Tedy měla jsem opravdu co dělat, abych tohle strávila. Zátoka harmonie, nebo harmonické vytí? (Snad jen sami pánové vědí, který překlad názvu jejich dvoučlenné bandy je správný) se na svém demu prezentovali hudbou vskutku neobvyklou. Znám spoustu „hudebně“ úchylných lidí, ale tohle je rozhodně to nejúchylnější, co jsem kdy slyšela. Na tomto demu není nic normálního, včetně názvů písniček. (např. Výhoda Marmelády, Koroptví tání...) Na tomto albu jsou namíchány snad všechny možné i nemožné styly hudby, zpěvu, nástrojů... Snad jediná „Výhoda marmelády“/ „Jam advantage“ mi přišla vcelku obvyklá, ačkoliv i zde oba pánové předvedli, že v nich opravdu dříme (nebo spíš už se probudil) velký hudební potenciál. V ostatních písních jsem byla překvapená, když jsem občas zaslechla pro nás smrtelníky „normální“ pasáž a popravdě řečeno po poslechu celé desky jsem myslela, že mi praskne hlava. Což ovšem nemyslím nijak zle, naopak, byla jsem tak nabita dojmy, že jsem v první chvíli nevěděla, co si o tom vlastně myslet, proto jsem se po krátkém odpočinku na poslech tohoto alba vrhla znovu a znovu a znovu... Jen škoda sequencerových kláves, které znějí místy dost uměle, dala bych přednost „živým“.
Tuhle kapelu zažít „live“ musí být opravdu nezapomenutelný zážitek a pokud se mi někdy poštěstí, určitě ráda „shlédnu“. Páni muzikanti, jen tak dál.