Lovosičtí Steelfaith mě před pěti lety velice příjemně svým prvním demem vytahali za uši a letos k tomu přidali další, podobně chytlavou minikolekci. Kytarista Honza Štok (možná jej znáte i z Krleš či Synů výčepu) vám prozradí novinky ze života Steelfaith. A pokud snad byste přivítali (stejně jako já) i větší porci muziky od téhle kapely, nezbývá než doufat, že se sny plní nejen o vánocích… ;-)
Na úvod našeho povídání bych tě rád požádal, abys kapelu Steelfaith blíž představil, kdo kapelu tvoří? Letos oslavíte osmé narozeniny od oficiálního založení, který moment z toho, co jste spolu dosud prožili, považuješ za nejdůležitější?
Aktuální složení bandy je následující: Mirka Holemá – zpěv, Honza Štok a Ondra Vašaš – kytary, na basu Ondra Hovad a bicí Jirka Skalický. Během těch osmi let se to u nás dost střídalo, takže jsme z původní sestavy zůstali jen já a bubenec Skalda. Nejdůležitější moment? Zatím se nám nepovedlo udělat nějakej zásadnější milník, jako třeba hrát na Masters Of Rock a podobných akcích či jet tour s nějakou legendou, takže pro nás byl nejdůležitější čas strávenej ve studiu, na koncertech a motivace v podobě kladnejch ohlasů od fanoušků a lidí z profi branže - Arakainu, Kreysonu atd..
V čem vidíš největší rozdíl ve fungování a prezentaci kapely mezi začátkem a současností? Můžeš porovnat atmosféru v kapele v začátcích a nyní? Jaké jsi měl představy a ambice když jste Steelfaith zakládali, podařilo se Ti je, či aspoň něco z nich, již naplnit?
Pro tyhle dvě otázky bych možná volil jednu odpověď. Nálada a fungování kapely se vždycky odráželo od toho, jaký byly cíle, ambice a jak se nám to vedlo realizovat. Zpočátku byly představy samozřejmě naivní – budeme hrát nejrychleji, nejpřesněji, pak budeme slavný, budeme mít prachy, kurvy, koks... :-D No prostě nám bylo kolem 17ti let, co bys čekal. Samozřejmě to šlo ztuha, vyždímali jsme kasičky, natočili demáč a prakticky nic z toho. Pár kšeftů, nějaký docela kladný recky a zase stagnace. Dneska už jsme na zemi, víme, že vše je o kontaktech v kombinaci s prachama a děláme to s rozumem. Povedlo se nám vybudovat kapelu na vysoký technický úrovni a hrajeme hudbu, co jsme dělat chtěli, i když to už není ten přímočarej kýčovitej speed metal, kterej jsme chtěli dělat na začátku a na základě čehož dostala i kapela ten trochu přehnanej pozérskej název :D. Dneska už z toho máme prdel a nejsme ty hustý metalisti s lebkama na hrudi a hustokrutodémonským výrazem na pódiu, jsme svý a lidem to je i sympatičtější. Pózám á la Manowar už přeci jenom odzvonilo…
Sami sebe škatulkujete coby power metalovou kapelu. Co tě na tomhle stylu baví nejvíc, co tě z powermetalové scény nejvíc oslovuje?
Powermetal už prakticky neposlouchám, nějak jsem se toho přejedl. Přesto moje srdcovky jsou a vždycky budou Avantasia, Edguy, Helloween, Gamma Ray, Masterplan, Rage.. no zkrátka ty nejzásadnější německý bandy. Z těch současných už mě nic moc nebere. Za prvý je jich mraky a chrlej desky se stokrát vykradenou tvorbou takovým tempem, že člověk ztrácí chuť se v tom nějak snažit orientovat. Pár výjimek ale je – třeba Cain´s Offering, Amaranthe atd., myslím si, že maj v sobě nějakou jiskru a nepřijdou mi tak tuctový. Jinak ale poslouchám spíš art rock, srdcovka jsou Beatles, českej bigbít a pak tvrďárny – miluju Arch Enemy, Master´s Hammer atd. – od každýho něco. Nikdo z kapely už u nás není kovanej speedař, bubenec s kytaristou jednou thrash, death a black,
Mirka miluje SKA (účinkuje ještě v kapele Skažená Skarlet) a basák je mejdnař :-)
Letos jste přišli s épíčkem „Steelfaith“. Jak bys tomu, kdo tuhle desku nezná, přiblížil její obsah, na co bys z téhle desky posluchače nalákal? Jaký je tvůj osobní favorit?
Kdo ji nezná, ať si jí pořídí a udělá si názor sám, padesát peněz není zas tolik.. :-) Na épéčku je cejtit aktuální skvělá nálada v kapele, udělali jsme prokomponovanější věci, než je u nás zvykem a ty skladby jsou takový víc emotivnější. Nebo alespoň mi to tak přijde. Samozřejmě vyznavači klišé, rychlejch kytarovejch běhů a dvojhlasů v terciích si přijdou na své :-) Osobně nejraději mám skladbu „Vždyť ty víš“.
Máte už nějaké představy a plány na vydání full-alba? Pokud ano, kdy by se mohlo objevit?
Je to náš sen, ale v plánu to aktuálně není. Akorát v tom budeme utápět mraky peněz, protože jsme ve studiu puntičkáři a nahrát třeba 10 věcí tak, aby jsme s nima byli spokojený není vůbec prdel. Navíc se stylově stále trošku posouváme, takže si vem, že to budeme rok skládat, půl roku točit a pak zjistíme, že to vlastně vůbec nechceme vydat. Proto nám jsou sympatičtější ty Epčka/miniCD.
Jak u vás probíhá tvorba muziky, kdo je tou hlavní tvůrčí hlavou kapely? Jak velký význam přikládáte textům, jaká témata vás zajímají?
Muziku se snažíme dělat všichni dohromady. Já s kytaristou Ondrou vždycky přineseme nějakej hrubej základ, k tomu do toho začne kecat bubeník s basákem a když je skladba hotová, dáváme Mirce téměř volnou ruku, co se zpěvu týká. Ta nám pak vymyslí dvojhlasy a všem nám už z toho jebe :D Texty jsou záležitost výhradně bubeníka Skaldy a je to dost pocitová záležitost – žádný draci, plameny, vobludy atp., jsou to spíš naše nálady, názory, životní zkušenosti nebo osobní problémy skvěle zpracovaný do písňovejch textů. Nic pozitivního, ale co bys taky v dnešní době chtěl…
Zachytil jsem i zmínku o tom, že byste měli aktuálně pracovat na videoklipu. Takže, co je na tom pravdy, jak jste daleko s natáčením a co můžeš o chystaném videoklipu prozradit?
Videoklip je natočenej, sestříhanej a čeká se na pár finálních úprav. Vypadá to, že co nevidět to bude venku. Je na skladbu „Parazit“ a je to lehce erotický, něco jako filmy od Trošky :-)
Jak jste na tom s koncertováním, kde vás je možné v aktuální době vidět a který koncert považuješ za nejvydařenější? Jak jste si užili letošní křest EP a čím byl pro tebe tenhle koncert speciální?
S koncertováním je to takový bídnější, jednak jsme trochu omezováni pracovníma povinnostma a pak máme ještě svoje další hudební projekty. Povedlo se nám krom klubů jet letos pár festů a dost si nás lidi zvali na soukromý akce. Žádný megafesty jsme nejeli a abych řekl pravdu, ani po tom tolik netoužíme. Pro kapelu naší úrovně je jediná cesta k tomu si to zaplatit, z čehož pak nemůže mít nikdo z nás radost. Když vidím některý dnešní kapely, kterým tatínkové s firmama kupujou hlavní hrací čas na velkých fesťácích, je mi z toho na blití. Bohužel, taková už je naše dnešní scéna. Křest EP byla super akce, kde se ukázalo mraky kamarádů, spolu s náma zahráli kamarádi Vidock a Krleš, takže jsem si střihnul dvoják, ale po dlouhý době fakt pěknej koncert a narvanej klub, to je na severu vzácnost.
Jak sis užil letní festivalovou sezónu, jsi (ať už jako muzikant nebo jako fanoušek) příznivec festivalů nebo máš radši klubovou atmosféru?
Letos jsem byl hraním tak vytíženej, že jsem se nikam, kam jsem chtěl nepodíval (Metalfest, Masters Of Rock, Brutal..), nedostal, ale řadu festů jsem si užil buď jako účinkující (Čtverec, Tarock, 29 let Tří sester..) a nebo organizátor (Altros Rockfest v Lovosicích).
U svého jména máš v kolonce dalších kapel uvedeno Krleš a Synové výčepu. Co ti působení v těhle spolcích dalo pro další hraní ve Steelfaith a kterou z těch kapel považuješ za svojí prioritu?
Sedím momentálně jednou prdelí na třech židlích a je to docela hustý. Slyšel jsem názory, že ze sebe dělám kytarovou kurvičku kvůli prachům, ale to je blbost a kdo si to myslí, je debil. Hlavně se tím mamon vydělat nedá a můžu bejt rád, že se mi zaplatěj struny, cesťák a částečně výbava. To bych mohl rovnou hrát s plesovkou. Všechny kapely se kterejma se momentálně objevuju, jsou především bandy skvělejch lidí a kamarádů. STEELFAITH je srdeční záležitost, moje a Skaldy mimčo, což jsme taky loni stvrdili společnou kapelární kérkou na haksnu.. :-) KRLEŠ otravuju svojí přítomností už tři roky a je to pro mě dosaženej level a splněnej sen. Na jejich hudbě jsem vyrůstal a předchozí kytarista Jirka Karpjuk je můj velkej vzor. A SYNOVÉ VÝČEPU – jsem srdcem pankáč, Sahulovu tvorbu miluju. S kytaristou Rosťou Cermanem chodíme popíjet už dlouho a letos v lednu mi nabídnul, že s nima můžu hostovat, kdy budu chtít a budu mít čas. Nakonec to dopadlo tak, že jsem regulérním synem výčepu, kterej prostě občas nemůže (oproti KRLEŠ a SF nejsou závislí na mojí přítomnosti). Je to pro mě příjemná změna - punkový prostředí, jiný lidi, všechno na pohodu a žádný zbytečný pózy.. Sem tam s náma zpívá i sám Fanánek, takže návštěvnost koncertů je solidní. Prioritní kapelu ale fakt určit nelze, to že s nějakou hraju více nebo méně častěji nic neznamená, všechny tři si neskutečně užívám.
A teď už jen závěrečný prostor pro to, co bys rád řekl, aniž bych se Tě na to zeptal :-)
Písmenek už bylo dost, díky.. :-)
|
