To jsem se vám takhle jednou těšil, že napíšu recenzi na novinku své oblíbené kapely Debustrol. Zeptal jsem se tedy muzikantů na facebooku ještě před oficiálním vydáním desky s názvem „Válka“, zdali by mi laskavě poskytli její mp3 verzi, což je běžná praxe a za sebe mohu říci, že mi zatím každá kapela vyšla v tomto ohledu vstříc, přičemž k zaslaným promo materiálům hudebníci ještě nejednou připojili poděkování za propagaci jejich nahrávky. To ovšem nebyl případ Debustrolu. Na moji zprávu dlouho nikdo nereagoval (přestože ukazatel hlásil její okamžité přečtení), zeptal jsem se tedy znovu, načež mi kapela napsala, že žádné promo verze nemají a rovnou mě odkázali na stránky, kde si můžu album koupit. To jsem už z pouhého principu učinit nehodlal, takže jsem byl nucen se optat ještě jednou, jestli bych mohl při recenzi vycházet ze stažené (a dostatečně kvalitní – se zvukem nebyl sebemenší problém) verze, které už samozřejmě kolovaly vesele na internetu. Reakce přišla až teprve po mojí další urgenci (kdy už jsem si opravdu připadal jako nedobrovolná osina v zadku, avšak nehodlal jsem skončit v půli boje, navíc jsem stále doufal v rozumnou domluvu), a v ní stálo, že „psát recenzi z mp3 mi připadá jako úchylný, sorry“. A tak skončilo dopisování s Debustrolem, jehož osazenstvo se evidentně pohybuje v jiném vesmíru, než zbytek hudebníků (potažmo vydávajících firem, redaktorů, lidí...), se kterými jsem doteď spolupracoval. Situace mě mrzí o to víc, že jde o kapelu, na jejíž muzice jsem v devadesátých letech vyrůstal a jejíž členy jsem považoval za vtipné maníky se smyslem pro nadsázku a nadhled. Ten však má, zdá se, své jasně vymezené mantinely.

18.12.2016 Pagan