I když spory uvnitř Nirvany vlivem Cobainova nevypočitatelného chování byly veliké a Grohl s Novoselicem se cítili odsunuti na druhou kolej, dokázala kapela na chvilku polevit a nechat všechny problémy za dveřmi studia, kam se vypravila v únoru 1993, aby vypotila plnohodnotného nástupce megašlágru „Nevermind“. Cobain stále trval na tom, že se album bude jmenovat „I Hate Myself And I Want To Die“, ale pro tento název už nenacházel podporu ani uvnitř kapely. Rozhodl se tedy nechat věci chvilku uležet… Tentokrát se nevyužila hollywoodská studia, protože Nirvana chtěl album tvořit jinak než „Nevermind“. Po svém, nekomerčně a s producentem Stevem Albinim, bývalým členem noiserockových kapel Big Black a Rapeman. Podle Cobainova vyjádření se mělo jedna o návrat ke kořenům, možná ještě před debut „Bleach“, s jasným anti-nevermind postojem. Nirvana měla v té době už dost peněz, aby si mohla vybrané malé studio v Minnesotě zaplatit sama a vyhnula se diktátu vydavatelské firmy, která chtěla dvojče „Nevermind“. Jenže u Nirvany nikdy nic nešlo podle zajetých pravidel.
Hotovo bylo za necelé dva týdny. „To album mám ze všech našich nejradši,“ svěřil se tisku Novoselic a Cobain mu přizvukoval. Podle něho se konečně podařilo objevit pravou podstatu Nirvany. Ovšem v tu chvíli padla kosa na kámen. Když desku řádně načepýřená kapela přinesla do budovy Geffen a předložila ji vlastnímu managementu, zavládlo zděšení. Vydavatelům hrůzou vstávaly vlasy na hlavě, neboť se jí dostalo totálně undergroundové nahrávky, která byla miliony světelných let vzdálena od „Nevermind“. Žádné další „Smells Like Teen Spirit“ se nekonalo a vypuklo horečné vyjednávání. Cobain byl hysterický a trval na tom, že album neprojde dalším mixem a že se rozhodně nebude znovu nahrávat. „Radši bych umřel než udělat další „Nevermind“, ukázal Cobain vztyčený prostředníček firemním pohlavárům. Otázka však byla, co se bude dělat dál… Spor dospěl takřka do neřešitelného konce. Cobain ale nečekaně otočil a přiznal, že by album přece jen úpravy sneslo. Rozhodl se nechat dosavadní verzi Albinim přemixovat, přičemž přes rameno mu měli nahlížet ještě další producenti a zvukoví inženýři. Albini skřípal zuby, ale pustil se do práce. První finální dílo, skladba „Heart-Shaped Box“, tak mohla být 30. dubna vypuštěna jako singl. Vydání celého alba se Cobain ale skoro nedožil. První květnovou neděli si do žíly vpálil tak obří dávku heroinu, že ho to málem zabilo. Bylo zapotřebí ještě větší varování, že něco skutečně není v pořádku? Cobain toho nedbal a od té doby byla podobná předávkování u něho běžná.
Ještě než nová deska, na nátlak okolí přejmenovaná na „In Utero“, 13. září 1993 vyšla, byla Cobainova závislost mimo jakoukoliv kontrolu. Stále častěji podléhal psychotickým stavům, totálně zfetovaný se zavíral v koupelně svého domu a dokonce hrozil sebevraždou. Courtney Love, v té době pokoušející se vymanit ze spárů drog, dokonce přivolala Cobainovu matku Wendy, ale nebylo to nic platné. Zpěvák v podstatě už ani neregistroval úspěch, kterého se dostával právě vydanému albu. Přestože bylo úplně jiné než „Nevermind“, klestilo si cestu k posluchačům a brzy se stalo platinovým. Otázka však je, jestli by k tomu došlo, kdyby neneslo logo Nirvany. Těžko by se v dějinách hudby hledalo více tak nekomerčních a temných nahrávek, které dosáhly obdobného úspěchu. Že bude všechno jinak, ukázal hned úvodní tón otvíráku „Serve The Servants“, těžící z nejhlubšího noiserockového undergroundu. Skladba samotná otvírá desku naprosto jiným způsobem, než tomu bylo v případě „Nevermind“ a „Smells Like Teen Spirit“. Když následující „Scentless Apprentice“ (jediná skladba, na níž se skladatelsky podíleli všichni členové kapely) tento trend ještě prohlubuje a udivuje především svou obrovskou nekomerčností, bylo jasné, že Nirvana směřuje úplně někam jinam, než měla nakročeno s „Nevermind“. Zpět k „Bleach“? Ani to ne… „Bleach“ měla v sobě kus mladické energie a touze po úspěchu, „In Utero“ je vyždímaná deska, která postrádá jakékoliv pozitivum, alespoň náznak světla na konci tunelu.
Pochopitelně je tu několik úliteb komerčnějším choutkám fanoušků a to především v pomalejších skladbách „All Apologies“, „Dumb“ (s podobnou náladu jako „Something In The Way“) a „Pennyroyal Tea“, stejně jako v hitové „Rape Me“, a částečně i v singlové „Heart-Shaped Box“, které zachovávaly jistou kontinuitu s „Nevermind“, ale už s odlišnou, mnohem těžší atmosférou. Projevoval se v nich Cobainův psychický stav a zdravotní problémy, zapříčiněné stále většími dávkami heroinu, a také snaha Nirvany vystoupit z mašinérie, do níž byla vtažena managementem a nahrávací společností. Zbytek alba je naprostým plivnutím do tváře zavedeným mainstreamovým pořádkům a Nirvana po dvou úvodních věcech seká další podobně situované nářezy „Frances Farmer Will Have Here Revenge On Seattle“, „Very Ape“, „Milk It“, Radio Friendly Unit Shifter“ a „Tourette`s“, které byly pro fanouška, jenž miloval „Nevermind“, ovšem nevěděl nic o pravých kořenech Nirvany, těžko stravitelné, ba až neposlouchatelné. Ale přesně tak to Nirvana chtěla. Návrat před „Nevermind“ už možný nebyl, ale „In Utero“ se jevilo jako jediné východisko pro kapelu, která se se svou nenadálou slávou nikdy nesžila.
Věci ale dostaly tragický spád. Totálně zničený Cobain požadoval odpočinek a tvrdě vyžadoval, že turné k „In Utero“ prostě nebude. Nebylo mu vyhověno. Management naplánoval řadu koncertů po Spojených státech, po nichž se měla Nirvana v únoru 1994 přesunout do Evropy. „Mám deprese a nesnesitelně mě bolí žaludek. Šílím jak zmáčená a zmlácená kočka,“ přiznal se Cobain časopisu Psychology Today. Bojoval i s Novoselicem a Grohlem, kteří bez jeho vědomí poskytovali řadu rozhovorů pro hudební média. Vyhrožoval, že začne točit další desku, ale už s jinými lidmi. Možnost rozpadu Nirvany byla na denním pořádku. 25. února v italském Miláně, kde Nirvana hrála, přišel Cobain za Novoselicem s tím, že chce turné stopnout. „Uvedl nějaký debilní, absurdní důvod, proč to chce smést ze stolu,“ říkal Novoselic. Vyhověno mu znovu nebylo, Nirvana měla pokračovat koncerty v Německu a následně v České republice, Skandinávii, Beneluxu a Velké Británii. Po prvním mnichovském koncertu 1. března 1994 už Cobain odmítl na dalším vystoupit a toto třiadvacetiskladbové představení, zakončené skladbou „Heart-Shaped Box“ se stalo navždy posledním koncertem v dějinách Nirvany. Cobainovi zbýval pouhý měsíc života.
Dva dny na to odjel do Říma, kde mu dělal společnost koncertní kytarista Nirvany Pat Smear a kam za ním měla přijet Courtney Love i jejich dcera Frances Bean. Druhý den v šest hodin ráno našla Courtney na zemi ležet bezvládné Cobainovo tělo a vedle něho dvě prázdná plata rohypnolu a papír, kde bylo napsáno: „Musím zvolit život nebo smrt. Volím smrt.“ Zpěvák v té době svou ženu podezříval, že udržuje poměr s Billym Corganem z The Smashing Pumpkins a vypadalo to, že to byla poslední rána jeho narušené psychice. Cobaina v kómatu převezli do nemocnice a o pár hodin později televizní stanice CNN odvysílal zprávu, že zemřel na předávkování drogami a léky. Pravda to zatím ještě nebyla, ale jeho dny se už sčítaly. Po propuštění nemocnice odjel do Los Angeles, ovšem srdce jej táhlo domů, do Seattlu. V letadle se potkal s basistou Guns N`Roses Duffem McKaganem, který se vracel po mamutím turné „Use Your Illusion World Tour“ a následné protialkoholní léčbě. „Povídali jsme si o tom, jaké je to vracet se domů. Instinktivně jsem ale vytušil, že se něco děje a něco není v pořádku,“ řekl k cestě McKagan.
Do svého domu do Seattlu dorazil 2. dubna nad ránem. Už nevycházel, ani nezvedal telefon, na který se mu pokoušeli dovolat kamarádi i manželka. Co přesně se stalo dne 5. dubna 1994, zůstává trochu obestřeno rouškou tajemství. Nejpravděpodobnější scénář je, že se Cobain ráno probudil a odešel do místnosti nad garáží. Tam napsal dopis na rozloučenou, kde apeloval i na svou manželku: „Courtney, prosím tě, žij dál, kvůli Frances, aby se jí žilo líp. Beze mě bude šťastnější. Miluju tě. Miluju tě.“ Z pouzdra vytáhl zbraň a natáhl do stříkačky koňskou dávku heroinu. I ta by stačila k tomu, aby už se z drogového rauše nikdy neprobral. Ještě předtím stačil odjistit kulovnici, vložit ji do úst a zmáčkout kohoutek… V tu chvíli jeho život vyhasl a v témže okamžiku skončila i velká a pozoruhodná kariéra Nirvany.
|
