Thrashmetalové novinky roku 2019 - část I. - kapely DUST BOLT, DEADLY WHISPERS a RAVAGER

DUST BOLT - Trapped In Chaos
Němci Dust Bolt vydáním čtvrté řadovky porušili donedávna zavedené dvouleté pauzy, které oddělovaly první studiové zápisy, jelikož novinku „Trapped In Chaos“ vrhli na trh s ročním prodlením. Jinak ovšem zůstávají víceméně na svém, s většinou kladů i záporů. Mezi ty patří dojem jisté skladatelské roztěkanosti, ať už stylové, tak tvůrčí. Nejlépe se jim vede, když producírují nijak komplikovaný thrash, v čemž umí být nejen sympaticky hraví (viz zápřahy „The Fourth Strike“ a „Trapped In Chaos“ s vtahující dovádivě-agresivní stavbou), ale i patřičně naštvaní a urputní („Rhythm To My Madness“, „Killing Time“). Některé skladby ovšem po slibně rozehraném úvodu vyšumí trochu do ztracena („Dead Inside“, „The Bad Ad“, „Shed My Skin“), ještě méně pak autorům svědčí rozpolcená hra na rozmezí thrashe a heavíku („Bloody Rain“). Pocity se tak při poslechu přelévají oběma směry, jednou si člověk libuje nad omamující žánrovou průzračností, jindy se nestačí divit, kam se tento lesk zničehonic poděl. Závěrečná položka „Another Day In Hell“ se pak odvine v baladickém „metallico-panterovském“ duchu, skladba je i díky pozvolna vrcholící struktuře povedená, nějaký pevný řád ale do situace nevnáší. Aktuální zápis Němců nezapadne, zároveň však není pravděpodobné, že by na konci sezóny mezi dalšími žánrovými alby nějak zvlášť vyčníval.
6,5/10
YouTube ukázka - Dead Inside

DEADLY WHISPERS - Brutal Therapy
O něco lépe si kupříkladu hned vede francouzská formace Deadly Whispers, která ve své tvorbě mixuje prvky thrashe, hardcoru i death metalu. Ani zde se sice nedočkáme úplně konzistentní autorské nálože (nejobyčejněji vyznívají deathové úseky), kvitovat je každopádně nutné nasazení, se kterou je řemeslo odvedeno. Francouzi do své hudby dávají – jak by řekli čeští fotbalisté – srdíčko, čímž posluchače úspěšné vtahují do vícestylového circle-pitu, a to i za výrazné podpory přesně odměřené produkční práce (zmínit můžeme i hezký crossoverový motiv na obalu). Když nastoupí technicky vybroušené pasáže válů „Heating The Mosh“ a „Hate“, jde si jen těžko hrát na nezúčastněného posluchače, při dunění drsných riffových kmitočtů „testamentovsky“ uštěkané položky „Stay True To Your Self“ je něco takového již úplně nemyslitelné. Spolehlivě zabírají také skladba „No Mercy“, kde zpěvák Carretas pravidelně střídá hlasové polohy, kousek „Contra el systema“ je pak zpestřen španělštinou (z této slunné země Carretas pochází), jenž si velmi rozumí s hardcorově podminovaným základem dané písně. Rozmanitost nahrávky dále zajišťují melodická či naopak pochmurně tažená sóla („True Panzer From Hell“, resp. blacková rozlučka „Alone In The Dark“). Francouzi svoji v pořadí druhou placku ocejchovali titulem „Brutal Therapy“, přičemž je nutné zmínit, že v tomto ohledu ani v nejmenším nelhali.
7/10
YouTube ukázka - trailer

RAVAGER - Thrashletics
Němci Ravager vydali novou fošnu „Thrashletics“. Při vzpomínce na jejich předloňský debut jsem očekával mírně nadprůměrnou žánrovou infuzi, nakonec se však ukázalo, že se (neobměněný) kvintet muzikantů značně pochlapil. V pořadí druhá deska této kapely je totiž nadmíru vydařenou thrashmetalovou jízdou, která už nyní aspiruje na jeden z nejlepších stylových zápisů roku. Intro „Descending Down“ nás potutelně zmate jemným sólováním, aby navazující palba „Mindblender“ mohla zacílit na nejcitlivější místa Eustachovy trubice. Riffy řežou s přesností účastníků mistrovství světa v truhlařině a tempa se přelévají jako obsah vodní nádrže při vichřici. Tady se někdo nachází ve výborné formě a umí to také náležitě prodat. Pohodové rozpoložení potvrdí thrash'n'rollově hravá (skoro) titulka, ve které dojde na stíhačková zrychlení, vícehlasné průduchy nebo technické šípy protnou námel „Society Of Blunted State“, samply a crossoverový šmrnc zase osvěží kus „Slaughter Of Innocents“. V dané – bezmála devítiminutové - skladbě dále zazní pozvolný heavíkový nástup protkaný melodickými vyhrávkami, což je překvapivé a hlavně velmi vhodné zpestření majoritní thrashové materie (viz také rámec závěrečného nášupu „Dead Future“). Pokud bychom pátrali po jedné z nemnoha slabin desky, můžeme uvést zpěvákův projev, který je „pouze“ ucházející. Nejde však o nic, co by mělo přehlušit zážitek z opravdu natlakované a nečekaně povedené stylové nahrávky.
8/10
YouTube ukázka - Pit Stop … Don’t Stop In The Pit!