ufff - Manuel

Magica nevydarena, Pepsi ty jsi dobry klaun. Magica patri k tomu nejlepsimu, co kdy vydal.

14. 10. 2016 9:48

- Pepsi Stone

Já si zase myslím, že nejlepší možný zpěvák pro Rainbow v roce 2016 je právě Romero a s Diem by ten comeback už nebyl tak dobrý. Romero ten jeho feeling v hlase má a navíc má ještě mladickou nadrženost a taky hodně udělá ten jihoamerický temperament.

14. 10. 2016 9:31

Zcela souhlasím... - Kolík

...s Pepsim. Taky mám Dia moc rád, ale taky mu nežeru všechno. Přiznejme si, že Dehumanizer opravdu patří k tomu horšímu, co Dio nazpíval. Stejně jako jeho sólovky v závěru jeho kariéry. Je hrozná škoda, že tak brzy umřel. Kdyby došlo k reunionu Rainbow s Diem, což by si Blackmore asi nenechal ujít, dovedu si jej představit na ještě vyšší úrovni než s Romerem (který je ale jinak vynikající).

14. 10. 2016 9:13

- Pepsi Stone

Aby nedošlo k omylu, i já mám Dia velice rád. Na nezapomenutelných deskách Rainbow, na Heaven And Hell (albu), Mob Rules i na Holy Diver nebo Last In The Line. Všechno ale neberu ani náhodou. Desky jako Angry Machines nebo Magica ale jsou podle mě docela dost nevydařené (hlavně první jmenovaná).

14. 10. 2016 8:54

to Domy - Avram

Se Strange Highways jsem to v některých ohledech taky srovnával, ale tam zrovna cítím tu křeč, o které tady jiní píšou v souvislosti s Dehumanizer.

14. 10. 2016 8:34

Tak - Domy

já se přikloním tentokrát k menšině. Dehumanizer mám hodně rád a považuju ho za výborné album. Je to prostě zase další etapa kapely a velká škoda, že nebyla delší. I když další deska v pořadí s Tony Martinem je dle mého názoru taky hodně dobrá. Já bych klidně šel na 10/10. Ale musím přiznat, že mám velikou slabost pro DIO právě v tomto období. A žeru mu třeba i jeho Strange Highways.

13. 10. 2016 20:06

Zrovna - b.wolf

tuhle fošnu poslouchám ze staré MC po Headless Cross (konečně mám slušný deck, pač tolik MC se mně fakt nechtělo vyhazovat) a musím říct, že kdyby tohle album nevyšlo, nic by se nestalo. Dia mám rád v Rainbow, ale tady ve srovnání s Heaven and Hell i s Mob Rules neobstojí, krom tří songů, Computer god, Master of reality a I nijak neoslňuje. 5/10 a to s přivřením oka...

13. 10. 2016 12:56

5,5/10 - Cipísek*

Dehumanizer je slabé a nevýrazné album, ať už ho srovnám s předchozími Diovými výkony nebo deskami Tonyho Martina. Kdybych si při hodnocení vystačil jen s říznými riffy, pak si můžu pouštět do rytmu motorovou pilu. :-) Od metalových klasiků přece jen čekám více.

13. 10. 2016 11:13

- Avram

Čekal jsem v diskusi chvalozpěvy na božský návrat a zatím koukám, opak je pravdou. Tak naruším obecnou shodu. Pro mě je Dehumanizer v diskografii na druhém místě po Headless Cross. Ale po většinu mého života, co Black Sabbath znám, se vyhříval na místě nejvyšším. Perfektní album s říznými riffy, skvělým zpěvem a spoustou hitových vypalovaček.

13. 10. 2016 10:51

- Martin

Po prvotním zklamání z tohoto alba,jsem si k němu cestu dalšími poslechy našel,je na něm stále co objevovat a Sabbath hraje zase jako Sabbath.8/10

13. 10. 2016 10:05

- V.

Dehumanizer mi dlouhé roky nevoněl, dokud jsem neslyšel živák Heaven & Hell, díky kterému jsem si uvědomil, jak skvělé skladby na této desce jsou. Ale uznávám, že předešlá alba mám raději.

13. 10. 2016 9:49

- Deny

Pepsi to napsal správně, akorát bodů přidělil až moc. Považuju Dehumanizer za mnohem slabší, dal bych 5/10. Nedá se poslouchat v kuse, většina songů je těžko stravitelná. Jak napsal Zdeněk - "The Devil You Know" je překvapivě mnohem lepší, i když to taky není žádné veledílo. První dvě alba BS s Diem jsou rovněž skvělá, prostě roky prověřené klasiky. ToPi asi zůstane se svým názorem osamocen.

13. 10. 2016 9:31

to Pepsi - ToPi

Ale kdepak, nebyla. Na Heaven And Hell a Mob Rules už sice Black Sabbath měli zpěváka, ale ještě tak úplně nevěděli, co si s ním a s novým směřováním kapely počít. Výsledkem jsou nahrávky, při jejichž poslechu mám pořád takový ten neodbytný pocit, že to mohlo být lepší (což může být i archaickým zvukem). Nepopírám, že mé názory jsou zapříčiněny tím, že Black Sabbath poslouchám tak nějak obráceně (od 90. let směrem k nejstarším).

13. 10. 2016 8:36

6/10 - Zdeněk

Recenzent má pravdu. Není to moc dobrá deska. Zajímavé je, že Heaven & Hell o mnoho let později vydali album mnohem lepší. Přikládám to tomu, že již Dio, Iommi a spol. nebyli v takové křeči za každou cenu dobýt Ameriku.

13. 10. 2016 8:23

- Mike

Pro mě jako člověka, který nemá ovlivněný úsudek nějakou nostalgickou vzpomínkou na dobu vydání desky, je tohle album vynikajicí, s neskutečnou atmosférou a hodně silnými songy. Rozhodně nevidím kvalitativní úpadek proti deskám s Martinem, ta tvrdost mi vyhovuje.

13. 10. 2016 7:34

ToPi: - Pepsi Stone

Dehumanizer jako nejlepší album s Diem? Sakra, to byla divoká noc :-D

13. 10. 2016 6:25

Já se tentokrát... - Kolík

...s Pepsim shodnu a ještě bych šel o půl bodík níž. Album je skutečně zbytečně a účelově tvrdé, ta křečovitost z něj čouhá jak sláma z bot. Proto se taky hůře poslouchá. Zdaleka nedosahuje kvalit žádného z Martinových předchůdců. takže za mě 6,5/10.

13. 10. 2016 6:18

Dehumanizer - rumcajs

Vcelku shoda s recenzí. Jen mi nepřijde, že skladby v recenzi uvedené jako slabé, si toto označení zaslouží. Víceméně všechny skladby jsou silné, co album oproti vzdušnému předchůdci sráží, je právě ona nuceně působící tvrdost. Album jako celek však v pohodě obstojí a osobně jsem jej docenil až zpětně, takže na něm stále něco nového objevuji. Znelidšťovač za mě 8.

13. 10. 2016 6:01

- ToPi

Tady se s recenzí moc neshodnu. Dehumanizer stavím do jedné linie s tím nejlepším z martinovského období. Skladby jsou stejně silné, možná o trochu syrovější, což ale není vůbec na škodu. A z alb s Diem ho řadím jednoznačně nejvýš. V podstatě bez problémů zapadá do tohoto mého nejoblíbenějšího období Black Sabbath, a nebýt změny hlasu, ani bych si nevšiml, že se u kapely dělo něco dramatického.

13. 10. 2016 0:21