Pojem atmosféra v metalové muzice museli brát kluci z holandské bandy HELLEBAARD ve škole snad každý den. Jinak si jejich novinku „Fier“ neumím vysvětlit. Co na tom, že nápady jsou jednoduché a archaické, když jim kapela dokáže vdechnout tak silný život. Nejednou si člověk během poslechu vzpomene na bájné BATHORY a jejich nejlepší epická léta. Přiznávám, že jsem slyšel málo souborů, které by dokázaly slušně navázat na odkaz Quarthona. HELLEBAARD se to podařilo.
„Fier“ je velkolepá vikingská fošna, které jednoznačně vévodí mohutné orchestrální aranže a cit pro jejich vkusné zakomponování. Například dvojka „Vleugels Van Vuur“ přetéká neskutečnou pompou, která ale nesmrdí kýčovitostí a vypočítavostí. Právě mohutný refrén této věci je největší lahůdkou desky „Fier“, kterou točím takřka každým dnem už po dva týdny. Ne, nemohu jinak. Pánové Zarlack (basa a zpěvy) a Volmorth (kytary, orchestrace) mě svojí muzikou totálně pohltili. Doslova hltám ten nádech undergroundového podsvětí, upřímného muzikantství a lásky ke své tvorbě. A to je přesně to, co mi u většiny blackových kapel chybí. Tady hraje hlavní roli hudba, nikoliv pozérství.
Není to muzika pro masy. Dnešní zhýčkaný posluchač nahrávku zavrhne pro svoji určitou jednoduchost a svým způsobem nedokonalost. Jenomže na to sere pes. Mně se to kurva líbí! A když už nic, tak si poslechněte alespoň závěrečnou výbornou orchestrálku „Letum“.
|
