9/10 - čéééši do toho

vše jak má být od začátku do konce. Asi moje nejposlouchanější album od Manowar. Shodou okolností ho poslouchám právě teď a hraje mi "Today is god day to die" a vubec se mi nezdá dlouhá .... :)

19. 12. 2021 8:59

- Luiz

Já se přidávám k těm, kterým se toto album líbí, řadím jej mezi TOP 3 od Manowar.

18. 12. 2021 20:08

7/10 - Cipísek*

Já bych zůstal u tzv. Pepsiho neslané/nemastné sedmičky. :-) LTH není ani dobrá, ale ani vyloženě špatná deska. I když Adamsův zpěv mě irituje hodně.

17. 12. 2021 13:34

- sanntrik

Súhlasim že instrumentalky na tomto albume sú opet zbytočne, ale zvysok albumu je výborný, nemam žiadny problém ani z jednou skladbou. 9/10

17. 12. 2021 11:38

6/10 - Zdeněk

Velmi slabé album, nevýrazné skladby, zbytečné instrumentálky, hrozný zpěv. Koncertní výkony byly naopak skvělé, jak psal Kolík.

17. 12. 2021 9:19

- mr.deadhead

Lauder Than Hell je naprosto suverénně moje nejoblíbenější deska Manowar. Pro mě tam není slabších míst. Nebudu to tu zahlcovat superlativy a rovnou napíšu 11/10

17. 12. 2021 8:53

5,5/10 - Deny

Asi nejslabší deska Manowar, kterou korunuje bůhvíproč mizerný Ericův zpěv. Následující koncerty byly pravým opakem, zejména ten ve Zlíně v r. 1998. Neskutečný tříhodinový nářez, asi nejlepší metalový koncert, který jsem kdy navštívil.

17. 12. 2021 8:33

- Pagan

V úvodním songu se zpívá: "I Might Stay In School Or Die In Prision Either Way Its My Decision". Kdo mohl tušit, že to Karl Logan vezme takhle doslova :-) Každopádně pro mě nejsrdečnější album Manowar.

16. 12. 2021 20:59

6/10 - Kolík

Slabota, maximálně za 6. Nemá smysl ani komentovat.

16. 12. 2021 19:49

Sázka na jistotu - Domy

V době vydání jsem byl z fošny docela nadšen. Žádný basový onanie a instrumentálky jsou na prahu snesitelnosti. Stopáž velmi dobrá a počet songů na kapelu nevídaně vysoký. Jenže ouha - ona je to taková sázka na jistotu. Ne že by tehdy a vlastně i dnes tak úplně nefungovala, ale schází jakýkoliv moment překvapení. Od Kings Of Metal jsem čekal prostě něco víc. Osobně si myslím, že ztráta Rosse the Bosse byla prostě zásadnější než se čekalo. Ale přiznávám, že tohle je poslední album, které udrželo svou pozici v mojí sbírce. 6/10

16. 12. 2021 16:04

Poctivá deska - David Svoboda

Parádní deska, která ukázala, že Heavy Metal pořád vládne světu. Ta deska mám všechno, rychlost, tvrdost, melodie. A zatím ani stopy po onaniích a divno sólech. Eric pěje o sto dusš a muzika prostě má koule. Dobrý Heavy Metal. Z mě 9/10

16. 12. 2021 12:07

- minstrell

Tohle album se dá označit dvěma hláškama od dnes už legendární TV vědmy Jolandy. Jako první bych použil: Hódně vysoko míříš. A jako druhou: Vidím velký špatný. Abych začal jinak, v autě si už dlouhé léta nepouštím rádio, ale svoji sbírku CD od A až po Z, a takhle pořád dokola (asi 350 kousků CD, možná 400, nevím přesně, nepočítal jsem je). A tak, když dojde na řadu Manowar, tak si ty tři alba od nich, které mám na CD, vcelku s chutí pustím. Jsou to ty z let 87, 88 a 92. Louder than Hell nevlastním a neslyšel jsem ho dobrých 20 let. V době vydání si ho koupil kamarád a já ho měl na kazetě. Ale co jsem si tak nějak pamatoval, tak jsem ho měl zafixované, jako vcelku slušné album s debilníma instrumentálkama. Proto jsem si ho musel na YT osvěžit. A ony hlášky od Jolandy naběhly hned po nějaké druhé, třetí skladbě. A přitom by nemuselo být tak zle. Hlavním problémem, které mi na tomto albu sakra vadí, je šablonovitost skladeb. V podstatě v každé skladbě se jede dle stejného vzorce: ve slokách štěkavé zpěvy, společně s monotónní sekavou kytarou. Do toho hrané v podstatě od stejného tónu. Mám totiž pocit, že nosný akord je téměř všech skladbách stejný a to E, nebo se to kolem něho vždy motá (snad s výjimkou King). Ale to by byla spíš otázka na muzikanty, resp. kytaristy. U Erica mě taky překvapuje, že zpívá na LTH taky pořád stejně nařvaně a tím podtrhuje celkovou jednotvárnost. Pak většinou přijde refrén, který to má tzv. narovnat. Někdy se to podaří, jindy pak o trochu méně. Tak mě napadá, že je celkem škoda, že se se Scottem nevrátil do kapely i Ross, třeba by pak beglajty nezněly tak jednotvárně a nudně. Já bych se dokonce nezdráhal označit toto album jako kytarově nejnudnější metalové album devadesátek. A jestli ne úplně, tak minimálně jedno z nej. I když je otázka, na kolik v tom má prsty samotný nováček Logan, nebo jestli je to práce DeMaia s Adamsem. Když si ale pustím skladby jednotlivě, tzn. ne jako celé album v kuse, tak ty písničky celkem fungují. Trochu tu chybí pomalejší dusavé skladby, něco třeba ve stylu Spirit Horse, nebo naopak něco s klenutějším refrénem, jako byla Power of thy sword na pčedchozí desce. Prostě něco, co by rozčíslo dramaturgii alba. O to se zřejmě snaží ona zmiňovaná instrumentálka, resp. obě po sobě jdoucí. Sorry, ale tohle je naprosto zbytečných 12 minut. První část, při které mám pocit, že i přes doporučení kapely prostě dneska musím umřít (nudou) a druhá, které se snaží asi nedostatek tónů z první části dohnat a tak vrší tóny ve zběsilém tempu na sebe jako cihly absolventi stavebního učiliště po distanční výuce. Mít tak Today Is A Good Day To Die 2,5 až 3 minuty a kdyby vynechali následujícího „žijícího ducha“, tak bych určitě neprskal tak moc a nahlas. Trochu mi vadí i ten jednodušší, méně epický a čitelnější zvuk, na kterém jdou všechny ty nedostatky slyšet více než na předchozích albech. Desku nehodnotím, ale na osmičku to nemá ani náhodou.

16. 12. 2021 7:49

- htaedas

Po Kings of Metal pro mě nejoblíbenější album. Nebýt dvou instrumentálek, kdy jedna je zbytečně dlouhá a druhá je typicky zbytečná manowarská onanie (ty sóla fakt nedávají smysl), tak by se jednalo o vynikající album. Výborně se zde povedly vokální linky a to jak slokové, tak refrénové. Jen mi připadá, že zde není zpěvák úplně ve formě a místy mu to dost chraptí. Možná záměr, každopádně nezpívá tak čistě jako dřív.

16. 12. 2021 7:41

LTH - rumcajs

Pro tohle album mám slabost. V době. kdy byl heavy metal téměř sprosté "slovo", přišli s jeho ryzí esencí. Kolegové Mejdni měli za sebou netypické, velmi temné (ovšem výborné) The X Factor, Judas Priest jako by nebyli a Saxon se teprve chystali vypustit svou bestii. Louder Than Hell tak bylo předzvěstí návratu heavy metalu, kterému v té době věřil už málokdo. Album má své slabší stránky - hlavně v druhé části alba, ovšem pozitiva jednoznačně převažují a vše korunuje vskutku úžasný obal, který považuju v jejich hlavní diskografii za nejlepší. Jako největší pecky alba bych zmínil úvodní Return Of The Warlord s nesmlouvavou rytmikou, baladu Courage, párádní střednětempou Number 1 a závěrečný vypalovák Power, pohybující se ve stejných vodách jako Black Wind či The Power Of Thy Sword a směle těmto flákům konkurující. Objektivně je fakt toto album asi za 8, ale nostalgie je sviňa a já mu dávám velmi silnou devítku.

16. 12. 2021 0:15