Ve starých punkových kruzích jsou Vice Squad a zejména jejich zpěvačka Beki Bondage totální legendou. Nezažili v aktivní činnosti dvě památná léta 1976 a 1977, kdy punk doslova ochromil Velkou Británii a rýpavý popěvek „God Save The Queen“, prezentovaný samotnými Sex Pistols na královniny narozeniny způsobil skoro občanskou válku, ale k tomuto (pro leckoho odpornému) hnutí se připojili velice brzy. Dnes už je to jedenačtyřicet let, co se tahle kapela vylíhla ve vlhkých sklepích anglického Bristolu, aby se pokusila ještě zachytit zbytky punkové slávy, kterou už začínal decimovat heavy metal. Amerika v té době už měla své The Plasmatics, Británie nově Vice Squad. Tyhle kapely si byly v lecčems podobné, především však v tom, že ve svém čele měli provokativní zpěvačku. Wendy O Williams z The Plasmatics se toho vůbec nebála a své kozy ukazovala s obrovskou frekvencí, Beki Bondage proti ní působila přece jen trochu křehčím dívčím dojmem, ovšem jen do té doby než se postavila k mikrofonu. To začaly lítat fucky a puritáni opět lomili rukami.
Svou chvilku slávy Vice Squad zažili hned na začátku kariéry, kdy se jejich první dvě alba „No Cause For Concern“ a „Stand Strong Stand Proud“ stala hity, figurujícími v britských hitparádách. V ostatních částech světa sice neměli tak pevnou pozici, ale zdálo se, že v domovské Británii se z nich přece jen hvězdy,. I přes nepříznivou situaci, kdy byl punk naprosto odepsán. Vše ale bylo úplně jinak. Kapelu totiž brzy opustila Beki Bondage, pošilhávající po heavy metalu, a album „Shot Away“ nazpívané její nástupkyní (její jméno není důležité) naprosto propadlo. Brzy skončili i Vice Squad a zdálo se, že definitivně. Ani Beki se na sólové dráze či v různých spojeních (například se Stevem Robertsem z UK Subs) příliš nedařilo, ale na comeback Vice Squad bylo stále ještě příliš brzy. K tomu došlo až v roce 1998, když už se o kapele a Beki samotné povídaly nejrůznější legendy. Najednou byla doba, kdy všichni chtěli vidět to dávné šílenství opět na pódiu. Všechno znovu odstartovalo o rok později album „Get A Life“, od té doby Vice Squad žijí poměrně spokojený život, v punkovém undergroundu užívají postavení legend a průběžně vydávají nové desky. Dnes už jich mají na kontě třináct.
Jak bude každá deska Vice Squad znít, je rozhodnuto už dávno předem. Karty se rozdaly už v roce 1980 a dodnes se s nimi hraje. Proto i novinka „Battle Of Britain“ je plná toho nejklasičtějšího punku přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Má sice modernější zvuk a produkci, ale to je asi tak všechno, co se od té doby změnilo. Beki má stále svůj lascivní výraz, na fotkách působí pořád stále mladě, nebojí se obléct sexy kožené oblečky, čímž vlastně demonstruje, že rozhodně nechce skončit jako její dávná rivalka Wendy O Williams, která si, naprosto znavená punkovým stylem života a zničená alkoholem a obrovskými přívaly depresí, vpálila před dvaadvaceti lety kulku do hlavy. Beki je stále drzá a nebojí se k tomu využít různé výrazové prostředky, ale ty jsou dnes přece jen promyšlenější a chytřejší. Díky tomu ani v roce 2020 Vice Squad nepůsobí trapně a zastarale.
Hudba, kterou na „Battle Of Britain“ Vice Squad předkládají, je starého střihu, ale pořád má v sobě dostatek energie, což je pro punkovou kapelu velice důležitý aspekt. Vice Squad si navíc vždy brali trochu i heavymetalového vlivu, což z nich ani dnes nedělá kopii Sex Pistols či The Ramones. V případě „Battle Of Britain“ nabízejí sympatickou a vyrovnanou kolekci třinácti novinkových skladeb, která ze začátku kope jak splašená mula, aby se postupem času přece jen stala barvitější a výrazově expresivnější. Nejdále v tomto ohledu jde „You Can`t Fool All Of The People“, na jejímž počátku se proplétá zvuk akustické kytary, klavíru a smyčců. Najednou i Bekiin projev je mnohem civilizovanější a skladba, ač má v sobě punkový základ, směřuje až někam k pop metalu. To je sice v rámci desky minoritní záležitost, ale působí skvěle v kontrastu k punkovým vypalovačkám „I Dare To Breath“, „Ignored To Death“ nebo „Born In A War“. Těch je na albu většina, což je logické, ale přitažlivěji znějí Vice Squad právě v „You Can`t Fool All Of The People“ nebo hitovějších chvílích typu titulní „Battle Of Britain“ nebo „Mainstream Media“. Právě tyhle skladby vynášejí album nad rámec klasické punkové revolty.
Vice Squad žijí a je to dobře. Jsou už jedni z posledních zástupců staré punkové školy, kteří jsou ještě studiově aktivní. Navíc Beki to zpívá stále jako zamlada, takže na vás prostřednictvím „Battle Of Britain“ dýchne i kus historie. Legendou se tahle zpěvačka nestala pro nic za nic...
|
