Kapela Criminal vydala už svou šestou řadovku, na které servíruje kombinaci thrash metalu ve stylu Slayer a melodického death metalu, který jako by vypadl přímo z Gothenburgu. Při jejich projevu si nejde nevzpomenou na In Flames, Dark Tranquillity nebo dokonce Arch Enemy (je to sice trochu legrační, ale hlas Antona Reiseneggera opravdu dost připomíná právě Angelu). Na první poslech by tedy každý řekl – další ze švédských kapel, která se drží dnes tak populární vlny. Ono to ale má háček – pánové jsou totiž z Chile.
V rámci stylu je vše, jak má být – agresivní vokál, rychlé bicí, melodické vyhrávky kytar a pořádné pecky jako „21st Century Paranoia“ nebo „Incubus“. Jejich provedení je vysoce technické a po hudební stránce dokonalé. Z mého pohledu má ale deska dvě vady. Zaprvé je to její jednotvárnost. To, co na začátku působí jako pořádný nářez a zaujme kytarovými postupy, začíná už při čtvrté skladbě „Black Light“ trochu nudit. Až do úplného závěru pak už ničím nepřekvapí a nepřinese jediný moment, který by vás připoutal zpátky k soustředěnému poslechu. Napomáhá tomu i Antonův vokál, který se celou dobu drží v jedné poloze a jeho štěkavý projev po chvíli začne působit ubíjejím dojmem.
Druhá věc, která mě ohledně téhle desky mrzí, je to, že Criminal znějí až moc evropsky. Jejich jihoamerický původ bych z jejich hudby opravdu nehádala. To, že hrají až moc podle svých vzorů, je zařadilo pouze do průměru mezi kapelami, které okupují stejný styl. Kdyby se nechali více ovlivnit svým původem a přimíchali do své hudby pro evropany exotické ingredience, rozhodně by to nebylo na škodu. Ačkoli kapela nabízí technicky vypiplanou desku s celistvým a kvalitním materiálem, nepřínáší nic, co by ji vyzvedlo z průměru. Pro fanoušky téhle kombinace stylů je to ale určitě příjemná věc k poslechu.
|
