S touhle deskou je trochu potíž. Ona to v podstatě tak horká novinka není, i když vyšla v uplynulých dnech, jedná se o skladby, kterými se americká partička Saliva prezentovala už loni v září pod názvem „In It To Win It“. Tato deska poprvé představila nového vokalistu Bobbyho Amaru, který nahradil původního frontmana Joseyho Scoota, jenž objevil cestu k Ježíši Kristu, jemuž chce zasvětit svou další hudební kariéru.
„In It To Win It“ ovšem v době svého vydání, koncem loňského roku, zůstalo absolutně mimo jakoukoliv pozornost veřejnosti a Saliva, která v minulosti získávala různá ocenění (za zmínku stojí zejména platina za desku „Every Six Seconds“) se musela smířit s tím, že se nedostala ani do žebříčků. Svým skladbám ale kapela věří. Proto také vycházejí znovu pod názvem „Rise Up“. Saliva z původního alba vypustila tři skladby – „Animal“, „Flesh“ a „I.D.N.A.E.“ a přichází tak s dvanáctiskladbovou kolekcí.
Abych řekl pravdu, za posledních deset let měla kariéra Salivy sestupnou tendenci. Kapela se oprostila od druhdy módního nu-metalu, se kterým se dostala k úspěchu a začala tvořit jakýsi prefabrikovaný umělý rock n´roll na jedno použití. Zejména sázela na čím dál větší množství balad, které snesou komerční rádia i filmy typu Prci, prci, prcičky. Poslední alba před Scottovým odchodem „Cinco Diablo“ a „Under Your Skin“ už paběrkovala kolem stého místa v Billboardu a kapela byla naprosto vycucnutá.
Při poslechu „Rise Up“ nebo „in It To Win It“, chcete-li, je ale vidět, že Salivě Scottův odchod prospěl. Současný pěvec Amaru sice není nijak osobitý frontman (což nebyl ani Scott), ale má potřebný rozsah a příjemnou barvu hlasu, ovšem co je nejdůležitější, kapela dala dohromady i pár silných skladeb. Pochopitelně najdou se tu i přešlapy v době rozvláčných a utahaných skladeb jako „Lost“ nebo „1000 Eyes“, ale kapela tentokrát udělala i opravdu dobré, ostré kousky typu „Rise Up“, „The Enemy“, „Redneck Freakshow“ nebo „I Don´t Want It“, které mají moderní výraz a tah na bránu. Tedy to, co Salivě v minulých letech tolik chybělo.
„Rise Up“ není samozřejmě nijak zásadní a přelomová deska. Saliva mezi takové kapely nikdy nepatřila, byla vždycky spíše tím, kdo následuje a chce urvat kousek z těch patnácti minut slávy. Ale vypadá to, že tentokrát se jí podařilo složit pár velice podařených skladeb, takže je na dobré cestě… Uvidíme, jak dlouho to této memphiské čtveřici vydrží.
|
