Kapela CHECKPOINT se tváří ryze profesionální a nadupaně. Člověk by jim to i podle pěkného obalu a bookletu desky „Různý světy“ žral, jenomže pak přichází poslech a zjištění, že než o nějakou tuzemskou rockovou naději se jedná spíše o nafouknutou bublinu. A to pořádně nafouknutou!
To, že se na desce podepíší známé tváře hudebního průmyslu, ještě není zárukou úspěchu. Mastering od zkušeného Tondy Rauera, mix od Václava Noida Bárty (který pro mě byl vždycky spíš člověkem ve správnou dobu na správném místě, než nadaným muzikantem), hostující kytarový experimentátor Martin Volák... Což o to, jmen by tu bylo dost, jen ta muzika nějak nechce šmakovat.
„Různý světy“ nabízejí dvanáct převážně rockových věcí s přesahy k popu, metalu nebo úplně nejlépe řečeno crossoveru. Ono by se to možná i neposlouchalo špatně, ale přijde mi to celé hrozně moc chladné, bez emocí, bez radosti ze hry. Sakra, takhle vypadá nadrženost debutu? Skladby jsou unylé, bez jiskry, nosného nápadu. Jednoduše řečeno, jsou obyčejné. Přesný typ písniček, který si člověk poslechne v rádiu a je mu úplně putna, co mu to vlastně hraje. Výsledek sráží také naprosto nevýrazný hlas Pavlíny Horákové, která by nemusela zpívat špatně, ale chtělo by to trošku šťávy. Její kolega Lukáš Kumpricht na tom není o moc lépe, ale aspoň trošku se přibližuje zpěvákům českého středněproudého mainstreamu.
Ve finále je tedy paradoxně nejlepší již zmiňovaný obal desky, který by si mohla klidně použít i kdejaká death či doom metalová kapela. Ten se vážně povedl, jenomže co naplat, když muzika je taková, jaká je.
Je to naleštěné, je to na oko profi. Je to ale také nuda. Bohužel. Pokud člověk posrovná s posledními deskami například kolegů FINAL FICTION nebo FREE FALL, tak je jasně slyšet jasný podprůměr. Věřím však, že se „Různý světy“ neprodávají špatně...
|
