V plzeňském klubu Parlament se konaly krátké době dvě metalové akce. Po kapele PANYCHIDA, o které se ještě tu zmíním, se dostalo na další plzeňskou bandu DEKADENCE. Poučen z minulé akce jsem se rozhodl méně se věnovat zlatavému moku a více pozornosti dát hudebnímu dění. Jako první se na podium dostala mladá parta SACRAMENTO, která původně vzešla z DEFTONES revival. Už na první poslech bylo jasné v jaké hudbě se kluci vzhlédli. Čertužel se projevil neduh mnoha mladých kapel, tedy překročení oné tenké hranice mezi inspirací a kopírováním hudebních vzorů. Nejsem žádným velkým příznivcem kapel jako jsou KORN, SLIPKNOT a SOAD, ale každá z nich má svůj osobitý xicht a nelze jim upřít dávku originality. SACRAMENTO si od nich vypůjčili co jen šlo, ale zapomněli na to nejdůležitější-na vlastní nápady. A tak jedna z mála věcí, co mě na jejich setu bavila bylo pozorování epileptických záchvatů jednoho z kytaristů, které neustávaly ani v pomalejších pasážích. Pokud jsem na začátku zmínil skupinu PANYCHIDA, nebyla to náhoda, protože zpěvák SACRAMENTA se zřejmě s touhle partou už někdy setkal a svého „kolegu“ Maguse kopíruje jak se dá. Ovšem pouze v image, neboť ve zpěvu za ním značně pokulhává. Ačkoli hrdelní řev mu jde vcelku dobře, v pomalých pasážích se utápí a nestíhá změny drsného a melodického zpěvu. Ale přeci jen jde o poměrně mladou kapelku, takže uvidíme co bude dál a snad si kluci dají trochu víc práce a zapracují i na originalitě.

Po chvilce přestavování se konečně dostala řada na ELYSEUM z Příbrami. Prvně jsem se s nimi setkal na zatím posledním Metalforever festu a už tam se mi víc než líbili. A po vystoupení v Parlamentu z nich mám ještě lepší pocit. Jejich death/black nepostrádá dostatek melodických prvků a k mé velké radosti se dostává velkého prostoru klávesám a ještě navíc se bicí většinou drží při zemi a neruší zbytečnými kopákovými úprky. Prostě paráda. A když zpěv přejde i občas do klidnějších čistých vod, nemám si nač stěžovat. Ještě kdyby se tak našel i živý bubeník a nemělo by to chybu. Kdykoli bude příležitost, rád si ELYSEUM znovu poslechnu. Jinak pro mě vrchol večera byť se měla představit ještě jedna skupina…

O DEKADENCI jsem toho slyšel celkem dost, ale nějak jsem zatím neměl možnost se s ní setkat. Trochu jsem netušil co od toho čekat. Po několika tónech do vzduchu vzlétla hradba vlasů a rukou (včetně těch mých) a spustila se divoká akce, kde chvílemi šlo i o zdraví. DEKADENCE se také řadí mezi poměrně mladé seskupení, ale není to vůbec znát. Buď kluci hodně moc trénují a nebo zapůsobila ta správná chemie. Každopádně jim to šlape dobře. Po chvilce jsem se stěží držel na nohou, a tak jsem se ke konci vydal mimo hlavní vřavu a věnoval se více samotné hudbě. Ačkoli v sobě DEKADENCE mísí prvky death/black/HC s typickým agresivním vokálem, chvílemi jsem za mikrofonem hledal spíše Kurta Cobaina, neboť se mi zdálo, že kytaristé často používali typické Nirvanovské riffy. No nicméně tahle akce stála za návštěvu a ráno jsem se jen těžko zvedal z postele a bolest za krkem ještě nějakou dobu asi potrvá..