Sestavovat výběr Top 10 alb za poslední desetiletí pro mě znamená především to, že sakra stárnu! Za těch deset let jsem slyšel neskutečné množství muziky a tak vybrat pouhou desítku desek je složité. Po dlouhém mudrování a hádání se sám se sebou jsem došel k následující desítce.

1. Septicflesh – The Great Mass (2011) - symfonický death metal
Tuhle desku jsem sjížděl do zblbnutí. Maximální hudba ve všech směrech. Death metal na hranicích lidských možností a k tomu masivní orchestr a epické melodie. Co skladba to perla žánru. I další alba od Septicflesh zbožňuju, ale právě „The Great Mass“ považuju za to vůbec nejlepší.

2. Devin Townsend Project – Deconstruction - extreme/prog metal (2011)
Celou desítku bych mohl sestavit z Devinových počinů. Natolik mám hudbu tohohle pána rád, ale asi nejvíc obdivuju „Deconstruction“. Tohle je svatý grál extrémního metalu. Nesmírně zábavné, intenzivní, nápadité, šílené. Vždycky, když desku poslouchám, tak se mi postaví všech šest bradavek.

3. Katatonia – Dead End Kings – melancholic metal (2013)
Není to nejlepší fošna Katatonie, i tak si ji dovolím do desítky zahrnout. Je to prostě nesmírně návykové album plné emocí. Katatonia zde stále víc uniká směrem k prog rocku. Každá skladba je unikát.

4. Tristania – Darkest White – dark/gothic metal (2013)
Tahle nahrávka je napěchována parádními skladbami. Hlavní devizou desky jsou vokály. Po pěvecké stránce je to doslova pohádka. Rovněž zvukově je Tristania zcela osobitá a nevšední.

5. Rotting Christ – Κατά τον δαίμονα εαυτού – black metal (2013)
Nejsem žádný black metalista, ale tihle Řekové jsou fantastičtí. Tahle deska mi přijde nejsilnější a hlavně započala novou éru skupiny, ve které do své tvorby ještě více začlenila různé etnické motivy všech možných kultur. Je to jak cestovat po světě a jeho historií.

6. Stratovarius – Nemesis – power metal (2013)
Neskutečně nabouchaná power metalová deska! Stratováři válejí riff za riffem a kde berou ty melodie mi hlava nebere. Je to tvrdé, chytlavé a sebevědomé.

7. Xerath – III – symfo/groove metal (2014)
Spojení extrému, symfonie a melodií je prostě bomba. Tahle nahrávka jede jak mašina dopředu a nezastavuje. Těžkotonážní riffy, brutální řev a do toho monumentální orchestrace. Tohle mě nikdy neomrzí.

8. Moonspell – Extinct– gothic rock/metal (2015)
Tohle je album hitů. Odlehčené, velice melodické a zábavné. Svého času jsem nebyl schopen ho vyndat z přehrávače. Jeden z trochu nečekaných vrcholů diskografie Moonspell.

9. Steven Wilson – Hand.Cannot.Erase – prog rock (2015)
Genilní, dojemné, muzikantsky neuvěřitelné…můžu mluvit pouze v pochvalách. Wilson dosáhl svého kompozičního vrcholu, který korunoval fantastickým živým provedením této desky. Je to zážitek poslouchat.

10. Swallow The Sun - When A Shadow Is Forced Into The Light – doom metal (2019)
Od těchto Finů bych sem mohl dát také všechny alba, ale to poslední je asi nejlepší. Album je plné doomových hitů a je i velice lehce poslouchatelné. Tedy žádné protahované nikdy nekončící skladby. Přitom nahrávce nechybí nic, co by doom metalová deska měla mít. Emoce tryskají a atmosféra vás zcela pohltí.

Mohl by být tenhle výběr jiný? Určitě. Trochu to vypadá, že jsem vybíral jen z první pětiletky a v té druhé to stálo za prd, ale tak to není. Zkrátka tato alba mi k srdci přirostla asi nejvíc. Ale je to peklo vybírat.