- orre

Největší problém posledních desek BG je plastová produkce Bauerfeinda! Ten jim obrousil veškeré hrany a kapelá zní neskutečně uměle a počítačově. Navíc ty vrstvené zpěvy jsou opravdu otravné. Dnešní Hansi nemá zrovna příjemnou barvu hlasu. Na klasických deskách s basou to sedělo, ale dneska se to vyvinulo na otravný bolehlav a jakýsi rádoby umělecký projev. Žádný návrat tady neslyším. Trochu přibylo kytar, to je vše.

26. 07. 2024 21:47

- htaedas

Já osobně žádné marketingové řeči nečtu a neposlouchám. Já jsem reagoval na recenzi, kde to bylo naznačováno. Já vlastně ani zklamanej nejsem, protože už Blajndi nejsou moje stěžejní kapela. Jen jsem byl trošku recenzí namlsán. Co se týká nesčetného opakovaného poslechu, že to tam prostě musí být, protože to jsou přece Blajndi!, tak to fakt není můj styl. Čtyři, pět poslechů si myslím, že musí stačit. Pak už je to zbytečná onanie v hledání něčeho, co tam třeba není. Samozřejmě že jsou alba, která poslouchám dokola, ale protože se mi líbí a chci je slyšet, nikoli že musím.

21. 09. 2022 8:58

- minstrell

Jinak, musím se k něčemu přiznat. Album jsem poslouchal na YT. Hned po spuštění jsem přepnul na Metal Forever a jak si tak poslouchám a čtu recku, zjišťuju, že něco není „v pořádku“. V recenzi se doslova píše: Když se v úvodní „Deliver Us From Evil“ rozběhne důrazná rytmika, agresivní riff se zařízne do uší, do výšky vylétne melodický vokál v propletenci se vzdušnými sbory . . . . No a já jsem byl cca na 4. minutě první skladby a říkal si, že je to hodně v pohodě instrumentálka. Pak už mi to docvaklo a já sjížděl bonusový instrumentální disk. :-)

21. 09. 2022 6:57

The God Machine - minstrell

Prohlášení o návratu do „devadesátek“ jsem bral s rezervou, ostatně jako všechny marketingové prohlášení vydávajících firem ve snaze nalákat co největší množství potencionálních kupujících, když si pořád ještě zřejmě neuvědomují, že doba slušných prodejních čísel nosičů zmizela v nenávratnu. K tomu si matně vzpomínám na rozhovor s Hansim k některému z minulých alb, kde on sám říkal, že návrat zpět do devadesátek není možný už jen kvůli dlouhé cestě, která kapela za ta léta ušla. Přece jen je to letos 30 let od vydání Somewhere far beyond. Mrzí mě to z důvodu, že BG je jedna z mála jistot a zárukou, že dostanete kvalitní hudbu. Nepochopil jsem ono prohlášení, jako kdyby kapela za posledních více než dvacet let udělala něco vyloženě špatně. Nicméně jako dlouholetý posluchač kapely a milovník Imaginations a spol. jsem se začal na novinku těšit. Po cca čtvrtém poslechu mi začíná být pár věcí jasných. Za prvé se mi potvrdila nedůvěra k markeťákům, no a jako druhé mě hned napadlo, že cesta k tomuto albu bude zřejmě lehce trnitá stejně jako ke všem albům BG z tohoto milénia a povede přes větší než malé množství poslechů. Lehoučké odlesky dávných let jdou vysledovat v úvodní Deliver Us From Evil, ale hlavně v Blood of the Elves. Album na mě působí, jako by chtělo vyrovnat situaci po minulém projektu Twilight Orchestra – Legacy Of The Dark Lands a tak většinou pozbylo mohutných orchestrací, jinak je to ovšem klasické album BG z posledních dvou dekád. Takže až na výjimky bez klasického tahu na branku a v rámci žánru s komplikovanými melodiemi. Holt je třeba se smířit s tím, že jejich hudba není moc na takové to běžné pobrukování. Což je ale občas přece jen škoda, protože v minulosti už mnohokrát dokázali, že skladby, co chytnou „na první dobrou“ umí.

21. 09. 2022 6:48

- Chroust

Není to ono, poslouchat se to dá, ale za hodinu nevím, co jsem poslouchal. Nějak to neleze a to jsou moje 1

8. 09. 2022 20:57

Zklamání - Ronnie

Musím se bohužel se svým názorem přiklonit k předchozímu komentáři. Hodnocení 9/10 mě navnadilo, ale potvrdil jsem si, že BG už dávno není kapela pro mě. Jako pamětník přelomu 80. a 90. let musím konstatovat, že kapela je sice hráčsky zdatná, ale od konce 90. let nedokáže složit skladbu, na jaké jsem byl u nich zvyklý, se zabijáckým refrénem, který rval koule.

8. 09. 2022 14:05

- htaedas

Nové album svojí větší přímočarostí a hlavně rychlostí skutečně asociuje relativní návrat k dávné minulosti. Typická sóla a vyhrávky přítomny, stejně tak vypiplané prolínání sborů a sólového zpěvu. Bohužel však co se týká melodií, tak se dávné časy až tolik nekonají. Je sice hezké, že kapela natočila poměrně rychlé a agresivní album, ale nejvíc se mi nakonec líbí střednětempá Secrets of ... Co se týká refrénů, tak opravdu slabota viz. např. Violent Shadows. Vždyť přece i v progresivněji vedených rychlovkách mohou být refrény typu Banish …, Lost …, Somewhere … apod. Nejblíže tomu má v recenzi zmíněná Blood of …, ale i tak to není úplně ono. Překvapením pro mě byla pomalá Let It Be No More, u které jsem zpočátku kroutil hlavou, ale když jsem si jí později představil na koncertě, tak při správné atmosféře to bude pecka. Poslední skladba je evidentně určena staromilským posluchačům jako jsem já a dává najevo, že ať jsem rád aspoň za takovéto album, že taky mohlo celé dopadnout jako právě tahle skladba. Takže ano, kluci agresivně sešlápli plynový pedál, ale nějak zapomněli na refrény, jejich doménu, které bych si s nimi rád zazpíval. Jako porovnání mohu připomenout skladbu Show Me the Miracle od Stilverlight. Agresivní, našlapaný, ale zároveň melodický klenot.

8. 09. 2022 12:35

Opět něco nového. - lukáš

Blind guardian na nové desce předvádějí ohlédnutí minulosti s moderním pojetím. Orchestrace se dát na desce najít též. Ale kapela dosáhla vrcholu orchestrace na Twilight orchestra. Nádherný bonusový disc bez zpěvu ukazuje kvality nového alba. Typicky krásné vyhrávky, metalové a progové citace na kapelu Queen. Není to album na jeden poslech. 10 z 10 možných.

7. 09. 2022 12:21

B.G. - Brano

Vynikajúce konečne album ktorý je ľahšie stráviteľný a pocuvatelny od začiatku do konca a hlavne chuť sa ku nemu stále a stále vracať pretože až po viacerých posluchov vyjdú na povrch všetky laskominky ktoré album ukrýva 10/10

7. 09. 2022 9:01