Se jménem kapely Julian Angel´s Beautiful Beast se, abych přiznal pravdu, setkávám tentokrát úplně poprvé. Proto je překvapivější pohled do diskografie, kde zjistíme, že album „Kick Down The Barricades“ je už jejich čtvrtým albem a že v určitých kruzích platí za skoro až kultovní kapelu. Abych řekl pravdu, na jednu stranu tohle postavení chápu, na stranu druhou mu vůbec nerozumím. Julian Angel´s Beautiful Beast sází na dnes populární reminiscence na hair metal osmdesátých let, ovšem pokud byste čekali modernější pojetí, jaké prezentují Crashdïet nebo Crazy Lixx, budete pěkně zklamání a možná i tuhle kapelu štítivě odkopnete.
Julian Angel´s Beautiful Beast hází řada kritiků do jednoho pytle s jejich německými krajany Hollywood Burnouts. Ovšem druhá jmenovaná kapela má řadu dobrých nápadů, moderně pojatý zvuk a přístup k věci, který s přimhouřením oka můžeme brát i v roce 2014. Tohle všechno Julian Angel´s Beautiful Beast chybí. Jistě, jsou zde ke slyšení dobré melodické nápady, jako například v pořadí třetí skladbě „Can´t Stand The Fiction“, ale i když se vám ten refrén pokusí vrýt do hlavy, vždycky hned začnete pátrat po tom, kde jste to už slyšeli.
Tahle kapela má očividně v oblibě dřevní glam metal z počátku osmdesátých let. Usídlila se v době, kdy se Mötley Crüe rozhodovali, jestli budou víc Kiss nebo víc Dolls, o jejich vlastní tváři nemohla být ani řeč. Jsou zde slyšet ozvěny ozvěny starých Kiss („Unsexy“, „Bad Boys Never Dance“) nebo punku model ´78 („Kick Down The Barricades“), ale všechno má úděsně předpotopní zvuk, který připomíná debut „Stakk Attakk“ od britských šášulů Wrathchild. A právě k této kapele mají Julian Angel´s Beautiful Beast celkovým pojetím vcelku blízko. Ovšem to, co se bralo a trochu i obdivovalo na „Stakk Attakk“ v roce 1984, dneska už spíše vyluzuje trochu pobavený, trochu až soucitný úsměv.
Před třiceti lety by tohle byla dobrá deska. Dneska se na ní můžeme v nejlepším případě dívat jako na trochu vyčichlé retro. Pamětníky začátku osmdesátých let by možná mohla zaujmout, mladá generace hairmetalových fanoušků ji přijme jako připomínku časů, kdy jejich dnešní idolové ještě tahali kačera. Ovšem nic víc nás asi od téhle partičky nečeká. Kdyby to byla deska z roku 1985, přidal bych dva body, takhle je to jen na…
|
