Tohle CD není zdaleka novinka. Přeci jen, od roku 1993 už nějaký ten pátek uběhl... Kde začít? Myslím, že tohle krátké album, které si ale na nic nehraje (herní doba je již v názvu), poměrně dobře reflektuje tvorbu Tří sester - schopnost přetvořit známou písničku a dodat ji neopakovatelný "český" šmrnc. Třeba Widle, kde Supa na Manhattanu na předměstí srazil negr pěstí, pak ošu*al... Nebo legendární Dylanova písnička "Zaklep na nebeská vrata" nyní lehce kritizuje romskou menšinu a JZD. Ale předělávky světových hitů nejsou jediným tahákem Sester. Další rys jejich tvorby je zakomponování ne_tak_docela_obvyklých (alespoň ne v punk-rockové muzice (teda sesterská hudba je Oi! - pravicovej punk)) nástrojů. Ať už legendární harmonika snad ve všech jejich písních, nebo bendžo (na tomto albu zřejmě chybí, nebo sem ho aspoň nepostřehnul:(... ), housle (Dodo a Dude, Tramvaj...) apod. To co ale sestrám nikdo nevezme je neopakovatelnost jejich vskutku zpěvných textů. Fanánek se při zpěvu na tomto albu moc nezpotil. Písničky jsou buď prosté říkanky lehce dobrovázené podbarvující hudbou (Tramvaj, Disco Balada), nebo naopak jednoduše vyřvaný (všecko ostatní). Nejen přednes, ale i obsah je důležitý - aneb další plus. Opravdu nemá smysl tady texty rozebírat, protože každá písnička má něco do sebe. Třeba obyčejný příběh v Baladě, v innoncent verzi navíc stylově vytípaná sprostá slova, v disco verzi nahrazená nesprostými... Neotřelé rýmy/nerýmy a tak dále a tak dále. Zkrátka kvalitní album Tří sester, které dolů strhává snad jen vskutku krátký herní čas. Klady však jednoznačně převažují...