Znáte to, když položíte někomu otázku, jakou hudbu poslouchá a on vám odporně alibisticky odpoví: „Mně je to úplně jedno, poslechnu si všechno, nědělám v tom vůbec žádnej rozdíl!“ Takže dodáte: „I metal jo?“, po čemž následuje vyděšeně pohotová odpověď: „…teda až na metal všechno! Vždyť to ani není muzika, jenom samý blití a žádný melodie…“. A proč o tom píšu? Protože právě tenhle povrchní přístup většiny lidí posiluje naši metalovou identitu. Skutečnost, že posloucháme něco, co je na okraji zájmu, nás automaticky naplňuje pocitem nemalé výjimečnosti. To je samozřejmě v pořádku a jenom my víme, o kolik je rocková a metalová hudba výrazově plnější, než je např. střední proud. Problém je, že jsme si postupem času tuto identitu postavili na piedestal, jsme na ní snad až materialisticky pyšní a jakmile nám na náš oblíbený styl někdo „sáhne“, máme tendenci ho okamžitě poslat do prdele. Jinak řečeno: povrchnost okolí jsme si neobratně přetavili v něco, proti čemu je nutné se priorativně vymezovat, což je ovšem ve skutečnosti ještě povrchnější, než to, co předvádějí ostatní.
Metalová obec patří mezi ty minority, které svoji modlu dávají na odiv vůbec nejčastěji (trička, mikiny, pásy, Steely, kožené kalhoty, křiváky...). Proč tomu tak je? Protože tím dáváme signály jedincům našeho druhu, stejně naladěným duším.
Nic proti těmto symbolům (sám jich mám doma plnou skříň), co se ale stane, když se tlupa rockerů sejde např. na nějakém koncertě? Dá snad najevo radost společným zapařením? Kdepak, většina posluchačů (výjimkám čest) si je schopna koncert pouze odstát, největším úsilím, které jsou ochotni vynaložit bývá u mnoha z nich pouze stisknutí spouště fotoaparátu. Dalším negativem je např. neochota k diskuzím na metalových zinech (případně jejich častá nekultivovanost, když už se konají). Tahle apatie je ale v přímém protikladu s tím, jak moc si na svém stylu zakládáme, jak ho hájíme a nadáváme, že je ignorován ve většině médií. Bereme se zkrátka příliš vážně a přitom jsme neochotni, když k tomu máme možnost, svoji angažovanost proměnit v nějakou akci. A pointa? Žádná není, stejně by to nemělo žádnou cenu...

Pagan 5.4.2010