- JonathanGray

K 25 letému výročí vyšla přemixovaná verze s odlišným playlistem. Mix háže celé album blíž k americkému pojetí roku, nekam za Slip Of The Tongue. Každopádně zajímavý nápad i provedeni. Vyzkoušejte!

18. 12. 2021 0:33

- V.

Tou dobou jsem myslel devadesátky. A z těch za mě jednoznačně Gary Moore, Eric Clapton, Mad Season, Jeff Buckley, The Temple Of The Dog... I deska Coverdale/Page mě baví víc. Každopádně je mi Restless Heart sympatičtější než dnešní tvorba Whitesnake. Ale každý to máme jinak, to je v pořádku :-)

4. 03. 2021 21:26

Véčko - JonathanGray

Mě by zajímaly ty lepší blues rocková alba z 97 roku. Aspon pět kousků. Díky

4. 03. 2021 20:37

- V.

Díky bohu, že Black Sabbath, Led Zeppelin či Deep Purple žádnou Here I Go Again nemají :-)

4. 03. 2021 18:46

9 bodů a naprostý souhlas - Deny

s Kolíkem, WS i Jonathanem. Výčitky recenzenta jsou úplně zbytečné, hodnocení desky zbytečně nízké. Kua! Co by jiná libovolná kapela dala za takové hudební nápady. A že na albu chybí tutový hit? No a co? Kolikrát superhitů mají dohromady na všech deskách Led Zeppelin, Van Halen, Black Sabbath nebo Purple, které nesou srovnání s Here I Go Again? Asi tak podobně - spočitatelně na prstech jedné ruky. Není proto divu, že nemohou být na úplně každé desce. Takže i v tomto případě dát za nehitovost a údajnou nepřesvědčivost těch tří jmenovaných songů - je prostě malicherné. A to jinak Pepsiho recenze čtu rád. Ale tady fakt se sedmičkou ujel.

4. 03. 2021 18:06

- rumcajs

Za mě velmi dobrá deska s neopakovatelnou melancholickou atmosférou. Není sice úplně vyrovnaná, ale povedené kousky jsou fakt perly a špatná skladba tady není. Je pravda, že kdyby deska byla kratší, asi by vyznělal lépe, ale i tak jde o řádnou porci exkluzivního bluesrocku. Dávám 8.

4. 03. 2021 17:18

- JonathanGray

Recenze může být sebelepší, ale když je nekonzistence v hodnocení, jde to celé do kytek. Samozřejmě že to je skvělá deska a už nikdy David nepřišel s tak kvalitnimi písněmi. 9/10

4. 03. 2021 12:18

WS - WS

Opět souhlas s Kolíkem. Kdyby vydali další ve stylu dvou předchozích, bude to úplně špatne, a když se prostě změnili, je to taky špatně..klasika. A vyčítat donekonečna někomu, že pořád není na své laťce, kterou dosáhl v njlepších letech je z mého pohledu taky velice divné. Spousta neustále adorovaných pěvců nesahá Coverdalovi v jeho nejslabších chvílích ani po kolena nikdy za celou kariéru, a takových je opravdu dost. A nejsme na Olympiádě, aby pořád musel být jen ve výškách jako za mlada. Jeho barva hlasu a charisma jsou stejně pořád úžasné dodnes. A ti co ho nenávídí, jako hater Merhaut a spol, tak ...lalala :-) 8,5

4. 03. 2021 12:06

- Pepsi Stone

Vidíš, a když jsem se na to zeptal Adriana Vandenberga, jestli to není spíš Coverdaleova sólovka, tak se skoro urazil :-))))

4. 03. 2021 12:05

- orre

Tuhle desku jsem nikdy nebral jako Whitesnake. Je to pro mě sólovka Davida a je to takové zaprděně utahané a důchodcovské na tu dobu. Byly to divné roky na podobnou muziku.

4. 03. 2021 11:34

- V.

Na mě tato deska působí právě nemastně, neslaně. Poslouchá se dobře, ale nic výrazného ve mně nezanechává... V té době podle mě vyšla daleko lepší rocková/bluesová alba.

4. 03. 2021 10:07

- Pepsi Stone

Restless Heart jsem slyšel snad ještě před jejím vydáním a jakéhosi advance tape a tehdy, v roce 1997, mi přivodila tak velké zklamání, že to snad ani nejde popsat. Postupem času jsem ji ale proposlouchal a dnes jí beru jako dobrou desku. Rozhodně mi nevadí návrat k blues, ovšem problém je ten, že není ve formě Lovehunter And Ready An Willing. Nemyslím te´d výraz, to je v pořádku, Coverdalovi převce jen už přibývaly roky, ale spíše mám na mysli sílu jednotlivých skladeb. A jestliže jsem dal Slide It In a 1987 desítku, Slip Of The Tongue devítku, nemohl jsem zde nic jiného než sedmičku. V době vydání bych šel ještě o bod níž. Přesto je to album, ke kterému se jednou za čas rád vracím, alespoň k jeho částem.

4. 03. 2021 9:04

Zatím největší úlet... - Kolík

...v hodnocení diskografie WS, který vyústil v poněkud nefér hodnocení. Jestli Cant Go On, Youre So Fine a Your Precious Love jsou nepřesvědčivé skladby, tak to si potom, milý Pepsi, škrtni dva-tři body ze své libovolné recenze mimo WS, protože podstatně méně přesvědčivých nebo dokonce podprůměrných skladeb je na deskách, kterým běžně dáváš neslaných nemastných 7/10, naprostá většina. A nebo je to naopak. Hodně špatně jsi tyto tři věci poslouchal. Restless Heart je výborné album, je jen prostě jiné, než jeho dva předchůdci a docela logicky. Změnila se doba, hudební průmysl, vkus fanoušků se posunul do jiných sfér. Návrat ke klasickému blues v moderním kabátku Davidovi a jeho spoluhráčům velmi sluší. Deska je pestrá a nabitá výbornými skladbami, takřka bez slabin. Jediné, co ji chybí, jsou superhity, jako Fool For Your Loving na Ready And Willing. Proto za mě 9/10.

4. 03. 2021 8:29