ACCEPT - Russian Roulette
...jsem to psal sem do diskuse jako první...

ACCEPT - Russian Roulette
Chlapci, sranda alebo nie, v 87 / 88 sme točili...

MEGADETH - The Sick, The Dying... And The Dead!
Omnoho? Pan je optimista - z tych troch...

MEGADETH - United Abominations
United Abominations som vždy považoval za slabý...

MEGADETH - The Sick, The Dying... And The Dead!
Súhlasím. Ale tri nové single mi dávajú nádej že...

MEGADETH - The Sick, The Dying... And The Dead!
...chtěl jsem napsat coververze Thin Lizzy Cold...

MEGADETH - The Sick, The Dying... And The Dead!
...že jsem se spletl. Megadeth u mě skončili...

ACCEPT - Russian Roulette
ASPOŇ!!! Takze minimalne 2x mesačne, t.j. 24x...

MEGADETH - United Abominations
Mne pripada za ulet, ze niekto považuje za ulet,...

ACCEPT - Russian Roulette
Kecáš, nikto si nemôže púšťať 2x mesačne jednu...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax



komentáře k článku ANETTE OLZON - Rapture


8,5/10 - rublik05

Když stála Anette Olzon za mikrofonem symfonických metalistů Nightwish, byl jsem ještě dítě školou povinné, takže jsem její éru přímo nezažil, nicméně obě alba, jež stihla za těch zhruba pět let s kapelou nazpívat, mě dodnes baví a spoustu pecek z tohoto období si rád poslechnu. Její sólová tvorba mě nějak minula, když jsem však narazil na informace, že nedávno vyšla nová, veskrze pozitivně hodnocená deska, hned jsem zpozorněl. Novinka „Rapture“ sklízí chválu za svou tvrdost, svižnost, ale i melodičnost a rozmanitost, čímž byla má zvědavost vyšponovaná na maximum. Vrhnul jsem se tedy naplno do poslechu a byl jsem vskutku mile překvapen. Album má naprosto luxusní začátek, na „Heed the Call“ mě nejvíce zaujalo zkombinování čistého zpěvu, growlingu a dětského sboru, což je společně s chytlavým melodickým refrénem fakt pecka. U „Rapture“ se mi hned na první dobrou vybavila kapela Nightwish, skladba jako by vypadla z jejich repertoáru, opět chytlavá a energická záležitost. V tempu a přívalu energie nepolevuje ani řízná „Day of Wrath“, která se postupně rozjede do totálního masakru. „Requiem“ představuje i přes zajímavý motiv spíše takový průměr, naopak taková „Arise“ má všechny předpoklady k tomu, stát se největším hitem celého alba. Jako druhou nejsilnější položku pak vnímám neméně povedenou „Cast Evil Out“, jež mě naprosto odzbrojila svým refrénem a fungujícími změnami temp. Přes riffově přísnou „Greedy World“ se dostáváme k příjemné baladě „Hear My Song“, kde krásně vynikne zpěvaččin hlas a rozsah. Závěrečné dvě skladby jsou pak o něco temnější a atmosféričtější, větší prostor zde dostane growling basáka Johana Husgafvela, přesto na mě působily lehce průměrněji. Jak už jsem zmínil na začátku, Anette Olzon mě svou novinkou velice potěšila, deska je přímo napěchována energií a zajímavými nápady, z vhodně zakomponovaného growlingu mě místy až mrazilo. Naprostá spokojenost. Kdo by to byl řekl, že jedno z nejpovedenějších powermetalových alb letošního roku natočí zrovna Anette Olzon.

24. 06. 2024 7:29

1

Přidat komentář

Jméno:
Email:
Předmět:
Komentář:
Ochrana proti spamu: Název dnešního dne (bez diakritiky, malým písmem)


 
Metalforever.info © 2006 - 2026     RSS - články

stránka byla načtena za 0.00489 sekund.