Hail of Bullets jsou historici. Ať už tématy svých textů, samotnou hudbou nebo personálním složení kapely. Holandská skupina vznikla v roce 2006, ale všichni pánové hudbu produkují už od počátku let devadesátých. Co člen, to pojem na death metalové scéně. Thanatos, Pestilence, Gorefest či Asphyx. Tahle jména sečtěte a máte Hail of Bullets. Zpěvák, textař a hlavní mozek tohoto uskupení se jmenuje Martin Van Drunnen (Asphyx, ex-Pestilence). Je velkým milovníkem historie. Zejména té válečné. Texty skupiny mohou pak docela slušně posloužit jako encyklopedie. Opravdu záslužný počin.
Na prvním albu vyprávěli o Stalingradu, druhá deska se věnovala druhé světové válce v oblasti Pacifiku a nejnovější dílo „III: The Rommel Chronicles“ věnováno slavnému německému vojevůdci Erwinu Rommelovi. Ten byl známý jako skvělý taktik a také tak trochu rebel. Dodržoval Ženevské konvence a k zajatcům se choval lidsky. Nakonec byl po atentátu na Hitlera v roce 1944, po obvinění ze spolupodílení se na něm (které se však nikdy nepotvrdilo), donucen k sebevraždě. Hail of Bullets se nesnaží Rommela nějak rehabilitovat, spíš na něj nahlížejí jako na skvělého vojevůdce, proto se nemusíte bát nějaké kontroverze (i když- znáte lidi).
Jak už bylo řečeno, kapela je poskládaná z hudebníků, kteří prošli těmi nejznámějšími holandskými death metalovými uskupeními. A je to slyšet. Pořádná porce kvalitní staré školy tohoto žánru s dobrým současným zvukem. Muzika, kterou skupina produkuje je vskutku válečná. Jako byste se procházeli po bojišti a vedle vás padaly bomby. Kulky kolem jen sviští a každou chvíli vedle vás padne některý z vašich spolubojovníků. Ani jste neznali jejich jména. Bahno se mísí s krví. V pozdějších částech desky se dostanete do Afriky. Tentokrát se krev mísí s pískem.
Některé riffy připomínají vojenský marš. Hail of Bullets se vyřádili i na sólech (melodičtější než kdy dřív) a zejména změnách tempa (od takřka doommetalových pasáží až k blast beatu). Když do toho pořádně hrábnou a muzika zrychlí, připadáte si, jako byste jeli tankem přes minové pole. O skvělou rytmiku a variabilní bicí se stará Ed Warby. Tenhle mistr je známý zejména z působení v Gorefest (mimochodem má nejoblíbenější holandská death metalová kapela) a v progresivních Ayreon. To jen dokazuje, že Warby si poradí s jakýmkoliv žánrem. Je prostě perfektní.
Zpěvák Van Drunnen je jen jeden. Jeho hlas snadno rozeznáte mezi jinými. Nemá ten jindy typický „kanální“ growling, ale spíš takový špinavý chrchlavý projev jako hrozně silný kuřák. Popravdě spíš jako někdo, kdo vykouřil celou fabriku na výrobu cigaret i s komínem. Pro mě osobně je jeho vokál příliš neměnný, někdy až vlezlý. Ale to je můj problém. Ne každému sedne.
Hail of Bullets natočili jedno z nejlepších death metalových děl letošního roku. Nová deska je naprosto přesvědčivá. Sice nic nového nepřináší a milníkem se nestane, ale to jistě nebylo ani zamýšleno. Podařilo se jim navodit tu správnou atmosféru. Doporučuji poslouchat s encyklopedií v ruce, abyste si opravdu odnesli nejen hudební, ale i vědomostní zážitek. Fanoušci kapely a žánru ať přihodí k hodnocení ještě bodík navíc.
|
