Doba na přelomu milénia, kdy byli Powerman 5000 žhavou kapelou, o které se věřilo, že ji čeká velká budoucnost, je pryč. Nepomohl úspěch desek „Tonight The Stars Revolt!“ a „Transform“, ani brarský svazek mezi frontmanem kapely Spiderem One a Robem Zombiem, a všechno šlo trochu ke dnu. Komerční úspěch se Powerman 5000 už nikdy nepodařilo zopakovat a navíc kvalita alb nabírala diskutabilní úroveň. Kapele rovněž neprospělo, že měnila členy jako na běžícím pásu a nejednou byů Spider takřka osamocen. Vždycky se ale dokázal otřepat a předložit album, u kterého si fanoušci řekli, že to s Powerman 5000 nebude až tak špatné.
Naposledy se mu to povedlo s minulou deskou „New Wave“ z roku 2017, na které Powerman 5000 předložili pádný důvod pro svou další existenci. Už nebyli tak rvaví jako v dobách „Tonight The Stars Revolt!“, kdy se o nich reálně uvažovalo jako o nových White Zombie, byli rock n`rollově přímočarejší a punkově energičtí, navíc měli v zádech obrovskou tutovku - hit „Sid Vicious In A Dress“. Jenže jak minulost ukázala, jejich alba mají kolísavou kvalitu a tak po několika velmi slušných deskách dokázali předložit hrůznou kolekci coververzí „Copies Clones & Replicants“, nebo přijít s nepřesvědčivými počiny typu „Destroy What You Enjoy“. Na každou jejich desku se proto čeká s mírnými rozpaky, zda se nebude opět jednat o propadák. U novinky „The Noble Rot“ se sice úplně nenaplnil černý scénář, ovšem do kvalit minulého počinu má aktuální deska trochu daleko.
Powerman 5000 jako kdyby na „The Noble Rot“ chtěli popřít rock n`rollovější směr minulého alba a tentokrát vsadili spíš na elektronický podklad a různé studiové zvuky, čímž se samozřejmě ztratila živelná energie předchozí desky. Nakolik za to mohou rošády na kytarovém postu, který aktuálně obsadil Taylor Haycraft, se může posluchač jen dohadovat, faktem zůstává, že novinka ani náhodou nezní tak přesvědčivě, jak by si fanoušek kapely přál. I když otvírák „Cannibal Killer That Kill Everyone“ ještě pořádně zatne čelisti a jeho stisk ukazuje tu nejlepší možnou tvář současných Powerman 5000, hned následující „Brave New World“ s rapovanou slokou a divně nefukčním refrénem (jako ve špatných chvilkách Marilyna Mansona) naznačí, že divočejší a rockovější tvář Powerman 5000 se bude skrývat spíše pod nánosy industriálního lomozu.
Dochází i nápady a když „Black Lipstick“ vybičuje kapelu ke slušnému výkonu, „Special Effect“ nebo „Movie Blood“ její snažení torpédují. Právě v nich, ale i v několika dalších („We Got The Beat“ či závěrečná, od základu špatná „VHS“) působí kapela, jako kdyby si dopřávala odpočinkový čas po nadmíru vydařené minulé desce, a jen se líně převaluje z boku na bok. Přísnější kritéria proto možná snese už jen „Play God Or Play Dead“ a „Strange People Doing Strange Things“, ale i zde zamrzí absence tvrdých kytarových riffů, jejichž funkci supluje chřestění elektroniky. V tomto případě se ale nedá mluvit o vysychání autorské studnice, jako na jiných místech desky.
Mohlo by to vypadat, že si Powerman 5000 podepsali ortel smrti, ale fanoušci jsou na různá vydechnutí v jejich kariéře zvyklí. Ani sám Spider se tentokrát nepouští do různých vokálních dobrodružství a drží svůj hlas spíše ve středních polohách, což výslednému efektu také neprospívá. Kdybychom do řady postavili všechna alba, která zatím Powerman 5000 vydali, schovávala by se „The Noble Rot“ až někde na chvostu.
|
