Co mají společného němečtí At Vance, španělští Sandalinas a finští Thunderstone? Švédského zpěváka Ricka Altziho. To by mě upřímně zajímalo, jak to ten člověk stíhá. Nové desky At Vance a Thunderstone vycházely navíc prakticky současně a tak máme možnost přímého porovnání. Nejdéle od alba „Tools of Destruction“ se Thunderstone řadí mezi naprostou melodickou špičku a doteď se jim dařilo přijít pokaždé s hodně silným albem. Po hodně povedené desce „Evolution 4.0“ byla laťka vysoko a proto jsem očekávala novinku opravdu s napětím.
Navíc se odporoučel dosavadní pěvec Pasi Rantanen, který nemohl být nahrazen jen tak někým. Naštěstí pro Thunderstone (a ostatní spolky, ve kterých působí) není Rick Altzi „jen tak někdo“. Ačkoli je jeho hlas od Pasiho docela odlišný, dokázal přesto do kapely zapadnout, aniž by musela jakkoli měnit svou tvář a postupy, které jsou pro ni charakteristické. Změna tedy kapelu nijak výrazně nezasáhla a díky tomu se jí podařilo navázat na šňůru hodně povedených desek i tou nejčerstvější.
Ta hned ze začátku útočí silným kalibrem. Singlová skladba „I Almighty“ překvapí houpavým refrénem a Altziho procítěným projevem, který nejvíc vyplouvá na povrch při pomalejších pasážích a táhlých tónech. Hned v závěsu následuje asi největší hit – titulní „Dirt Metal“, která má všechno, co by člověk očekával od pravé metalové hymny. Text o „nesvázanosti labely“ a „pozvednutých pěstech“ nejvíc připomíná Gamma Ray a jejich „Heavy Metal Universe“. Narozdíl od ní se ale zřejmě opravdovou hymnou nestane – koncertní hit je to ale tutový. Je vkusná, podpořená kvalitní a údernou hudbou a je na ní jen tolik kýčovitosti, kolik je pro takovou skladbu třeba. Tím máme odbyté melodické hity. Zbytek desky přináší mnohem víc tvrdosti a progrese – ovšem nikoli na úkor melodií. Nejtvrdší věcí je skladba „Star“, která je velkým oživením a ačkoli je znát, že Rickovi tenhle projev tolik nesedí a je si jistější v melodickém refrénu, než ve štěkavých slokách, stejně skladba nakonec vyznívá víc než dobře. Při vyjmenovávání povedených skladeb bych mohla začít intrem a skončit poslední „Suffering Song“. Za speciální zmíňku ale určitě stojí pomalejší „Counting Hours“ s dalším geniálním refrénem nebo intenzivní „Dead Lights“, která asi nejlíp využívá model, který má většina skladeb na albu – tvrdé sloky v kombinaci s táhlým a melodickým refrénem, který už po prvním poslechu nedostanete z hlavy.
Nevyplnila se ani moje obava, že Thunderstone a At Vance budou znít jako stejná kapela. Přímo naopak – obě si zachovaly svou tvář a Rickův vokál zní na každé desce tak odlišně, že se ani nechce věřit, že je to ten samý člověk. „Dirt Metal“ je plná kvalitních skladeb, krásných melodií a výborných textů. To vše je ozdobeno parádním vokálním výkonem a jako celek se to poslouchá jedna báseň. Tohle je pořádný power metal, jak si ho představuju já.
|
