Někdy se vám stane, že brouzdáte po youtube, oči se vám klíží nudou z nabídky dalších a dalších nezajímavých kapel, ke kterým vás pořád hlouběji odkazuje „mozek“ těchto stránek, a když už to opět chcete vzdát, stane se zázrak a vy najdete poklad. Ten můj se jmenuje ReinXeed. Nikdy neslyšené, prapodivné jméno, u kterého jen těžko odhadovat skutečný, symphony / power/ speedový obsah. Někdo možná namítne, že najít takto zaměřenou kapelu v jejich současném boomu zázrakem není. Jenže my se dnes bavíme o hard core kvalitě, které je pod lavinou melodických rychlokvašek méně než šafránu. A ReinXeed se přes svou krátkou existenci může směle zařadit mezi žánrovou V.I.P. elitu.
Prvním obrovským kladem této kapely je zpěv Tommyho Johanssona (zvaného Tommy J.). Jeho hlas s přehledem obsáhne širokou škálu zvukomalebných odstínů, je sametově hladivý, dunivě znělý nebo Rakoncajovsky snadno vyšplhá do klasických speed metalových výšek. Jenže Tommy J. je všeumělec, takže si ještě navíc svou hudbu komponuje, produkuje (ve svém vlastním studiu) a ovládá kytary i klávesy.
Dalším plusem je v rámci žánru dobře vystavěná, lehce tlumená zvuková stěna debutového alba „The Light“. A nakonec, samozřejmě, hudba samotná. Ta je dynamicky rychlá, ejakulačně melodická a soundtrackově majestátní (přiznaná inspirace např. „Pánem prstenů“ nebo „Hookem“). Podmanivé zpěvné linky jsou zde velmi citlivě zakomponovány do rychlých kytarových nájezdů, mají více vhledů, jejichž vrstvy budete odlupovat postupně. Pokud se ovšem řadíte k příznivcům výše popsaných činností, nebudete mít s opětovným pouštěním této desky sebemenší problém. Naopak, ReinXeed na vás budou působit jako slané buráky, budete si muset 'brát' pořád znova, s tím rozdílem, že vám po tom nebude blbě.
Cílem této recenze bylo především upozornit na tento výjimečný objev. Obsahovou náplň alba probereme tím, že ji nazveme paušálně perfektní a v rámci žánru téměř dokonalou! Téměř proto, že v závěru desky přece jenom dochází gejzíru hudebních nápadů trochu tlak. Konkrétně desetiminutovce „End Of This Journey“, která nedonutí udržet posluchačovu pozornost po celou dobu stopáže. A potom finální instrumentálce „Heavenly Fire“, která sice potvrdí talent Tommyho J., ovšem tentokrát nepřidá žádný výraznější nápad. Pro tyto slabiny bod dolů. Jinak ale platí, že je to neobvykle vydařené debutové album, které by nemělo uniknout vaší pozornosti. Už třeba proto, že Tommy J. svým všeobecným talentem silně připomíná jistého Tobiase Sammeta. A věřím, že stejně intenzivně, jako se dostávali do podvědomí metalové obce raní EDGUY, bude i jméno ReinXeed znít stále zvučněji. Potenciál na to má obrovský!
|
