TURBO - Blizny
Když se řekne polská metalová scéna, i ten, kdo ji nesleduje detailně, jedním dechem dodá Turbo. Kapela i přes totožný název jako tuzemská parta, kdysi sdružená kolem legendárního Richarda Kybice, získala v osmdesátých letech popularitu i v Československu a dílo „Kawaleria Szatana“ bylo citováno coby skoro stejná metalová klasika jako alba od Iron Maiden, Accept či Judas Priest. Když východní trhy otevřely stavidla, bylo jasné, že ani Turbo nemůže ve srovnání se západními hvězdami obstát, ačkoliv se snažili být světoví a alba začali natáčet také v angličtině. Reflektovali na populární thrash metal, což se ale ukázalo jako dočasný trend, protože postupem let se pětice z Poznaně vrátila trochu více do minulosti. Ne k první dvěma spíše hard rockovým deskám, ale někam do období Nové vlny britského heavy metalu, jejíž ozvěny byly cítit i z „Kawaleria Szatana“.
Ačkoliv v Turbu nepůsobí zpěvák klasické sestavy Grzegorz Kupczyk, je dnes bráno jako naprostá polská klasika, která dokáže stále tvořit alba, jež souboru nedělají ostudu, ačkoliv je jasné, že zenit jejich tvorby leží daleko v minulosti. Kapela nyní dvanáct let mlčela, takže se počítalo s tím, že deska „Piąty żywioł“ je její poslední. Jenže kytarista Wojciech Hoffmann a basista Bogusz Rutkiewcz jako dva poslední pamětníci nejslavnějších časů dostali znovu chuť na novou tvorbu, a proto je tu trochu nečekaně album „Blizny“. Ta pro člověka neznalého věci může působit v roce 2025 trochu nepatřičně, navíc místopisně limitovaná využitou polštinou, ale starý fanoušek a pamětník dob, kdy se heavy metal klubal na svět, při jejím poslechu pookřeje. A Turbo ani nezastírá, že míří zejména na milovníky starých kovových pořádků.
Milovníci thrashových poloh zase přijdou zkrátka, ale fanoušci klasického heavy metalu zpozorní hned ve chvíli, kdy monumentální intro přerve natlakovaný riff ve skladbě „Nowy rozdzial“. Ukazuje, že u Turba i po dlouhé pauze je všechno v nejlepším pořádku a že nápadů se hlavách obou hlavních představitelů nahromadilo dost, aby to vyšlo na celou desku. Ve svém ranku a na domovském písečku kapela znovu tvoří malé heavymetalové hity, z nichž sálá zejména nadhled a letité zkušenosti, které se sem tam přetaví v rutinu a jistou nepůvodnost, ale co by člověk od kapely, která vznikla v roce 1980, mohl chtít. Turbo ani nedokáže zklamat, protože už dlouhodobě přesně víte, co očekáváte a vesměs se vám toho vždy dostane, jejich tvorba je prosta jakýchkoliv překvapení.
Formu si kapela stále drží na vysoké úrovni a když přijde slabší chvilka jako ve „.Wszystko wszędzie woła więcej“, které duetové pojetí nesluší, dokáže nasadit dvě silné skladby „Lotr“ (za zaznamenání stojí výtečný hromový úvod) a „Przyjdź do mnie“, těžící z melodických dovedností, neboť disponuje nejzapamatovatelnějším refrénem. Na vyšší rychlostní stupeň, který připomene tvorbu kapely z druhé poloviny osmdesátých let, Turbo přeřadí v „Zawrót głowy“, v níž se připomenou thrashové prvky, nejvyššího vrcholu se kapela dotkne ve výborné „Zwyczajnie nie“, ve které jí nechybí energie, melodické nápady a neotřelé postupy, které mají daleko do těžkopádnosti, jež je Turbu občas vyčítána.
Turbo na novince ukazuje životaschopnost, ačkoliv se nenachází ve své nejlepší hodince. Vzhledem k jisté stylové i kompoziční vyčpělosti je „Blizny“ stále dost dobrá deska na to, aby mohla být v diskografii stále dostatečně (byť pouze regionální) velké legendy. Navíc je dokladem toho, že klasický heavy metal v Polsku ještě nezemřel.
★ 7,5/10
YouTube ukázka - Zwyczajnie nie
Seznam skladeb:
1. Intro
2. Nowy rozdział
3. Wszystko wszędzie woła więcej
4. Łotr
5. Przyjdź do mnie
6. Magnetyczny sen
7. Zawrót głowy
8. Na dno
9. Do domu
10. Zwyczajnie nie
11. Spokojny
Sestava:
Tomek Struszczyk - zpěv
Wojciech Hoffmann - kytara
Przemek Niezgódzki¨ - kytara
Bogusz Rutkiewicz - baskytara
Mario "Bobiś" Bobkowski - bicí
Rok vydání: 2025
Čas: 52:02
Label: Turbo
Země: Polsko
Žánr: heavy metal
Diskografie:
1983 - Dorosle dzieczi
1985 - Smak ciszy
1986 - Kawaleria Szatana
1987 - Ostatni wojownik/The Last Warrior
1989 - Epidemic
1990 - Dead End
1991 - One Way
2001 - Awatar
2003 - Tozsamocs
2009 - Straznic swiatla/Guardian Of Light
2014 - Piaty zywiol/The Fifth Element
2025 - Blizny
Související články
Foto: archiv kapely
Přečteno: 1889x
Komentáře
to vyplodilo skvělé fláky...
Sry, myslel jsem "nikdy" :)
Zdá se že o té době víš celkem hovno(nikdo), kdo nebyl "zesrany za ušami" ten se k metalu dostal, dokonce něco vyšlo i u Supraphonu. Ale k tématu, jelikož jsem taky stařík a ještě k tomu pšonek, tak jsem si za mlada užíval Polskou scénu, která byla o parník lepší než ta česká, což v podstatě vydrželo dodnes. Pro mě osobně nejlepší IRA, Turbo, Kat, Wilczy Pająk (Wolf Spider) a asi nade všemi Mech (maník za mikrákem je Polský klon Ozzyho, nahráli skladbu k PC hře Painkiller). Málem bych zapoměl na Perfect za hard rock. Mějte se volové :)
Je mi 51 a metal jsem začal vnímat někdy v sedmé - osmé třídě. Jsem ze severních Čech a polský metal se u nás neposlouchal. Nic proti němu nemám, ale neznám :)
jsem úplně na spodku Tvojí hranice (55) a byť pocházím z Vysočiny, takže jsem to neměl co bych kamenem do Polska dohodil, nebyl problém už tehdy mít o polské scéně docela slušný přehled, v 86 jsem byl se zájezdem z gymplu v Polsku poprvé, na rozdíl od řady spolužáků jsem si místo riflí vezl domů pár elpíček, každý rok jsem jezdil na tábor, kam jezdili děcka z Polska a tahali s sebou kazety polských kapel, mezi mými vrstevníky byl o v Polsku známých kapelách fakt docela přehled
Polské Turbo znám tak od svých 9 let, to už jsem metal nějaké 2 roky poslouchal.
Není mi 65, ani 55 a tvrdou hudbu jsem už v 80. letech poslouchal díky své rodině. První koncert, tuším listopad 1986, v 1. třídě, Citron k desce Plni energie. A polské Turbo jsem už v té době znal taky.
to Savapip: no pokud si chtěl v 80.letech poslouchat polské Turbo, nebo metal obecně (což mimochodem v kruté Komunistické totalitě nebylo jednoduché a drtivá většina lidí se k té muzice ani nedostala) tak ti v dnešní době musí být v rozmezí cca 55 -65 let . Takže kdokoliv pod tento věk prostě v té době metal prostě poslouchat nemohl.
Asi to fakt bude podle věku. Mě pochopitelně tohle Turbo minout nemohlo.
Zajímavá debata. Já metal začal poslouchat někdy v roce 1988, to mi bylo devět. Polskou scénu jsem nesledoval, ale je pravda, že u nás na Třinecku jsou polské kapely dost známé a populární, např. Budka Suflera, TSA, Lady Pank či právě Turbo. Jistě je to těsnou blízkostí polských hranic, ale je pravda, že poláci mají prostě metalovou scénu kvalitní a dost úspěšnou. Mezinárodního věhlasu dosáhly třeba i Decapitated, Sirrah. Docela známí jsou i Kat či Acid Drinkers. Myslím, že minimálně co se týče střední Evropy, jsou polské metalové kapely dost známé. A jen pro zajímavost - mě kdysi jeden odpadlý redaktor z Metalopolisu tvrdil, že kapela Citron u nich v Čechách nikoho nezajímá, že to je kapela populární hlavně u nás ve Slezsku. Tož tak.
to nikdy: docela by mě zajímalo, podle čeho usuzuješ na věkové složení čtenářů webu ;-)
Většina těch co to tady čtou, tak v 80.letech buď nebyla na živu, nebo jim bylo tak málo, že se rozhodně o metal nezajímali. Navíc já za významné polské kapely s nejakým přesahem mimo polsko považuju Riverside, Behemoth, Vader, Hate, ...
nikdo nemůže znát všechno, ale jinak sis to zdůvodnil celkem přesně :), pokud ses v osmdesátkách v ČSSR zajímal o metal, tak minout polské Turbo bylo docela umění
sem asi blbý, ale já o polském Turbu nikdy neslyšel, ..... a nebo má autor zkreslené představy o významnosti a známosti některých kapel :D