Jako již každoročně se v srpnu koná přehlídka extrémního metalového umění. Tentokráte posunuta o týden později, ale za to ve stejném areálu, vojenské pevnosti Josefov.
PÁTEK
Druhý festivalový den pro mě začal až v pravé poledne, a to českou thrashovou legendou Debustrol, která se na BA představila historicky poprvé. Přijetí měli vskutku královské, prostor pod pódiem byl zaplněn skoro k prasknutí. Debustrol zahráli několik svých hitů jako "Přerushit", "Trendshit", "Údolí Hádu", "Vyznání smrti", atd. Kolins si nezapomněl také procvičit angličtinu během zkoušky mikrofonu: „One two, fuck you“:-). Skvělý aperitiv před pátečním obědem.
Po Debustrol nastoupili A Storm Of Light. Zdlouhavě zvučili a celkem se to vyplatilo. Ultra pomalý, spíše než experimentální, tak více doom metal všechny postupně zavaloval. Tíživá atmosféra ovládala hrstku přihlížejících, kteří náročné vystoupení ustáli. Myslím, že by jim však více slušela pozdní večerní hodina, kde by mohla atmosféru dokreslit noc.
Po nich začínají hrát američtí maséři All Shall Perish. Začalo však pršet, nechala jsem kapelu svém osudu a šla se schovat.
Stále „chčije a chčije“... Tudíž nevidím ani Novembre, Cephalic Carnage a Sworn Enemy. Déšť si uspořádal vlastní brutal assault, potoky vody tečou proudem, dojde i k vyplavení některých stánků v areálu.
Když déšť konečně ustal, vydala jsem se k podium, kde již dokončovali svůj set australští maniaci The Berzerker. Zaregistrovala jsem jak věci z prvního stejnojmenného alba jako např. "Reality", tak i ze třetího alba World Of Lies skladbu "No One Wins". Na konci přihodili i pecku z dosud nevydaného alba. Super nářez.
Zklidnění přišlo se zádoomčivci Swallow The Sun. Kapela vytvořila pěknou atmosféru, pomalé vybrnkávačky, skvělé riffy a temný vokál - doom metal jak vystřižený.
Pak opět déšť. Počasí opravdu nemile zamíchalo s tímto povedeným ročníkem BA. Ze suchých míst slyším z dálky Despised Icon. Znějí deathcorově, zajímavě, víc však povědět nedokážu. Bohužel ani Soilwork jsem nebyla s to shlédnout, což mě mrzelo.
S Promordial jsem se setkala vůbec poprvé, byla jsem příjemně překvapená, jak jim to šlape. Pestrá směska blacku s příchutí doomu a pagan prvků, k tomu jak řev, tak i čistý vokál a perfektní rytmika = sobotní podešťová pohoda.
V podvečer mě absolutně uklidnili Entombed svou starou švédskou deathovou školou. Úplně mě dostali. Jejich velkým pozitivem je kytarista afroamerického původu, který svým vrozeným talentem pro rytmiku vyzvedá kapelu do nejvyššího ranku (podobně je to i u Suffocation). Hodinka střednětempého deathu s úžasným vokálem L.G. Petrova utekla rychle.
U vedlejšího podia se zatím připravovali death/blackoví Behemoth. Klidně mě ukamenujte, ale prostě mi nesednou, absolutně ve všem. Šla jsem radši okouknout distra a jejich pestrou nabídku. Jen mě mrzí, že jsem přišla o song s hostujícím Big Bossem z Root.
Následovalo velké zjemnění v podobě britské Anathemy. Tato formace, jedna ze zakladatelů doom/death metalu (spolu s Paradise Lost a My Dying Bride), prošla také svým vývojem. V současné době se jedná spíš o nějaký post doom a rock. Velmi příjemné, citlivé a melancholické vystoupení.
Následovali milovaní i zatracovaní Cradle Of Filth. Tuto kapelu nějak extra nesleduji, mám k ní celkem neutrální vztah. Některá alba jsou zajímavá, jiná méně, osobně považuji za nejlepší Dusk And Her Embrace. Dani a spol. vystoupali na pódium krátce před 22 hodinou rozbalili poměrně slušnou porci svého dusk metalu. Zahráli průřez celou tvorbou, od Principal Evil Made Flesh přes Dusk... až po aktuální album Thornography. Dani byl v celkem dobré kondici, žádné markantní selhání hlasu, jak se již párkrát stalo. Povedený výstup. Ke konci setu opět začalo pršet, tudíž mé kroky vedly ke stanu. COF mi dnes ukončili páteční festivalový den.
|
