Někdy se stane, že v hudbě oblíbeného interpreta slyšíte cosi, co vás přitahuje zvláštní metafyzickou silou. Něco velmi osobního. Když se pak tato rovina potvrdí v rozhovoru s danou osobností, jakoby se ona abstraktní forma slila do dokonalé duchovní spirály. Švédský umělec Ola Halén je mi dlouhodobě blízký svým zpěvem i hudbou pro její melodickou svůdnost i citelnou skladatelskou upřímnost. A právě s takovou vášní a chvílemi opravdu nečekanou otevřeností přistoupil Ola k našemu rozhovoru.
Hned na začátku se musím zeptat na situaci u vás ve Švédsku. Tato země přistoupila k aktuální situaci odlišným způsobem, nežli ostatní státy, jak vnímáš tento přístup, dá se říct, že s tím souhlasí většina občanů?
No, pořád máme dovoleno se volně pohybovat, ale zároveň je zde doporučení, abychom to nedělali a poslouchali pokyny, které se obnovují každý den. Někteří z nás to berou vážně, jiní ne. Obchody jsou stále otevřeny, lidé mají dodržovat dvoumetrový odstup, což ne každý dělá. Pracuji jako učitel hudebky na umělecké škole. Ta je momentálně zavřená a lekce máme online. Sedím doma, vidím mé studenty jenom na monitoru a to nestojí za nic. Je dobře, že můžeme pracovat alespoň takto, ale je to šíleně nudné! Mnohem raději jsem se studenty ve třídě, nabíjejí mě energií. Doufejme, že vše brzy skončí a budeme se zase moci vídat "tváří v tvář".
Jak se s danou situací vypořádává kulturní oblast, potažmo metaloví hudebníci a kapely, kterých je ve Švédsku nepočítaně?
Opravdu jsem ohromen množstvím dobrých nápadů, se kterými hudebníci v těchto dobách přicházejí! Kapely se spojí s fanoušky přes internet a hrají koncerty u nich v obýváku, nebo probíhá živé streamování, zároveň se pokoušejí prodat merch. Hodně spolků se živí koncertováním, takže je jasné, že je to pro ně těžká doba. Je zajímavé pozorovat, jak něco špatného může být zároveň pro něco dobré.
Sám jsi byl uprostřed března na chvíli zaseknutý ve Španělsku, jak složitý byl návrat domů?
Návrat byl v pohodě. Horší byl průchod letišti a šestnáctihodinové čekání mezi jednotlivými lety. K zákazům začínalo docházet zrovna v den, kdy jsem dorazil do Španělska. Všechno bylo zavřené, takže jsem skončil zaseklý v malém hotelovém pokoji. Když jsem se konečně dostal domů, první, co mě napadlo, bylo: "Proč jsou obchody pořád otevřené? Copak nikdo neví, co se děje?" Ale otevřeno máme stále, posloucháme zprávy a zatím to vypadá, že to takhle celkem funguje.
Pojďme k novému albu "Idleness". Jak složitá byla jeho příprava?
Je to trochu zvláštní, protože po debutu "Nackskott" jsem se zařekl, že už nikdy nebudu nahrávat album pouze svépomocí. Je to šíleně složité a časově náročné, v mých uších pískalo jako o život. Cvičil jsem na kytaru, zkoušel výškové zpěvy, to vše u mě v obýváku, chudáci sousedé. Ale bylo to jako bych pokaždé nevědomky vstoupil do uzavřené místnosti v mé mysli, a když jsem vyšel ven, ptal jsem se: "Opravdu jsem to udělal?" Při tvorbě "Idleness" jsem se ptal sám se, jestli chci znovu nahrát některé dvacet let staré skladby. Mám je rád, a tak jsem se rozhodl pár z nich oživit. Udělal jsem úpravy v textech i aranžích, takže to nezní úplně jako starý Ola, nicméně základ je stejný. A zatím to vypadá, že tahle strategie vyšla, protože nejstreamovanějším songem je "Blown Away", tedy právě jeden ze starších kousků. Fandové na něj reagují velmi pozitivně.
Proč titul "Idleness" a jak moc je pro tebe nová studiovka osobní?
Když si titul přeložíš, vyjde ti něco jako: "Nemám teď vůbec nic na práci." To slovo se mi líbí, protože když nahráváš album úplně sám, opravdu ti na nic jiného nezbývá čas. Cvičím a skládám melodie, které mi v hlavě doznívají ještě ve spánku. Nahrávání, mazání, znova nahrávání, a tak pořád dokola. A když je vše hotovo, nastane kompletní stav "idleness". Vše je černé, není co dělat, žádná melodie nezbyla. Zabralo to zhruba tři roky a najednou je konec. Velmi zvláštní pocit. Možná proto jsem zapomněl, jak těžké je složit album, a pak rozjet vše nanovo. Nová deska pro mě není tolik osobní jako debut. "Idleness" jsem složil, protože jsem chtěl něco dělat. Díky textům jsou mi bližší staré songy. Abych odchytil správnou náladu songu, musím jej procítit. Nedokážu zpívat o dracích, bojovnících a podobných věcech. Abych přežil, dělám muziku. Se vším se vypořádám v textech.
Závěr alba obstarává nečekaný powermetalový rychlík "Blown Away", což je rozdíl oproti debutu, který uzavírala melancholicky pojatá skladba "Minns Mig". Je v tomto kroku něco symbolického?
"Blown Away" zní optimisticky, ale text není. Když jsou mé melodie veselé, slova nejsou. Tyhle kontrasty mám rád odjakživa. "Blown Away" dobře pasuje na závěr alba, jakoby říkala "díky za poslech, zdar". (smích) Skladba "Minns Mig" byla pocta mému otci. Je stále naživu, a já bych nebyl, kdyby jej nebylo. Nevím, nakolik mohu být v interview upřímný, ale pokud si pamatuji, vždy jsem řešil zásadní problémy ohledně života a jeho smyslu. Můj táta tady vždy byl pro mě, pomáhal mi, navštívil skoro všechny mé koncerty, dokonce i když jsem hrál pozdě v noci, vždy mě podporoval. Když jsem napsal "Nackskott", nebyl jsem na tom psychicky moc dobře. Řekněme, že kdyby tady nebyl můj táta, nevznikl by ani "Nackskott".
Některé skladby byly původně napsány pro tvoji boční kapelu Shadows Past, v jaké fázi se nachází tento projekt, můžeme ještě někdy očekávat novou desku nebo už všechno pojede v rovině sólovek?
Ano, je to tak. Mám radši přímé songy, i když do nich občas vložím víc progu. Ale když jsme hráli ty skladby se Shadows Past, bylo to až moc progresivní (smích). Byla to parta skvělých umělců, ale dostalo se to do bodu, kdy technická stránka ovládla vše ostatní. Tedy z mého pohledu. Zjistil jsem, že je zábava hrát technicky náročné věci, jenže já chci hlavně zapařit! Myslím, že Shadows Past jsou minulostí. S některými bývalými spoluhráči nejsem už delší dobu v kontaktu. Ačkoli jsme ještě nahráli asi sedm songů, než jsme kapelu rozpustili. Teď, když mám čas, si pohrávám s myšlenkou na jejich zmixování, takže možná někdy vyjdou jako EP Shadows Past. Zatím ale ještě není nic rozhodnuté. Jestli se rozhodnu natočit nové album, oslovím některé z mých oblíbených hudebníků. Je to větší zábava, když cítíš vášeň ostatních při jejich hraní.
Jako jeden z mála hudebníků jsi schopen všechno tvořit svépomocí, což je obdivuhodné. Jde o záměrnou nezávislost nebo částečně i prozaické důvody, kdy není k dispozici jiný muzikant?
Spíš kvůli nezávislosti. Mám přesnou vizi a vím, jak chci songy zahrát. Nechápej mě špatně, hudebníci jsou dnes naprosto skvělí. Jak jsem řekl, píšu muziku v rámci životního procesu, abych měl něco na práci. Ale když budu dělat další fošnu, bude to s lidmi, které mám rád, o kterých vím, že jsou mistři ve svém oboru. Samozřejmě od dobrých umělců dostávám impulz a inspiraci. Právě tohle ti chybí, když nahráváš desku úplně sám.
Album je dostupné pouze v digitální formě nebo bude k dispozici i fyzický nosič?
Když poslouchám muziku, je to vždy z cédéčka. Myslím, že zní líp než streaming. Jenže vydání CD je velmi nákladné, a jelikož jsem na všechno sám, nemohu si to dovolit. Je mi líto.
V některých skladbách je patrná inspirace finským umělcem Timem Tolkkim. Co pro tebe tento hudebník znamená?
Díky moc. Ano, je mojí velkou inspirací. Melodie, které napsal, jsou neuvěřitelné. Vem si takový song "Visions", tam je úplně všechno. Skladba "Tears" na "Idleness" je tributem na Tolkkiho kompozici "Mother Gaia". A když Tolkki pracuje s pěveckým bohem Michaelem Kiskem, nemůžeš si přát víc! Tolkkiho skladby mám rád, protože znějí tak jednoduše, možná proto, že se obklopuje skvělými muzikanty (smích). A protože umí dát prostor tomu důležitému. Když nastoupí vokální linka, muzika je často velmi jednoduše zahraná, pak ale přijde instrumentální pasáž, která je neuvěřitelná. To mám rád!
Hodně lidí tě má spojeného s účinkováním v kapele Insania. Ta po dlouhé době připravuje nové album, na kterém se prý mihneš jako host, což pro fanoušky znamená něco jako zprávu roku. Je to pravda? A proč jsi vůbec z Insanie odešel?
Díky, to potěší. Nahrál jsem s Insanií nový singl, a budu dělat další zpěvy na album. Ještě nevím přesně, kolik to bude písní, protože se zdá, že tam budou dohromady tři zpěváci. Pokud se odchodu týká, myslím, že to bylo v roce 2009, přesně si to nepamatuji. Byly to divné časy. Většina členů Insania produkovala spíš děti, než muziku (smích). Vše ostatní šlo stranou. Když se dali zase dohromady, Dimitri (Keiski, klávesák - pozn.) převzal roli zpěváka a já už byl se Shadows Past. Jsem moc rád, že jsem zpět, protože je pro mě čest být součástí této kapely. Společný zpěv s Dimitrim ve skladbě "Gift Of Life" (album "Gift Of Life" - pozn.), kterou napsal Mikko Korsbäck, byl úžasný zážitek. Poslech této skladby mě pořád dohání k slzám. Miluji texty a melodie Insanie!
Z fotek na facebooku se dá vypozorovat, že jsi vášnivý motorkář, řekneš mi o tom víc? A máš ještě nějaké další podobné koníčky?
Miluji motorky zhruba od roku 1994-1995. Byl jsem vážně motorkářský nerd a věděl všechno o sérii IndyCar a Champcar. Vždy jsem chtěl jezdit na motorce, ale rodiče mi to nechtěli dovolit. Prý je to nebezpečné, říkali. Takže jsem jako dítě pořád jezdil na kole a předstíral, že je to motorka, což dělám doteď (smích). Ale postupně jsem si začal sen plnit a opravdu začal jezdit motocyklové závody. Možná není ideální začínat, když je vám kolem pětatřiceti let a vaši hrdinové rozjížděli kariéru ve čtyřech. Ale je to skutečný adrenalin a zároveň jediná chvíle, kdy se cítím opravdu šťastný. Ta absolutní koncentrace. Závodím s kámoši na švédských šampionátech, a když ztratíš koncentraci na jedinou vteřinu, může přijít něco zlého, což se mi stalo minulé léto. Ale zdá se, že jsem se z toho vylízal. Samozřejmě nic takového nechci, ale právě neustálá přítomnost nebezpečí všemu dodává napětí!
Nějaký vzkaz pro fanoušky?
Všem chci poděkovat za podporu. Nečekal jsem tak pozitivní odezvu na nové album a jsem za to opravdu moc rád. Díky!
..................................................................
Hey man, hope you´re ok. Can´t start this interview without asking about current situation in Sweden. This country decided to deal with coronavirus in more freedom way, how do you - or Swedish people in general - feel about this governmental approach?
Well, we can still move around a bit, but we´re told we shouldn´t, and told to listen to the new guidelines that appear every day.
So, some of us take it seriously and some not. Stores are still open and we´re told to be two metres apart…which many don´t respect.
I work as a vocal teacher at a music school. The school is closed now and we have our lessons via Internet. I sit at home, see my students in their homes on the screen of the computer and it sucks! It´s good that we can work this way, but it´s soooo boring! I really like being in the classroom with the students. They give me energy.
Hopefully this will end soon, so we can meet humans face to face again!
How is this situation difficult for cultural sphere or even for metal bands, which is so many in Sweden?
I´m blown away by all the good ideas bands come up with during this hard time. Bands invite fans through internet, and play live gigs in their livingroom, try to sell merchandise at the same time, having Q&A Live sessions. That´s awesome! Many bands make their living on playing live, it´s their income, so I understand that it´s tough. Great to see how something bad can lead to something good.
I understand you have been stucked in Spain in the middle of March for a while. How difficult was your return back to Sweden?
My return was good. My way home through airports and 16 hours of waiting between flights wasn’t so funny. The virus is very bad at airports, so the adrenalin was quite high. The day I arrived in Spain the Lock Down started. Everything was closed, so I ended up in a little room in a hotel. When I finally came home, my first thought was, why do you keep the stores open? Don´t you know what´s coming? But we´re still open, and listening to the news here in Sweden, it seems to work pretty good.
Let´s go to your new album. How hard was its preparation?
Well, that´s strange, `cause after Nackskott I told myself never to record a new album again. On my own that is.
It´s so difficult and timeconsuming, and my ears are ringing like crazy. Have to practise a lot of guitar, practise the high pitch vocal stuff…(in my apartment)…poor neighbours…
But it´s like I enter a closed room in my head without knowing, and when I come out again, I always ask myself the same question: Have I done this? And for Idleness I had to ask myself if I wanted to rerecord some old songs that was written twenty years ago.
I really like some old stuff that I wrote back then, and decided to add a few oldies :)
I made some changes to the lyrics and some changes in the arrangements so it wouldn’t sound like a twenty year old Ola.
But the original song is more or less the same.
And it seems like it was a good idea, ´cause the song that is the most streamed right now is the song Blown Away.
I have gotten some really nice feedback from fans about that song.
Why the title "Idleness" and how much is new album personal to you?
If you translate idleness it means something like: I have absolutely nothing to do right now!
I like that word ´cause when recording an album all on your own, you have NO TIME to do anything else. I´m practising, writing melodies that won’t stop messing with my head even when sleeping. Recording, delete, record again…and so on.
And when the album is done; complete Idleness! Everything is black, nothing to do, no melodies left! Something that takes about three years to do, and then nothing. Very strange feeling. I guess that´s why I forget how difficult it is to wright an album…and then start again…
Idleness isn’t as personal to me as Nackskott was. I wrote Idleness ´cause I wanted to have something to do. And the old songs are the ones who´s more personal because of the lyrics. To find the right feeling in a song, I need to feel. I can’t sing about dragons and warriors and stuff. To survive life, I write music. I deal with everything through lyrics!
In the end of the album we can hear unexpected optimistic power-speed metal tune "Blown Away", which is huge difference from the debut "Nackskott" with epic-baladic ending of song "Minns Mig". Can we see some symbolism in this particular move?
Blown Away sounds optimistic, but the lyrics are not. When my melodies are ”happy” the lyrics are not.
I like that opposite attracts kind of stuff. It´s been like that since I started writing music.
Blown Away has a good ending to it, and it fits nice in the end of the album. It just says, thank you for listening, good bye :)
Minns Mig on the other hand, is a tribute to my Father. He is still alive, and I wouldn’t be, if it wasn’t for him.
Don’t know how honest I can be in an interview, but as long as I can remember, I have had major issues about life and the meaning of it.
My father has always been there, helping me out, been on almost all my gigs, even when playing at 11pm, giving me support.
When Nackskott was written I was in a really bad mental state. Let´s just say, Nackskott wouldn’t have been released if it wasn’t for my Dad!
Some of the songs were written earlier for your side project Shadows Past, is that right? And how is the situation about this band, can we expect new album or everything would be in solo way from now?
Yes, that is right. I like the ”straight forward” kind of songs, even though I sometimes have some progressive elements in there.
But when Shadows Past played the songs, it got too progressive :)
The Shadows Past guys are unbelievable musicians and it got to a point where the technical side took over…in my opinion.
I realise that it´s fun to play technical stuff, but I just wanna headbang!!!
I guess Shadows Past in no more. Haven’t heard from some of the guys for a while.
Although we recorded I think seven songs before we decided to quit SP. I have a thought of mixing those songs now when I have the time. So maybe the songs can see the light of day as a little EP of Shadows Past, but nothing decided yet.
If I decide to make a new album, I think I will ask some of my favourite musicians to be part of it.
It´s more fun to mix the album when you get adrenalin of how the guys play.
You belong among very few musicians who are able to record whole album by themselves, which is really admirable. Is it because of artistic independence or simply because there wasn´t any other good players around?
I think it is more because of the artistic independence. I have a strong sense of how I hear the song in my head and I know how I want the music to be played. Don´t get me wrong, the musicians out there are amazing today. And the metal scene is very strong. I really wish to play Live again with good musicians. But as I said before, I play music just to get trough, and have something to do. But if I would make yet another album, I would do it with people that I like, who I know is a master at their instrument. Obviously I get a kick out of good musicians, all the new ideas, all their input and so on. That is something your missing out on when working alone.
New album is reachable in digital versions, will there be physical format as well?
When I´m listening to music, it´s always on Cd. I think it´s better sounding than streaming.
But printing Cd´s is very expensive, and since I´m doing everything on my own, I can´t afford that. Sorry!
In some songs we can hear inspiration of Finnish artist Timo Tolkki. What does this maestro mean to you?
Thank you so much! Yes, he is a big inspiration to me.
The unbelievable melodies he wright is mind-blowing. I mean, listen to the song Visions. That song has everything.
The song Tears on the Idleness album is a Tribute to Mother Gaia, written by mr Tolkki.
And when he works with the almighty God himself, mr Michael Kiske, you can´t ask for more!
I love the way Tolkki compose because it sound so simple, maybe because he play with unbelievable musicians :)
And he gives space to what is important at the moment.
When the vocal melodies is going on, the music is often very simple played, but then comes the instrumental parts and they go nuts!!! Love it!
A lot of people know you from your performing in Insania. This band prepares new album in which you will be singing as a guest. Lot of fans - including me - find it as a great news! How big would be your contribution, is it one song, two...? And why did you leave this band anyway?
Thank you! That warms my heart! I have recorded one new single with Insania, and will be recording more vocals for the new album. Don´t know how many songs yet, ´cause it seems like all three vocalists, David, Dimitri and me will sing on the new album.
About leaving the band, I think it was back in 2009. I don´t remember leaving…it was a strange time. I guess many of the Insania guys produced children instead of music during that time ;) And everything ”ran out in the sand” so to speak. When they returned, Dimitri was the new singer and I was working with Shadows Past.
I am very happy to be back though, ´cause I am very proud of being a part of this band. To share the vocals with Dimitri on one of the most beautiful songs in the world, Gift of Life, written by Mikko Korsbäck is truly awesome! Still get tears in my eyes when listening to it. Love the lyrics and melodies of Insania!
From your facebook photos I can understand you are big motorcycle fan, can you tell me more about it? And do you have any other hobbies?
I´ve been loving racing since 1994-1995. I was a real nerd and knew loads about Indycar and Champcar.
As long as I can remember I wanted to race motorbikes, but my parents wouldn’t let me. It´s to dangerous they said.
So I did a lot of cycling every day as a child, pretending it was a motorbike…and yes…I still do it :)
But as a ”grown up” a can finally live my dream and race real motorbikes. Maybe it´s not ideal to start around 35 years of age, since my heroes start around 4. But it´s the ultimate rush. It´s the only time a feel true happiness. The absolute full concentration. Racing in the Swedish Roadracing Championship with my friends, and if you loose your concentration for a split second, very bad things can happen, which it did last summer, but it seems like it turned out ok. Sure I don´t want that, but surely it is the danger that gives the rush!
Thanks for the answers man. Any final message for fans?
I want to thank you all for your support!
Actually I didn’t expect this kind of response of the Album and it makes me very happy that you seem to like it!
Thank You!
|
