V polovině ledna oznámili Metalcraft, že se s nimi loučí zpěvák Hanz Fuhrmann. Na začátku měsíce kapela odtajnila, kdo bude novu posilou u mikrofonu. O necelé dva týdny později už Mr. Steely (jehož hlas můžete znát z revivalu Judas Priest) prožil své první vystoupení s Metalcraft v brněnském klubu M13. Tuhle ukvaltovanou anabázi v krátkém povídání o současné situaci v Metalcraft naprosto přesně vystihuje Mr. Steely mottem dnešní doby: „není čas ztrácet čas“.
První koncert s Metalcraft máš za sebou. Jaká pro tebe byla tahle premiéra?
Malinko uspěchaná. S MetalCraft se známe sotva dva měsíce, na druhou stranu jsme se prvního vystoupení už nemohli dočkat, zřejmě v důsledku působení neobyčejně pozitivní „chemie“ uvnitř kapely. Takže „nebyl čas ztrácet čas“. Podmínky koncertu, tzn. komornější prostředí brněnského klubu M13 Rock Hell a zařazení jako předkapela německých Motörblast, byly pro premiéru optimální. Pro mě osobně bylo velmi příjemné i setkání s členy Motörblast, se kterými jsem před pár lety sdílel společnou stage ve westfálském klubu Zeche - Bochum.
Kdy a jak ses ke zpívání dostal a jaká je vlastně tvoje pěvecká historie?
První zpěvácká vystoupení jsem si odkroutil již v mateřské školce. V elektrické kapele jsem začal zpívat jako klávesák ve třinácti letech, ještě před mutací. Kluci v kapele mi přidělili popěvek v písni „Crocodile Rock“ od Eltona Johna. Ale zanedlouho poté mi byl svěřen hlavní zpěv. Osobně jsem se vnímal jako zpívající klávesák a příležitostný kytarista, výhradně zpěvu se věnuji teprve zhruba posledních deset let.
Kterých pět alb tě nejvíc ovlivnilo a rád se k nim vracíš i v současnosti?
Je těžké omezit se na pouhých pět alb, ale vše začalo albem "Loud´n´Proud“ od Nazareth, to mi bylo kolem deseti let. Z glam rocku to bylo určitě album „Desolation Boulevard“ od Sweet a album „Sladest (Expanded)“ od Slade. Z těch pozdějších alb jsou to určitě Audioslave z roku 2002 a Halford – „Resurrection“.
Co tě zlákalo na možnosti začít vystupovat s Metalcraft? Co tě oslovilo na tvorbě téhle kapely?
Jednoznačně možnost zpívat „sám za sebe“ a být sám sebou. Zpívání v revivalech je obrovská škola, bohužel vykoupená potlačováním vlastního projevu, cítění a dokonce i vizáže. Nemám na to povahu. Písničky od kluků z MetalCraft jsou mi velmi blízké, mají kořeny tam, kde patří – v rock´n´rollu, jsou energické, melodické, přímé, nekomplikované, pozitivní.
Znal si tvorbu Metalcraft před tím, než začalo namlouvání s kapelou?
Měl jsem možnost poslechnout si CD "Cannonball" asi třikrát po sobě během cesty z nějakého koncertu loni na podzim. Tehdy by mě ani nenapadlo, že kapela bude za pár měsíců hledat zpěváka.
Na které ze skladeb ses nejvíc těšil, že si je zazpíváš?
Na ty, které nazpíval Junior (smích)! Ovšem věděl jsem, že bych je stejně nenazpíval líp, takže mu zůstaly. Ale vážně – dokázal jsem si představit, že pokud budou fanoušci na koncertě zpívat refrény „Make some noise“ a „All for one“ s námi, tak to budou ty nejsilnější písničky. Pokud bych měl ale vybírat podle textů, tak jsou mi nejbližší „Fly too high“ a „Two sides of a Coin“. Takže těžko vybírat, každá písnička má něco osobitého a svého.
Jak moc bylo nutné přizpůsobovat skladby z původních verzí na tvůj hlas?
Nepotřebovali jsme upravovat nic, ale písničky vyžadují určitou techniku zpěvu. Nahrát album ve studiu a odzpívat dvouhodinový koncert můžou být dvě zcela odlišné věci.
Neuvažujete tom, nahrát a vydat některé ze skladeb Metalcraftu s tvým hlasem?
Nahrát určitě ano. Koncem února nazpíváme „Fly too high“, „Two sides of a coin“ a „She´s like a loaded gun“. Proběhla i lehká úprava textů.
Máš v plánu se do činnosti Metalcraft zapojit i autorsky?
Ano, bezpochyby.
A teď už opět jen tradiční závěrečný prostor pro to, co bys rád řekl, aniž bych se Tě na to zeptal.
Rád bych poděkoval za rozhovor a pozdravil všechny naše současné i budoucí fanoušky.
|
