7,5/10 - rublik05

Postupně přišlo na řadu i poslední z trojice nejnovějších alb Avantasie, veskrze pozitivně hodnocené „Moonglow“ z roku 2019. Deska se pyšní krásným tajemným obalem (brutální rozdíl oproti letošnímu kýči…), a také poměrně dlouhou stopáží. Tentokrát jsem už nešel vyloženě do neznáma, jedná se již o třetí zastávku mého miniturné po diskografii Avantasie, takže začínám být s panem principálem Sammetem čím dál tím větší kamarád a jelikož zatím na každé desce bylo co objevovat, pevně věřím, že mě jako posluchače ani nyní nezklame. Tož sluchátka na uši a vzhůru do kouzelného světa příběhů a fantazie. Z otvíráku „Ghost in the Moon“ mám doteď značně rozpačité pocity. Na jednu stranu obsahuje klasickou DNA Avantasie, má pár zajímavých pasáží, na druhou stranu se stále nemohu zbavit pocitu, že se zde klidně mohlo o nemálo minut krátit a skladbě by to jenom prospělo. Jakmile začala hrát svižná „Book of Shadows“, ihned jsem zpozorněl, neboť mě hned na první dobrou zaujala její chytlavost, ale především poctivá dávka energie. Pak přišel na řadu zpěvný refrén, pořádně se hráblo do strun, tomuhle zkrátka nelze nepodlehnout. Skladba má výborné tempo, postupně graduje, zpěváci se skvěle doplňují a já si tento vokální souboj charismatických hlasů maximálně užíval. Jednoznačně jeden z nejpovedenějších momentů. Titulní „Moonglow“ trochu zvolní, nabídne více melodiky a sympatickou Candice Night, dobře se poslouchá, asi nejpřístupnější položka kolekce. Skoro dvanáctiminutový opus „The Raven Child“ je podstatně členitější a muzikálnější, překvapivě ani na chvíli nenudí (na rozdíl od úvodního kousku), má tah na branku, vystřídá hned několik nálad a poloh, tohle se Sammetovi opravdu povedlo. Energií hýří i solidní „Starlight“ s Ronniem Atkinsem za mikrofonem. „Invincible“ je v podstatě takové tklivé intro k „Alchemy“, z kombinace piana a naléhavého zpěvu Geoffa Tatea mi regulérně naběhla husí kůže. Naproti tomu „Alchemy“ vybuchne v dramatický kolos s perfektním refrénem, člověku díky svižnému tempu ani nepřijde, že má píseň přes sedm minut. Vskutku delikátní záležitost. Další sedmiminutovka „The Piper at the Gates of Dawn“ je lehce zastíněna předchozí peckou. Není špatná, nicméně v porovnání s ní působí malinko jako takový chudší příbuzný. Dalo by se říct, že proletí a nic nezanechá. Na „Lavender“ se mi líbil její pohádkový refrén, lehkost a uvolněnost. Pochopitelně nesmí chybět obligátní speedovka s Michaelem Kiskem, „Requiem for a Dream“ je na rozdíl od stejnojmenného psycho filmu plná naděje a radosti, no a jak říkají mladí: Michael to zandal jak pán. Cover „Maniac“ je totální úlet a naprostá zbytečnost, když už Tobias Sammet cítil nutnou potřebu ho na albu mít, měl být umístěn maximálně jako bonusový materiál, ale i tehdy bych silně pochyboval o jeho smysluplnosti. Podobné pocity mám i z bonusu „Heart“, který však nepůsobí až tak přebytečně, naopak je dokonce vcelku chytlavý. Celkově mě fošna „Moonglow“ bavila, tradičně naservíruje posluchači spoustu dobré muziky, každý účastník odvedl poctivý kus práce, nebýt závěrečných zbytečností, bylo by mé hodnocení ještě o něco vyšší. Tímto je první část albového miniturné úspěšně za mnou, nyní se přesunu k prvním dvěma metalovým operám, jež mají být údajně podstatně lepší než celá novější tvorba Avantasie. Už teď hořím zvědavostí.

21. 03. 2025 7:18

- htaedas

Povedené album ale předešlé Ghostlights se mi líbí víc. Nejlepší částí je úsek s Petrozzou. Více takových hostů je to super oživení. Titulní radiovka je v pohodě rozhodně dopadla lépe než na minulém albu Isle of ... Případ Kiske už je opravdu čím dál větší klišé i když samotná skladba je super a dává vědět že Sammet stále umí skládat i nářez. Ale mohl by pro příště dát Kiskemu šanci i v jiné poloze jako třeba dal Danielsen na novém Valley Doom v úvodní skladbě.

23. 02. 2019 10:02

- adrian

Avantasia si porad drzi vysoky standard. Svou roli hraje i vyber hostu, ktere si Tobias umi vybirat. Teda az na Candice Night na novem albu, to se nepovedlo. Edguy jsou zrejme mrtvou kapelou, bohuzel. Posledni pecka byl Hellfire Club, s prihmourenim obou oci se dala jeste poslouchat The Rocket Ride, ale pak uz absolutni upadek. Jinak ta stylizace Tobiase to nejaky mystika nebo co to ma byt, to je samozrejme narez :-)

23. 02. 2019 8:26

- Majk

Mně je třeba úplně u zadele, jestli nějaká kapela udělá odklon od metalu k hard rocku. Pro mě je důležitý, aby tvorba byla kvalitní. Tobi je v tomto směru pořád na výši, protože i na nové desce je hned několik pecek jako "Alchemy", "Lavender" atd. Spíše už by se mohl trochu odklonit zase směrem kupředu a nestát pořád na jednom místě. S Edguy to samý. Nevadí mi změna stylu, ale Tinnitus Sanctus a Age Of The Joker obsahují na můj vkus až moc vaty. žblebty jako Wake Up Dreaming Black, Dead or Rock nebo Fire of The Downline, Nobodys Hero beru jako krutý omyl.

22. 02. 2019 23:23

To adrian, rumcajs - b.wolf

A proto toho prcka nemusím. Když jsem byl na konciku Edguy k Hellfire Clubu (Piper never dies skvost), byla to paráda. Pak začal mektat, podobně jako Kiske, žvásty k tomu, že metal je o ničem, bla bla bla... Hlavně díky metalu se stali známými!!! Bohužel fošny po HC, stejně jako u Avantasie, "směřují" k hardrocku... Kecy, běžná uniformovaná uhlazená sragora, kterou by zvládla každá průměrná skupina... A tou stylizací z vlasateho metalisty na jakousi podivnou metrosexualni kreaturu u mě de facto skončil...

22. 02. 2019 18:16

- Supermartonátor

Vždy je to o vkusu. Z mého pohledu jsou kvalitativně nové desky lepší než první dvě. Prostě mě ty první tolik neberou a že jsou řekněme daleko méně metalová? No a... důležitá je dobrá skladba...a ty Sammet skládá stále skvělé. Nicméně je to fakt subjektivní a naprosto chápu, proč drtivá většina fans budou první dvě desky vynášet do nebes. Ano, jsou vynikající...taky mám na nich oblíbené kousky (The Seven Angels rulez)...ale z mého poheldu to byly víceméně takové pocty původním Helloween. Spíše pozdější desky byly kreativnější, originálnější (ano, jsem si vědom, že na nich čerpá Sammet od Meat Loafa, Magnum..a dalších 50 kapel - přesto zní velice osobitě). Moonglow jsem právě rozbalil, tak jsem zvědav, zda bylo parádní Ghostlight vyrovnáno nebo přeskočeno.

22. 02. 2019 17:46

- Majk

Dnes se taky dívám na Angel Of Babylon úplně jinak. Je to vlastně album celkem o ničem. šíleně moc vaty. Hlavně Rat Race, to je děs. škoda, e tenkrát nedal ty dvě alba do jednoho a nevybral ty nej kusy. to by byla pecka.

22. 02. 2019 15:01

Avantasia - rumcajs

Pro mě měla Avantasie smysl na prvních dvou fošnách, další věci už šly mimo m a vzhledem k tomu, co jsem občas zaslechl v rádiu či si občas pustil na netu, jsem jen dobře udělal. Velká škoda klinické smrti Edguy....Sammet je obchodník, ne srdcař. Kdysi jsem jej vnímal opačně. Už jeho vizáž dlouhá léta napovídá, že metal od něj čekat nemůžeme.

22. 02. 2019 13:37

- adrian

Prvni dve alba jsou naprosto nedostizna, to tady vime vsichni. Uz i Scarecrow byl o dost slabsi. Problem je, ze holt Tobias uz se dneska ke sve power metalove minulosti nechce vracet a dokonce se o ni v rozhovorech vyjadruje (pro me nepochopitelne) s urcitym despektem. Dneska je holt jinde. Ber nebo nechej byt. Podle me je ale novinka porad o dost lepsi pocin nez nesmysly jako The Wicked Symphony nebo Angel Of Babylon.

22. 02. 2019 9:05

b.wolf - xxx

Lepe to napsat neslo.ja si radeji nelajzl ..zkusil jsem to diplomaticky politicky okecat .ale mate pravdu 1000%..

22. 02. 2019 7:36

První dvě - b.wolf

fošny Avantasie točím hodně často, pořídil jsem je zároveň s Edguy, ale po Scarecrow už nic ... žádné album včetně tohoto nesahá dvěma prvním deskám ani po první drážku. 100x omílané nápady, Kiskeho mám raději v Unisonic než tady ... taková spotřební fošna, poslechout a zahodit ...

21. 02. 2019 12:14

- Hermes

Jednoduše řečeno, velice příjemné překvapení. Tobiáš ve viktoriánské Anglii sepsal velice slušný materiál, ke kterému se rád opakovaně vracím. Týká se to hlavně úvodního nástřelu, titulní hitovky (jejíž refrénové harmonické houpání ve mě evokuje koitální akt s krásnou ženou), zapomenout nemůžu ani na veselého "Trubače u Bran úsvitu", "Levanduli" a "Requiem za sen". Vynikající melodická práce, místy i přibylo sborů. O výběru hostů již řeč byla, o celkovém provedení taky. Kéž by obdobně (=melodicky a chytlavě) vypadala každá žánrová deska, která se dostane na trh... 8/10

20. 02. 2019 20:43

- gorida

Moonglow předčil Ghostlights! Sice mín oblíbence Kiskeho, ale to můžu Tobiasovi odpustit. Jinak první čtyři skladby jsou to nejlepší co kdy Avantasie nabídla. Ghost In The Moon? Top meat loaofka. Book Of Shallows-oh bože tam se střídá takovej druhů metalu že jsem si radostí káknul Moonglow-druhej nejlepší duet s nějakou paní zpěvačkou, první je Farewell samozřejmě. A The Raven Child-věc která je prostě grandiozní.

19. 02. 2019 14:56

Deska roku ?? Ne !! - lukáš

Miluju Blind Guardian , miluju písně jako Farewell, Reach ... a mnoho dalších. Tobi v rozhovorech vzpomenul, že si dal klid a načerpal novou sílu, nápady a že si chětl odpočinout od celé hudby kterou vy tvářel. 17 alb naspal , složil nazpíval .. Bohužel sem se dočkal stokrát omletých songů. Pro Kiskeho bohužel napsal nejnudnější speed , co kdy na avantasii byla. čekal jsem na ten nejvyšší ton , který Tobi pro Kiskeho napsal. Bohužel - je to jen pár sekund. Pro někoho Mystery of time je slabota. Mě osobně moc líbí a pro Kiskeho Tobi napsal krásné písně. Moonglow - přesto že tam zpívá můj idol Hansi, tak to nestačí. Moonglow je nejslabší deska vůbec Prvotní lehké nadšení rychle opadává. schválně si Moonglow naposluchám pozorně. Avantasii miluju, ale tady to je za 7 z 10 možných.. A asi to půjde dál dolů P.S. A

19. 02. 2019 10:25

7/10 - adrian

Zezacatku jsem byl nadseny, nicmene po par poslesich uz euforie ponekud opadla. Ale porad je to vysoka kvalita! Sice nesouhlasim s tim, ze je Tobias ve vynikajici hlasove forme (nejlip na tom byl kolem alba Mandrake), ale je pravda, ze zpival uz i hur. Duet s Candice bych vyhodil. Uplne zbytecna sracka, stejne jako cover Maniac. Taky uz me nejak nebavi speedovky s Kiskem, ktere zni vsechny uplne stejne a nejak uz jsem se toho pana prejedl. Daniel Heiman by mi chutnal mnohem vic. Ale celkove jedno z tech lepsich alba Avantasie po kultovnich prvnich dvou dilech. Takze spokojenost.

19. 02. 2019 9:38

- xxx

No cekal jsem opravdu něco jiného ..Takovou mecovanou se zbytkem symfopower pelotonu .Tohle je jiné .jede si svůj závod ..Jestli lepe nebo hure -to musí posoudit každý sam .Nijak nevadi ale ani neposadi na zadek .Je zase pravdou ze vis co bude .Slyseno asi 5x a pristi rok to zkusim znovu ..jestli to nebude lepsi ..Celkove? ani nadseni ani zklamani .

19. 02. 2019 7:48

- Zdenda

Tady nemám recenzi snad co vytknout. Naprosto se s ní stotožnuji a i s předchozím komentářem že první 2 skladby jsou naprostá pcka, zvlášt druhá kterou jsem si musel hned pustit znovu. No a k maniakovi, i když se mi tahle písen docela líbí v originále tak tady nevidím jediný důvod proč tu je. Být to jako nějaký bonus na limitované edici tak ok ale takhle?

19. 02. 2019 6:43

Já..... - Vašek

.....jsem docela unešen. Hlavně z prvních dvou položek, které můžu poslouchat do omrzení ( které snad nenastane) :-)

19. 02. 2019 0:39