S koncem turné k "Abigail", jehož přesvědčivý záznam vyšel pod názvem "In Concert 1987: Abigial" v roce 1991 a představuje jedinou stopu, kterou v historii kapely Kinga Diamonda zanechal kytarista Mike Moon, situace vykrystalizovala do té podoby, že hlavním tahounem se kromě zpěváka stal jednou pro vždy kytarista Andy LaRocque. Kapelu totiž opustil i dávný Kingův spoluhráč z Mercyful Fate, basista Timi Hansen, jehož místo zaujal mladý Američan Hal Patino. LaRocque, před nástupem do Diamondovy kapely nezkušený hráč, rychle získal ostruhy a brzy přerostl i dalšího bývalého člena Mercyful Fate Michaela Dennera. Ten z King Diamond po vydání "Abigail" odešel a proto v nově vzniklé dvojici s Petem Blakkem, byl dominantním právě Andy LaRocque.
Pro skladatelský proces k albu "Them", které vyšlo v červnu 1988, se tak stal jediným Diamondovým parťákem. Otěže držel v rukou stále hlavní principál, ale LaRocque začínal být aktivnější, skladatelsky plodnější a navíc byl Kingovi ve studiu k ruce i na producentské stoličce. Z té oba dali život dalšímu strašidelnému příběhu, který nenavazuje na úspěšnou "Abigail", ale posluchače přenáší z osmnáctého a devatenáctého století do současnosti. Možná i proto kapela trochu přitvrzuje svůj výraz, sází spíše na ostřejší tempa a ubírá (pokud se v případě Kinga Diamonda dá o něčem takovém mluvit) na hitovosti známé právě z minulé desky.
V hrůzostrašném příběhu tentokrát jednu z hlavních postav hraje sám Diamond, jenž je zároveň jeho vypravěčem. Zpěvák se situoval do pozice třináctiletého chlapce, jehož babička se na začátku příběhu vrací z ústavu pro duševně narušené a stěhuje se do jejich domu, která obývá King spolu se svou matkou a mladší sestrou Missy. Babička se ubytuje v podkroví, kde se setkává s duchy s nimiž po večerech popíjí čaj. Kingovi však brzy dojde, že onen čaj je připravovaný z krve jeho matky, která začne pomalu umírat. Nakonec čajových seancím propadne i sám King a Missy, která však rozbije konvici, ve které se čaj vaří, za což je odsouzena k smrti. Když se pak King jednou dostane z domu ven, kde na nad ním duchové ("Oni") nemají moc, prozře, vrátí se zpět a podřízne babičce hrdlo. Za to si jej odvede policie a zavře do stejného ústavu jako předtím jeho babičku, odkud vyjde až po osmnácti letech, aby se vrátil do téhož domu. Šílenství začíná znovu...
Stejně jako v případě "Abigail" hudba koresponduje s vyprávěným příběhem, pročež má nutně jinou atmosféru, přestože po stránce řemeslné se dá mluvit o tom, že je "Them" pokračováním "Abigail". Typický rukopis byl zachován hned ve "Welcome Home" (tedy po velice působivém intru "Out From The Asylum"), ovšem skladba je poněkud nervnější, než tomu bylo u minulé desky. Už na ní je cítit dotek současnosti, který střídá mystickou atmosféru minulých století, což dokazují i další položky alba v čele s působivou a takřka geniální "Bye Bye Missy", kterou lze spolu s "Welcome Home" a "Tea" považovat za jasný vrchol alba.
To nemá vyloženě slabých míst. Když přece jen může posluchač trochu ztrácet pozornost v "The Accusation Chair" nebo "Twilight Symphony", Diamond chytře k těmto méně výrazným položkám umístil mrazivé mezihry "Them", "Coming Home" a "Phone Call", které podtrhnou pološílenou tvář alba a posluchač z nich naprosto zřetelně slyší, co se v tom starém domě mohlo odehrávat. "Them" tak trochu stojí v protikladu k vypulírovanosti a dokonalosti "Abigail" svou dravostí a neučesaností. Ovšem o žádném ústupu z pozic se mluvit nedá. I když "Them" možná nedosahuje takových výšin jako předchozí počin, stále jde o velice silné album, jenž dokázalo, že Diamond není tím, kdo by usnul na vavřínech z obřího úspěchu minulé nahrávky.
Druhá poloviny osmdesátých let se tak pro tohoto Dána stala zaslíbenou dobou, neboť byl při neuvěřitelné skladatelské chuti a měl v zádech (i po personálních rošádách) velice silnou kapelu, která sice přišla definitivně o spoluhráče z Mercyful Fate, ale i přesto se dokázala znovu etablovat na scéně. Rána ji ovšem měla zasáhnout, když se Diamondovi se svými zaječími úmysly svěřil bubeník Mikkey Dee, který se během tří let stal obrovskou oporou Kingova ansámblu a hnacím motorem skupiny. Na turné k "Them" však ještě odjel...
|
