Necelých 27 min stačilo pekelnému Quorthonovi, aby nadobro změnil historii metalu… Zrodil se black metal. Syrový, rychlý a rouhačský. Ano, vzpomeňme na VENOM. „Welcome To Hell“ nebo „Black Metal“ jsou sice dobré desky, ale spíše rock´n´rollové nežli brutálně ďábelské. Pravdou je, že i debut BATHORY má silně rock´n´rollové kořeny, ale nedá se tomu prostě upřít, že vznikl nový styl. Z dnešního hlediska je debut již trošku směšný. Hlavně po zvukové stránce je to naprostá katastrofa. Heavenshore se díky tomu stalo proslulé (Co byste taky čekali takřka od garáže?), přesto se do něj Quorthon ještě několikrát vrátil. Nad debutem, stejně jako nad celou diskografií BATHORY visí mnoho otazníků. Nejvíce jich je kolem sestavy. „Bathory“ nenatočil mistr sám, jak se milně uvádí, ale pomohli mu dva nejmenovaní týpci. Těžko říct, proč nikdy nedošlo k jejich zveřejnění. Quorthon si nejspíš už na začátku budoval tajemný status.. Nemá cenu popisovat nějak podrobně materiál zde obsažený. Skladby jsou si dost podobné a oproti budoucím megaopusům zní přece jenom úplně jinak než dobře nebo dokonce výborně… Fanoušci mě možná sežerou, ale ač tahle deska psala dějiny černého kovu, tak je to jenom to kouzlo kultu než samotná hudba. Ne že by skladby byly tak špatné, ale děsný zvuk a mizerná produkce jejich kvalitu ještě notně sráží.. Po letech myslím, že zaujme pouze jedna skladba a to pecka „Sacrifice“. „Bathory“ vyšlo na černé placce v roce 1984 u Under One Flag. Hladoví okovanci nečekali a svojí sbírku si rozšířilo 15000 černých duší. Na CD se temný kozel zjevil až o šest let později… |