Skoro dvacet let Fatal Smile pracovali na tom, aby se stali respektovanou kapelou, alespoň evropské úrovně, jejich desky byly očekávané a na turné tahle kapela mohla plnit funkci headlinera. „White Trash Heroes“ mělo být pomyslným přelomovým albem, které Fatal Smile dostane do té první ligy skandinávského šiku vedle Crashdïet, Hardcore Superstar či Reckless Love. Tady je ovšem to slovíčko. Mělo být…
Jen pár dní poté, co „White Trash Heroes“ vyšlo a kapela zahájila turné, došlo po jediném koncertě v Mnichově k tak silné hádce mezi zakládajícím členem, hlavním tvůrčím mozkem kapely, kytaristou Mr. Y a zbytkem formace, že se Mr. Y sbalil, odjel zpátky do Švédska, kde druhý den na net vyvěsil své srdceryvné vyjádření a oznámil okamžitý konec kapely. Tečka, hotovo. Na koncert, který měl následovat v Praze spolu se Shameless už nedošlo, a hudební historici už si pak poznamenali, že rok 2014 byl v historii Fatal Smile ten poslední.
Ale „White Trash Heroes“ je na světě a koneckonců by to možná byla trochu škoda, kdyby ta deska nevyšla. Samozřejmě, pokud Fatal Smile znáte z minula, nemůže vás nijak překvapit, protože jen pokračuje ve stylu, který vytyčila nejpozději asi nejdůležitější deska kapely, trojka „World Domination“, po které se Fatal Smile svezli po Evropě ve společnosti finských maškarád Lordi. Od té doby, jako kdyby vývoj v kapele ustrnul. Možná i to mohla být jedna z pohnutek, které vedly k jejich předčasnému konci.
Nic naplat, „White Trash Heroes“ je plná ostrých rock n´rollových kousků, tvrdých jako skála a drzých jako Johnny Rotten. Tady je samozřejmě jasné, že s originalitou je kapela trochu na štíru, ale to snad už očekával každý. Skladatelský potenciál samozřejmě ve Fatal Smile je (nebo spíše byl…) a proto skladby jako úvodní , valivá„White Trash Heroes“, drzá „Alive And Kicking“ nebo pravděpodobně nejhitovější „Heartache And Pain“, která v refrénu připomene „Breakin´ The Chainz“ z debutu Crashdïet, jsou opravdu slušné kousky, jež mohou patřit k tomu lepšímu, co je v dnešním hair metalu ke slyšení.
Na klasiku žánru to samozřejmě nestačí. Z té tady máme osmdesátá léta a v současnosti již jmenované kapely a jejich alba, jako byl debut „Rest In Sleaze“ od Crashdïet, všechny tři desky od Reckless Love nebo alba Hardcore Superstar od roku 2005. Fatal Smile, ač se snažili do posledního dechu, zůstávali pořád v té druhé lize. A myslím, že by tomu ani nebylo nikdy jinak.
|
