Tak nám zase jednou ze severu přicházejí dobré zprávy. Mladých talentů je ve Švédsku očividně netušené množství a jedním z téhle řady jsou i King Albatross. Ti letos vlastním nákladem vydali čtyřskladbové EP, jako první uchutnávku své budoucí kariéry, která, tuším, nebude zanedbatelná, když tak poslouchám jejich schopnosti. V čele kapely stojí dívka Therés Enström, která možná vyhlíží jako křehotinka s andělským obličejem, ale ve skutečnosti je to pořádná dračice. Nebojím se říct, že s touhle originální kapelou je na obzoru opravdu velká naděje do budoucna.
Nahrávku nejlépe charakterizuje pestrost a žánrová neukotvenost. Ačkoli základem je hard rock/metal, během pouhých čtyř skladeb se vystřídá neskutečné množství hudebních poloh, vlivů a nápadů, které hudbu téhle mladé bandy obohacují. To, co by bylo moc fajn samo o sobě se tak stává velmi originální záležitostí, která se dá jen těžko k něčemu přirovnat. Úvodní skladba „Ghost“ (mimochodem nejjasnější hit nahrávky) je převážně metalovým kouskem ve stylu Sister Sin – tedy s příchutí pořádné dávky špinavého rock n´rollu. Je naprosto bez debat, že Therés se rovnou zařazuje mezi ty nejtalentovanější a nejzajímavější zpěvačky na scéně. Předně má v krku to, co si tahle muzika žádá nejvíc, totiž pořádně nabroušenou rockovou pilu. Zároveň je ale schopná jít do výšek či předvádět velmi variabilní střední polohy a procítěné hloubky. Její hlas je silný a projev nadmíru příjemný a přirozený.
Ačkoli se úvodní „Ghost“ povedla nejvíc, ostatní tři skladby si jdou každá svým směrem a je vidět, že pánové a dáma se experimentů nebojí. V druhé věci s názvem „Better When You´re Gone“ zní Therés na začátku jako bluesová zpěvačka ze zakouřeného baru čtyřicátých let, 
která se během večera nechala pozvat na pár skleniček. Což rozhodně nemyslím nijak negativně, ta atmosféra z toho přímo dýchá. Skladba se následně přehoupne do rockového refrénu a vokály se naprosto proměňují. Začátek třetí „The Only Sun“ zní jako něco, co by vydaly Leaves´ Eyes. Refrén poklidné skladby je v tomto případě nasládle poprockový, ovšem přibarvený originálními kytarami, které celému vyznění dávají úplně nový rozměr. Poslední „Who Are You (When Your God Is Dead?)“ je pak nejvíce rock n´rollovým kouskem, který místy zavání až punkovou neučesaností a agresivitou.
Všechny skladby mají ale jedno společné. Jsou nadmíru vydařené. Je to dravé, má to šťávu a náboj a mladickou energii a zároveň je hudba King Albatross velmi nápaditá, nesmírně variabilní, bez limitů a až překvapivě muzikantsky vyzrálá. Pojďme si jméno téhle kapely zapamatovat, protože jsem si jistá, že o jich v budoucnu uslyšíme. Teď nezbývá nic jiného, než se těšit na plnohodnotné album v podobném duchu.
|
