Chlapi, řeklo se bez bab…, jenže soudě podle novinkového alba „Na konci přijde začátek“ ostravských rockerek Kapriola by to byla zatracená škoda! Holky totiž na svém šestém albu (byť jedinou pamětnicí prvních třech je z dnešní sestavy už pouze kytaristka dona Michelle) s názvem „Na konci přijde začátek“ rozehrály pěkně ostrou rockovou (s občasný metalovým ocáskem) partii, které předcházel fakt, že z položky nástrojů u dony Michelle zcela zmizely housle a čtyř strun se poprvé chopila Tess the Bass.
Osmička skladeb, které „Na konci přijde začátek“ přináší, je (jednoduše řečeno) chytrá. Nejen tím, že určitá střídmost v délce skladeb (potažmo tedy i celého alba)stačí přesně na to, aby Kapriola důkladně vydráždila vaši hudební nervovou soustavu, a přitom holky neudělají ani jediný krok zbytečně či navíc. Podstatnější je skutečnost, že nijak okázalé melodické nápady v poměrně agresivně moderním zvukovém kabátě mají v sobě nenápadnou sílu a dostatečnou rafinovanost, aby se do žil rozpouštěly postupně, ne jen na první dobrou a o to déle vám pak příjemně bzučely v hlavě. Tuhle skutečnost pak podtrhují i osobní texty se svéráznou a chytrou (už zase) poetikou, nabízející další rozměr hudby Kaprioly.
Tuhle charakteristiku nejlépe splňuje skladba „Všechny moje tváře“. Kousavý riff, podmanivý refrén, hrubý sound, parádní atmosférické vokály a přitažlivá ležérnost příjemného zpěvu (žádné hraní na efekt a o to působivější) Mar qui, o obrazutvorném textu nemluvě („Často se tváříš nechápavě, můj je ten hlas co ze tmy křičí, já žiju s tebou ve tvé hlavě, dívám se na svět ze tvých očí. A všechny moje tváře mají duši černobílou a srdce a srdce zlomené, nemysli na návraty jsme sami, jen já a ty a nic nás od sebe neodžene…). Pozadu však nezůstávají ani další položky, a když k nim Kapriola přidá efektní hračičkovství, jako vokální a capella uvolnění v hutně plíživé a uštěkané „Když se blíží pád“, důmyslně vygradovaný refrén v mrazivé „Ona je démon“, či příjemnou rockovou staromilskost ve svižné písni „Cesty“, jde z desky velká síla. Fakt, že zvuk je příjemně čitelný a holkám to spolehlivě šlape je dalším doporučením k poslechu alba.
Chytrost desky podtrhuje i přitažlivý (art rock?) obal s podařeným genderovým vtípkem v logu kapely. Inu, tahle deska, kromě toho, že přináší poctivou a upřímnou muziku a je z ní cítit silná emotivnost, má v sobě i pořádný kus nevykalkulovaného fištrónu. Vždyť vlastně i název „Na konci přijde začátek“ je určitým návodem k použití alba. A můžu vám potvrdit, že tenhle mechanismus se hned tak neopotřebuje a nevyčerpá.
|
