REO SPEEDWAGON - Wheels Are Turnin'

S „Hi Infidelity“ se REO Speedwagon dotkli nebes, s „Good Trouble“ přišel pád zpět na zem. Tvrdý a docela nezasloužený, protože album nebylo špatné, jak jej vykreslovala dobová kritika a následně také kapela. I když se prodalo v milionovém nákladu, pro kapelu, která s minulou deskou vylétla k mnohem vyšším metám, to bylo obrovské zklamání, ačkoliv se pouze vrátila do pozic před „Hi Infidelity“. Zejména frontman Kevin Cronin upozorňoval, že album nemá dostatečně kvalitní materiál a neobsahuje žádný hit, na jehož tvorbu mu management spolu s vydavatelskou firmou neposkytl dostatek času. Vymínil si, že do studia kapela nezamíří ihned po ukončení turné ke „Good Trouble“, ale dostane alespoň pár měsíců na přípravu. Požadoval se po něm hit ve stylu „Keep On Lovin' You“ a Cronin jej výměnou za zmenšení tlaku slíbil. „Ovšem ne všechny skladby, které se dostanou na singl, se stanou hity,“ tvrdil, když na začátku roku 1984 v podstatě přiznával, že má prázdné ruce.

Zcela mu nebyla nakloněna ani doba. AOR kapely vyklízely pozice, protože vzhůru se draly našminkované party, kterým o rok dříve otevřeli dveře Mötley Crüe s albem „Shout At The Devil“ a Quiet Riot s „Metal Health“. REO Speedwagon byli najednou považováni za dinosaury a díky učesanému znění se stali terčem vtípků kapel, které najednou měly blízko k úspěchům, jakých dosáhla před pár lety „Hi Infidelity“. Zdálo by se, že díky ní měla Croninova parta zajištěnou pozici, ale to nebylo tak jasné. Kapela věděla, že pokud se chce udržet na výsluní, musí dodat podobně zářivý hit jako „Keep On Lovin' You“ a zodpovědnost za něj ležela na Croninových bedrech, protože ten byl jako jediný z formace považován za hitmakera.

Tvorba desky zabrala osm měsíců, protože podle Croninových slov se REO Speedwagon snažili o co nejdokonalejší výsledek. Když dorazil k prvnímu poslechu, byla kapela nadmíru spokojená a měla za to, že se jí podařilo vytvořit druhou „Hi Infidelity“. Je nutné přiznat, že snaha o vytvoření několika hitů, které by album dokázaly táhnout kupředu, se podařila. Největším je balada „Can't Fight This Feeling“, což je logické pokračování „Keep On Lovin' You“, o něco méně vzrušující, ale o to více cukrkandlové. Skladba účel splnila, ihned po vydání se rozlétla vzhůru hitparádami a táhla s sebou celou desku. Naštěstí „Wheels Are Turnin'“ nebyla příkladem alba jednoho hitu, a i když trpí nevyrovnaností, vydařených věcí je mnohem více.

Autorsky se nejvíce sázelo na Cronina. Kytarista Gary Richrath dostal jen omezený prostor, stejně jako basista Bruce Hall, kupodivu s artově zamlženou „One Lonely Night“, přišel od debutu autorsky nečinný klávesista Neil Doughtry. Jeho věc je jedním z překvapení desky, ač nemá Croninův hitový sexappeal, jde o velice kvalitní, atmosférickou věc. Nejvíce pozornosti na sebe strhává frontman, který oproti minulým albům k mikrofonu nepustil ani jednoho ze spoluhráčů a desku nazpíval sám. Kromě „Can't Fight This Feeling“ se autorsky blýskl zejména v úvodní „I Do' Wanna Know“, což byl druhý největší hit desky, v letně uvolněné „Live Every Moment“, a závěrečné „Wheels Are Turnin'“, která jako kdyby razancí chtěla poukázat na hard rockové kořeny kapely, které REO Speedwagon s každým dalším albem čím dál více opouštěli.

Deska zaznamenala kýžený úspěch, ačkoliv čísla, jež vykazovala „Hi Infidelity“, zůstala nepokořená. Co se týče kvality, představuje „Wheels Are Turning“ dílo, které vytvořila kapela na přelomu vrcholu a cesty z něho. Neukázala na albu nic nového, vývoj se zastavil, ale ještě bylo možné to akceptovat. Podle pozdějších rozhovorů „Wheels Are Turnin'“ zachránila kapele kariéru, protože alespoň na chvíli ji znovu dostala na vrchol, kde však neměla dlouho setrvat. Stejně jako „Good Trouble“ dosáhla „Wheels Are Turning“ sedmého místa oficiální americké hitparády, ale v konečném součtu se jí prodalo třikrát tolik.

V kapele se začínala projevovat nespokojenost s croninovským směřováním, které měli zejména kytarista Gary Richrath a bubeník Alan Gratzer za příliš komerční a příliš vzdálené od kořenů kapely. Richrath, jenž byl v sedmdesátých letech tahounem kapely, si připadal v novém materiálu více odstrčený na druhou kolej a v kapele jej držela skutečnost, že REO Speedwagon měli pořád dost velký úspěch.