Zajímavou slovní hříčku vetkli do názvu páté řadovky slovenští pohani Ramchat. Na jedné straně „Rmut“ může znamenat smutek, na straně druhé jde o produkt, vznikající při kvasném procesu v pivovarnictví, či palírnách. Budete-li chtít v kontrastu těchto výrazů hledat cestu k aktuálnímu pojetí hudby Ramchat, analogie se dá zachytit – tak jako obvykle je hudba Ramchat hrubá, temná, depresivní, ale tentokrát do něj kapela pustila výrazné záblesky světla (výrazové, hudební, i textové) a výsledkem je nejpestřejší deska Ramchat s ohromně působivou a pohlcující atmosférou a některými překvapivými momenty.

„Ťarcha“ odstartuje album přesně ve stylu, v jakém Ramchat systematicky budují dvanáctiletou cestu. Kytary blackově bzučí a sekají hrubé riffy, bicí neúprosně melou, tíha depresivního text vás tlačí k zemi a naléhavý přístupnější vokál v refrénu hrubne do chropotu. Ryzí strach, nenávist, beznaděj… V následující „Zlokotne huste lesy“ zazní klávesy, a ne že by rovnou dokázaly roztrhat černočernou tíseň, ale půdu pro laskavější pasáž s čistým hlasem a pozitivním apelem připraví dokonale. Jenže z vyhrocenosti čistého vokálu stejně běhá mráz po zádech. Smyčce, harfa, dramatické povídání, houstnoucí strach, drtivý nástup, souboj o to, zda vás rozdrtí black nebo pohladí symfoničnost v „Zapozeral sa do mňa mráz“, má jasného vítěze – „Som peklo! Som diabol! Som v koži temno! Temno...“

Klobouk dolů před tím, jak se Ramchat dokázali vyznat z klásky ke Slovensku bez toho, aby si byť jen jeden prst smočili do patetičnosti. Křehčí hlas Kataríny Vydrové, který Ramchat na chvilku zatáhne k folklóru, tvoří parádně jiskřivý protipól k řevu Martina Valkára. Pokud máte pocit, že byste si na přitažlivě odlehčenější výraz Ramchat dokázali snadno zvyknout, hrozivě syrová a robustní „Za čias Konov“, vás rychle vrátí zpět do říše strachu i přes silné melodické sklouznutí. Jak v tomhle rozpoložení může vypadat skladba „Ukľaje živých zlom“ o snaze zabránit návratu ducha nebožtíka zpět do světa živých, asi netřeba naznačovat. Obratnost Ramchat při zacházení s výpravností dosáhne vrcholu v melodickém nářezu „Gorgon“ (pocitový bratříček s pozitivnějším koncem od dokonalého „Mordu“ z předchozího alba) a nečekaná romantika (ženský zpěv a melodičnost dělají své) v hodně hrubém kabátu „Meluzína“ potvrdí, že Ramchat jsou v neskutečně silné formě. Na dobré konce se ale nehraje, roli bonusu, který naprosto nemilosrdně smete jakýkoliv náznak pozitivna, plní zhmotněné bitevní zlo „Vertigo“ a totální depresivka „Zmar“ z dva roky starého EP.

Emoce až na dřeň, atmosféra, zalezlá do morku kostí. „Čiernym súknom celý svet diabol zahalil…“, ale stejně se do „Rmut“ budete chtít ponořit zas a znovu.

FB RAMCHAT

YouTube ukázka - Otčina

Seznam skladeb:
1. Ťarcha
2. Zlokotné husté lesy
3. Zapozeral sa do mna mráz
4. Otčina
5. Za čias Konov
6. Ukľaje živých zlom
7. Gorgon
8. Meluzína
9. Vertigo
10. Zmar
Sestava:
Martin Valkár - zpěv
Pavel Baričák – kytara, perský cimbál (4,9)
Viťo Kotrík - kytara
Richard Pokorný - baskytara
Michal Goldberger - bicí

Hosté: Katarína Vydrová – zpěv (4,8)
Juraj Hnilica – zpěv (2,4,5,7,9,10), didgeridoo, píšťala
Martin Cibulka – klávesy (2,4,5,6,7,9,10)
Martin Roženek – klávesy (1,8)
Marián Kramár – housle (4)
Michal Matejčík – harfa (3)
Júlia Bolebruchová – viola (3)

Rok vydání: 2025
Čas: 51:21
Label: Hladohlas
Země: Slovensko

Diskografie:
2016 – Atrana
2017 – Nepočaria
2020 – Znelo lesom
2022 – Krveľ
2025 – Rmut

Související články

Foto: archiv kapely