K shromáždění Neda Starka, Boudiccy, Geralta von Rivy, Robina Hooda, Dona Quijota, Obi-Wana Kenobiho, Eowyn, Qui-Gon-Jinna, Lancelota, Jona Snowa, Ivanhoea, Thora, Samvěda Křepelky, Froda Pytlíka, Psyho, Umberta Eca, Belzebuba, či Drákuly na jednom místě není potřeba režisér s bujnou fantazií, stačí na to šestice potrhlých německých muzikantů, kteří mají sklon k šaškování, vřelý vztah ke skočné muzice (folk-metal už dávno není jediným žánrovým výhonkem, na kterém staví, ale je stále nejsilnější)..
Hořící čarodějky a inkvizice, to je téma, které slibuje emoce až za hrob. A i když dámská pětice ze švýcarského městečka Brugg od svého nažhaveného debutu, který vyšel před osmi lety, sice patří na festivalech ke slušným tahákům, jako by ve své tvorbě poněkud zamrzla a nedařilo se jí sílu debutu překonat, i když na to měla čtyři pokusy. V pátém kole to vyšlo – stačí se podívat na rozpálený obal alba „Inquisition“, ze kterého je cítit žár, dravost, agresi i strach, což jsou elementy, které se partě kolem kytaristky Romany Kalkuhl podařilo do novinky..
O tom, jak do detailu a dlouhodobě promyšlená je taktika Blackbriar, svědčí obálky všech tří dosud vydaných alb. Holandští symfonici na nich používají primárně černou a bílou barvu, a letos vypuštěná novinka s poněkud depresivním názvem „A Thousand Little Deaths“ je těmito dvěma barvami dokonale charakterizována. Tady se odehrává čtyřicet dva minut dlouhý souboj mezi černou a bílou, mezi tmou a světlem. A drobný záblesk narezlé barvy říká, že hlavním elementem, který přiřkne vítězství světlu, je zrzavá sympaťanda u mikrofonu Zora Cock...
Za tři roky staré album „Planet Metalhead“ získali holandští Martyr na jednom z domovských metalových webů ocenění za nejlepší album roku. Kapelu to přivedlo do náruče vydavatelství Rock of Angels Records, ale těžko říct, jestli je možné to považovat za posun vpřed či vzad, neboť comebackové album „Circle Of 8“ posílali do světa před čtrnácti Metal Blade, ale dvě následující alba už měly na starosti podstatně menší vydavatelství. ROAR zjevně věděli, do čeho se pouští ..
Izraelští Scardust nikdy nebudou kapelou pro masy. To bylo jasné už na debutovém kraťasu „Shadow“, který letos slaví desáté výročí od vydání, bylo to jasné i ze dvou alb vydaných v minulé dekádě, a pokud si libujete v postupech, které se vyhýbají pravidelným strukturám, muzikanti v nich kromě společného cítění dávají velmi často na odiv individuální schopnosti a při tvorbě hledají neotřelé cesty, bude vás novinka „Souls“ (ještě nikdy název alba Scardust nezačínal na jiné písmeno než na S) bavit hodně dlouhou dobu. ..
Budeme-li na kariéru X-Wild pohlížet ryze statisticky, je možné smeknout před tím, jak intenzivní život parta odpadlíků z Running Wild prožila. Pomineme-li roky, kdy kapela vznikla a ukončila činnost, byl každý letokruh života X-Wild naplněn jedním albem. Velmi slibně navíc fungoval fakt, že u X-Wild byl patrný výživný vývoj - ne, že by ten, kdo kapelu nesledoval příliš intenzivně, při poslechu debutového a závěrečného alba renegátů kdovíjak tápal, jestli jde o stejnou kapelu, ..
Až power metaloví MOB RULES odhalí netrpělivě očekávané nové album „Rise Of The Ruler“, fanoušci melodického metalu budou nadšeni, praví promo materiály. Není nic jednoduššího, než s tímhle tvrzením souhlasit, protože německá šestice (po před sedmi lety vydaném albu „Beast Reborn“ pozměněná na postu kytaristy a bubeníka) má už dlouhá léta velmi konstantní silnou formu, jasný rukopis, který by mohl být zároveň považován za definici power metalových pravidel,..
Už na začátku loňského roku dávali Vlad In Tears prostřednictvím alba „Relapse“ najevo, že jim košile zděděná po finských smutnilech HIM začíná být krapet těsná. Pokud bylo stopování party Villeho Vala jediným důvodem, proč jste kdy sáhli po italské (aktuálně) pětici, žijící v Německu, tak do poslechu novinky „Hide Inside“ už se snad ani nepouštějte, anebo zapomeňte na většinu očekávání, spojených s minulostí kapely.
..
Švýcarští Silver Dust nikdy nebyli kapelou, která by sázela na nějakou chytlavost, přístupnost, či hitovost. Z časů, kdy se jim celkem dobře dařilo evokovat portugalské Moonspell už trochu odrostli, jejich záliba v teatrálnosti a gotických náladách postupně sílila, takže když nejnovější dílo „Symphony Of Chaos“ parta kolem Lorda Cambella popsala jako ponoření se do hlubin lidské duše, mísící epické melodie, ostré riffy a vokály, vyvažující sílu a kultivovanost, což slibuje nově definovat svět Silver Dust, ..
Když v roce 2014 Matteo Morisi a Roberto Cuoghi zakládali Aexylium, stěžejní myšlenka byla dát dohromady rockovou kapelu, jež by do své hudby absorbovala keltské vlivy. Dnes už ani jeden z nich není součástí party, ale odkaz zakladatelské dvojice v hodně syrové podobě Aexylium nesou dál. Jejich folk metal s keltštinou koketuje v natolik drsné podobě, že ani hojně využívané housle a flétna do hudby většinou nedodávají nějak přecitlivělou romantiku, kapela to bere zostra, bojovně a důrazně od podlahy.
..
Pokud po vydání eponymního debutového alba renagátů X-Wild mohl být jejich bývalý principál Rolf Kasparek naprosto v klidu (přímý souboj desek „Black Hand Inn“ a „X-Wild“ vyzněl poměrně jasně pro Running Wild“), i o rok později měl v klání alb „“Masquerade“ – „Monster Efect“ stále navrch Rock´n´Rolf, ale bylo to hlavně proto, že se mu v hodně silné formě zadařilo. X-Wild byli však zjevně také při chuti, a i když termín vydání desky v roce následujícím po prvotině stihli jen o pouhých pár dnů (album vyšlo těsně po Vánocích), ..
Pro zbytek světa asi nebude název kapely mít tak alarmující podtón, ale vezmete-li pojem Neopera a začnete si s ním v češtině pohrávat, napadne vás možná neo-opera, ale může vám z toho vylézt i ne opera! A tak pro úspěšnou cestu do světa německé symfonické party může hrát roli zásadní otázka - kolikrát v životě jste cíleně vyrazili na operu? Neopera není zdaleka první partou, která v metalu využila operní prvky, nicméně hamburské septeto na tom plně založilo svoji podstatu v duchu tvrzení „…naše skladby jsou důkazem..
Tlačí na pilu, tlačí na pilu a tlačí na pilu. Ne, že by v dobách, kdy ještě pěla v Sister Sin, byla zpěvačka Liv Jagrell nějaké klidné a nenápadné stvoření, už tehdy bylo jasné, že je plná energie a v krku má zatraceně ostře nabroušenou pilu, ale od chvíle, kdy rozběhla spolek Liv Sin, přidává s každým albem na důrazu. Na dva roky starém albu „KaliYuga“ se jí podařilo dojít do rovnovážného bodu a poměr mezi dobře propletenými útočností a melodičností byl v podstatě dokonalý. ..
Je to paradoxní, ale ačkoliv se Jens Becker, Axel Morgan a Stefan Schwarzmann společně takto trojici při nahrávání alba v řadách Running Wild ve studiu nikdy nepotkali, krátce poté, co bárku kapitána Rolfa opustili (Becker v roce 1992, Morgan a Schwarzmann o rok později), zjevně je to k sobě táhlo natolik, že jim nebylo proti srsti lehce zaparazitovat na velmi pozitivní auře Running Wild, takže založili kapelu, jejímž názvem se ke svému příživnictví hrdě přihlásili (koneckonců, bavíme se o pirátech, takže nějaké rabování cizích truhlic není až tak zvrhlé). ..
Možná jen koukám ze špatného úhlu, ale přijde mi dost překvapivé, jak skromně a nenápadně vystrkuje růžky pražská kapela Ikara. V původně studiovém projektu, který se zrodil před třemi lety a v jehož řadách narazíte na nepřeslechnutelnou Žántí (Matahari, Rock Opera), Jaroslava Brouzdu, Jaroslava Brzobohatého (oba Morbid Silence) a Romana Haaseho (Aleš Brichta Projekt, Hydrarrgyrum, ex-Motorband), je už jen z personálního hlediska zajímavá jistota. ..
Když něco vytěžím do posledního zrnka a začíná to jít dolů vodou, mám dvě možnosti – buď těžit hlušinu a doufat, že to věrným bude stačit nebo zkusit něco jiného. Volba Rolfa Kaspareka byla jasná – principálova fotka by se klidně mohla objevit v naučné literatuře coby ilustrační foto ke rčení starého psa novým kouskům nenaučíš. A podle toho třinácté album Running Wild zní. Znalec historie Rock `n` Rolf zůstával tváří v tvář nešťastné třináctce v klidu s odkazem na to, že pověra se zrodila z toho, že v pátek třináctého byli zrušeni templáři, ..
Když se na scéně objevili Ashes Od Ares, sáhli po nich v první řadě příznivci Iced Earth. Bodejť by ne, když kapelu zformovali ikonický zpěvák zmrzlé země Matt Barlow, kytarista Freddie Vidales, jenž měl čtyři roky na to, aby od tahouna Iced Earth Jona Schaffera odkoukal nějaké fígle a bubeník Van Williams, který sice u zmrzlíků nikdy nepůsobil, ale jeho dlouholeté působení u Nevermore bylo zárukou toho, že Ashes Of Ares budou mít i pořádně silný spodek. Mají. A nejen spodek, což je možná důvod toho,..|
Dnes je 11.9.2025, svátek má Denisa
|
| Autor Savapip |
|
[10.09.2025] [hodnocení: 7/10] |
|
[05.09.2025] [hodnocení: 8/10] |
BLACKBRIAR - A Thousand Little Deaths
|
[02.09.2025] [hodnocení: 9/10] |
|
[30.08.2025] [hodnocení: 7/10] |
|
[29.08.2025] [hodnocení: 8/10] |
|
[28.08.2025] [hodnocení: 8/10] |
|
[26.08.2025] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[24.08.2025] [hodnocení: 7/10] |
SILVER DUST - Symphony Of Chaos
|
[23.08.2025] [hodnocení: 3/10] |
|
[22.08.2025] [hodnocení: 8/10] |
|
[21.08.2025] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[17.08.2025] [hodnocení: 5,5/10] |
|
[15.08.2025] [hodnocení: 7/10] |
|
[14.08.2025] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[09.08.2025] [hodnocení: 7,5/10] |
RUNNING WILD - Rogues En Vogue
|
[07.08.2025] [hodnocení: 6/10] |
|
[06.08.2025] [hodnocení: 6,5/10] |