení alba, jako Great Escape od Seventh Wonder, a nutí mě celému albu dát hodnocení 9,5/10. Vřele doporučuji.

23. 11. 2015 19:38