DEEP PURPLE - Machine Head
Po tragickém počinu remixovaného alba Black...

RAGE - Afterlifelines
Nemohl jsem to najít ve vyhledávání. A díky za...

RAGE - Afterlifelines
On tu je z roku 2012, jen se na něj z novějších...

RAGE - Afterlifelines
Takže bez orchestru: 1. Secrets, 2. Perfect Man,...

RAGE - Afterlifelines
Tak za mě je taky nejlepší Secrets in a Weird...

RAGE - Afterlifelines
...Rage bez orchestru: 1. Secrets in a Weird...

ATTIC - Return Of The Witchfinder
Velice povedené retro, které mě bavilo už na...

RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...

RAGE - Afterlifelines
Za mě byl vrchol deska Trapped! a pak ještě The...

RAGE - Afterlifelines
To Oree: Jo, Rage vydali hrůzu desek a každý na...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax



komentáře k článku PUHDYS - Puhdys Live (Live im Friedrichstadtpalast)


Obal - RoBertino

Ještě si dovolím malou poznámku k obalu. Zatímco původní 2LP vydané firmou AMIGA nemělo na vlastním obalu žádná fakta, jenom plný titul vydavatelství - všechny další údaje včetně písniček, členů skupiny a tak dále byly na papírovém coveru první desky společně s obrázky titulních stran všech doposud vydaných desek - Supraphon volil jinou variantu. Z vnitřku dvojalba zmizela dolní panoramatická fotografie jásajících fanoušků a na jejím místě se objevil zmíněný doprovodný text plus seznam skladeb a termínu pořádání koncertu. Samozřejmě byly na patřičných místech uvedena loga Supraphonu. Zajímavé také je, že název skupiny byl "čitelný" pouze tehdy, když se obal rozložil, takže vlastně začínal až docela vzadu :-).

18. 10. 2022 14:22

Díky moc a o knížku mám zájem - Lada

Moc díky za všechny dosud zveřejněné recenze a už se moc těším na ty následující! Já jsem Puhdys přišla na chuť teprve nedávno - v mládí jsem je moc neposlouchala, nelíbila se mi tam ta němčina, zdálo se mi, že to k rocku nejde. Jaký to omyl! Paradoxně jsem jim nedávno přišla na chuť právě díky té němčině, kterou si snažím nějak oživit a vylepšit. Překládám si jejich texty - pokud mé schopnosti stačí - některé jsou opravdu klenoty!!! A muzika úžasná! Můžu jen litovat, že jsem nebyla na jejich koncertě. Osobně jako muzikanta nejvíc žeru Petera "Eingehängt" Meyera, to co dělá s klávesami (včetně výběru zvuku) je úžasné, mimo to si střihne tu sólo na saxofon, tu na příčnou flétnu, hraje na tahací harmoniku, perkuse, zpívá vokály a nejsem si jista, zda v původní verzi Geh zu ihr nehraje i na tubu! Takže ještě jednou moc díky a o knížku bych měla určitě zájem také.

16. 10. 2022 19:39

Díky moc a o knížku mám zájem - Lada

Moc díky za všechny dosud zveřejněné recenze a už se moc těším na ty následující! Já jsem Puhdys přišla na chuť teprve nedávno - v mládí jsem je moc neposlouchala, nelíbila se mi tam ta němčina, zdálo se mi, že to k rocku nejde. Jaký to omyl! Paradoxně jsem jim nedávno přišla na chuť právě díky té němčině, kterou si snažím nějak oživit a vylepšit. Překládám si jejich texty - pokud mé schopnosti stačí - některé jsou opravdu klenoty!!! A muzika úžasná! Můžu jen litovat, že jsem nebyla na jejich koncertě. Osobně jako muzikanta nejvíc žeru Petera "Eingehängt" Meyera, to co dělá s klávesami (včetně výběru zvuku) je úžasné, mimo to si střihne tunsólo na syxofon, tu na příčnou flétnu, hraje na tahací harmoniku, parkuse, zpívá vokály a nejsem si jista, zda v původně verzi Geh zu ihr nehraje i na tubu! Takže ještě jednou moc díky a o knížku bych měla určitě zájem také.

16. 10. 2022 19:36

Kniha a tak dál... - RoBertino

Nejdřív k desce - ona lidovka ve Wilde Jahre je klasická Hänschen klein, něco jako u nás Skákal pes. Dokonce ji na konci 70. let někdo udělal v rockové verzi, ale tehdy byly jenom pásky - otec si nahrál od kamaráda, co jezdil na "ošklivý Západ" asi tři výběry, ale nenapsal si, kdo a co hraje. Podařilo se mi zjistit i zajímavou historku o Mario "Gigolo Santer" Adorfovi a jak to s jeho vystoupením bylo. I to by se mělo objevit v knížce. Jirko, vím, že to nebude legrace, ale už jsem nějakou tu publikaci vydal a když se mi to povedlo s modelovou železnicí (Milované eNko v době socialistické), tak už jsem si základ pro Puhdys položil. Samozřejmě je to věc zájmu, nakonec z toho může vyjít jen malonákladová klubová publikace, ale Puhdys si to určitě zaslouží. S autorem recenzí si upřesňujeme nějaké drobnosti, teď jsem zpracoval poměrně zajímavou část, kdy se Puhdys vrátili do "aktivní služby" - a rozhodně tam žádná velká pauza nebyla.

14. 10. 2022 10:00

- Starej rocker

Dle mých poznatků studiové verze Alpträume a Skinny Minnie neexistují. Žádné další skladby na oněch třech koncertech nezazněly. Koncert kdysi odvysílala ČST, dokonce dvakrát. Slovem provázel Mirek Kaiser.

13. 10. 2022 15:18

- GNT

Nevím, na co navazují Puhdys, ale z černošské hudby tu nic necítím (stejně jako v powerspeed metalu), z dechovky ovšem také ne.

13. 10. 2022 13:47

- GNT

O knihu o Puhdys v češtině mám také zájem. Zatím jen dotaz ke koncertu - vyšla skladba Alpträume také někdy a někde ve studiové verzi? Totéž se týká i jednoho rokenrolu (název teď nevím) z bonusů (2 rokenroly zpívané nehrajícím Hertrampfem, jeden z nich Good Goly Miss Molly a Wenn Träume Sterben). A také druhý dotaz: deska + bonusy = celý koncert? Nebo jsou ještě nějaké další skladby, které na těch 3 koncertech ve Friedrichpalastu zazněly, přičemž nejsou zachyceny na desce a ani jako bonusy?

13. 10. 2022 13:29

Live - Jirka Pokorný

Pro mě absolutní ikona. Vždy při poslechu se mi vybaví z počátku osmdesátých let středoškolský povinný výlet na Zemi živitelku a dychtivost spolužáků po nových objevech v oblasti techniky. Ne však u mě. Mým favoritem grandiózní socialistické výstavy byl stánek s klobásami a sousední s gramodeskami, u kterých jsem absolvoval celodenní pobyt. Z Budějc dovezené album Puhdys - Live (v tuzemské kopii), teď už značně opotřebené, vlastním dodnes, a postupem let jsem k němu pořídil i originál. Ke kapele jsem si touto (dvoj) deskou vytvořil trvalý vztah, a dodnes opravdu lituji, že jsem je nikdy neviděl naživo, i když při větší snaze by možnost určitě byla. Někdy v počátku milenia jsem procházel nočním programem televize, přepnu na RTL, a do záběru vpadla legenda - pevně zakotvený tleskající Harry v Tallahassie Lassie (ale pozor – nezesměšňuji ho, vlastně mi byl hodně sympatický a v určitém smyslu byl i poznávacím znamením kapely) a já ve vteřině věděl, co sleduji. Záznam, který znám do detailů, ale s OBRAZEM. V tu noc to byl neopakovatelný zážitek, přestože jsem koncert neviděl od začátku. (Oficiálně jej vydala až v roce 2016 na DVD kompletu Die Jubilaümskonzerte 1979 – 1984 – 1989 firma Sony Music.) Směle tuhle desku řadím mezi moje nejoblíbenější koncertní záznamy. V lednu 2017 vyšla na CD verze rozšířená o bonusy (Amiga - Sony Music). I když je Live z roku 1979 hodně osobní záležitost, beru jej jako celek, ale kdybych měl nějaký moment vyzdvihnout, je to (kromě Ikarusů a spol.) Peterovo sólo na flétnu. Zmínil bych rád i ostatní koncertní záznamy Puhdys. Žádný z nich určitě není špatný, ať už se jedná o Live in Sachsen, Live - In Flagranti, Das 3.000 Konzert (skvělý "Gigolo" Santer jako host), Dezembertage - Das Weihnachtskonzert, Live aus der O2-World, Das letzte Konzert nebo výborný Akustisch. O něm ale zde v sérii recenzí jistě bude řeč, když se dívám na jejich přehled. Puhdys mám od dětství rád, a proto děkuji autorovi těchto recenzí za záslužnou práci, informací o skupině je poskrovnu. A pokud by se povedlo vydat knihu (RoBertino – nebude to jednoduché, počáteční výlohy jsou vysoké a s prodejem knih jsou trable – je to spíš o hard fandovství), držím palce a určitě mám zájem.

13. 10. 2022 7:58

1

Přidat komentář

Jméno:
Email:
Předmět:
Komentář:
Ochrana proti spamu: Název dnešního dne (bez diakritiky, malým písmem)


 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.08377 sekund.