- VH

Souhlasím s recenzí. Jedná se o lehce nadprůměrné album, které se sice pěkně poslouchá, ale je takřka bez nápadu. To docela zamrzí, protože zvukem je na poměry Sirenie poměrně v pohodě. Zvláště když to srovnám s The Seventh Life Path - to sice bylo plné kompozičně propracovaných skladeb, ale na můj vkus bylo produkčně nevychytané. Hlavně většina ingrediencí se slívala v ohlušující změť, což jinak záslužné úsilí vcelku degradovalo. Každopádně z jejich novější tvorby zůstává pro mě Perils of the Deep Blue rozhodně nepřekonáno. Mimochodem si myslím, že králi žánru pro tento rok zůstávají Nizozemci (jak Epica, tak Delain), popř. Tarja. I noví Diabulus in Musica mi zatím moc nelezou do uší. Sice se jedná také o dobře se poslouchající desku, ale na můj vkus až zbytečně překombinovanou.

23. 11. 2016 4:57