Nejtemnější nahrávka kapely. Tak nějak se mluví o „Obsidianu“, novince výborné tuzemské kapely HEIDEN. A mně nezbývá, než dát této frázi zapravdu. Nejzlejší matroš, co kdy kapela kolem zpěváka Kverda vyprodukovala.
Chorobná atmosféra na člověka dýchne jen při listování bookletem, který není sice nikterak pobuřující, ale „cosi“ znepokojivého v něm je. A přesně stejný pocit budete mít i z muziky samotné. Ta se sice hudebně nijak mílově, oproti předcházejícím nahrávkám, nevyvinula, ale má úplně jinou náladu. Vyspělejší. Ano, to je to slovo, které výstižně charakterizuje celou desku „Obsidian“. Jestliže dva roky stará „Era 2... Ve vírech poznání“ trpěla ještě, stejně jako následující split s TROLLECH, některými mladistvými neduhy, novinka jasně ví, co chce. A suverénnost je to, co mi při poslechu „Obsidian“ voní nejvíce.
Jenomže to všechno má i svoji druhou stránku. Jasně, skladby se poslouchají výborně, pěkně pozvolně plynnou, ale neslyším žádnou opravdu výraznou mordu, kterých nám předcházející „Era 2...“ nabídla hned několik. Dále se nedokážu totálně zbavit pocitu, že kapelu spolupráce s Lordem Morbivodem ovlivnila více, než by bylo zdrávo. Prostě tam silně slyším jeho rukopis. Neříkám, že je to úplně špatně, možná že se mnou leckdo nemusí souhlasit, ale ztrácí se mi tím určitá osobitost, která mi byla dříve u HEIDEN tak sympatická.
Tak či tak, „Obsidian“ je dobrá deska, která nezklamala. Předešlou nahrávkou kapela nasadila laťku vysoko a tu se překročit nepodařilo. Ale nevadí, vždyť je to jen o kousek...
|
